Hynek Souhrada

plk. Hynek Souhrada
Narození	7. února 1900 Jaroměř Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	30. dubna 1945 (ve věku 45 let) Velkoněmecká říše Velkoněmecká říše
Příčina úmrtí	popraven nebo zavražděn
Národnost	česká
Alma mater	Vysoká škola válečná
Povolání	voják
Zaměstnavatel	Československá armáda
Choť	Helena Souhradová
Rodiče	František Souhrada, Anna Paulová
Příbuzní	bratr Jiří Souhrada
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Hynek Souhrada (7. února 1900 Jaroměř – jaro 1945 Velkoněmecká říše, úředně 30. dubna 1945) byl československý důstojník, příslušník československé armády v zahraničí v období druhé světové války, účastník Slovenského národního povstání a oběť nacismu.

Život

Před druhou světovou válkou

Hynek Souhrada se narodil 7. února 1900 v Jaroměři v rodině vojenského stavebního oficiála Františka Souhrady a Antonie, rozené Paulové. Mezi lety 1911 a 1918 studoval na vojenské reálce ve Vídni, maturoval ale tamtéž na německé státní reálce a to 12. června 1918. Před rozpadem Rakouska-Uherska ještě nastoupil na Vojenskou technickou akademii v Hainburgu. Po vzniku Československa se 15. listopadu 1918 přihlásil do služby v Československé armádě v Terezíně. Zde působil jako velitel čety do března 1920, v roce 1919 se ale zúčastnil i bojů proti Maďarům na jihu Slovenska. Do září 1920 absolvoval důstojnický kurz na Vojenské akademii v Hranicích. Souběžně se vším ještě v letech 1919 a 1920 vystudoval tři semestry na České vysoké škole technické v Praze. Do roku 1923 opět sloužil jako velitel čety v Terezíně, poté rok v Bratislavě. Po absolvování aplikační školy pro důstojníky v Litoměřicích (květen 1925) se vrátil do Bratislavy. Absolvoval další zdokonalovací kurzy a sám od října 1925 do září 1930 vyučoval na ženijním učilišti v Litoměřicích. Mezi lety 1930 a 1933 studoval na Vysoké škole válečné, během studií stihl absolvovat i další armádní kurzy, po nich se opět vrátil do Bratislavy, tentokrát na Zemské vojenské velitelství. Od 1. října 1934 působil jako referent operační skupiny 3. oddělení při Ministerstvu národní obrany - hlavním štábu v Praze. Dosáhl hodnosti majora.

Druhá světová válka

Po německé okupaci v březnu 1939 působil Hynek Souhrada v umísťovací skupině, od 2. června pak jako vrchní komisař ve Státním výzkumném a zkušebním ústavu v Praze. Společně s bratrem mjr. Jiřím Souhradou vstoupil do protinacistického odboje, zejména se snažil o shromažďování a ukrývání zbraní, munice a trhavin. Na začátku roku 1940 oběma začalo hrozit zatčení gestapem, proto 15. března 1940 ilegálně opustili Protektorát Čechy a Morava a přes Slovensko a Maďarsko docestovali do Bělehradu, kde se na francouzském velvyslanectví přihlásili do služby v československé zahraniční armádě. Dne 17. dubna 1940 byl Hynek Souhrada prezentován u československé jednotky v Agde. Od 1. května působil jako přednosta 1. oddělení štábu I. divize a to i po pádu Francie a evakuaci do Spojeného království a reorganizaci divize na 1. československou smíšenou brigádu. Dne 7. března 1941 se stal přednostou 3. oddělení, mezi červnem 1942 a březnem 1943 vyučoval na polské Vysoké válečné škole v Peebles. Od 1. dubna 1943 působil jako přednosta operační skupiny 3. oddělení Štábu pro vybudování československé branné moci v Londýně, od září 1944 pak na vlastní žádost na Velitelství osvobozeného území. Dosáhl hodnosti podplukovníka. Dne 7. října 1944 přiletěl společně s příslušníky americké a britské vojenské mise na letiště Tri duby na území osvobozené Slovenským národním povstáním a byl ustanoven velitelem povstaleckého ženijního vojska. Jeho příchodem se zvýšila efektivita ženijních jednotek potažmo význam jejich zapojení do obranných operací na přístupech k Banské Bystrici. Po porážce povstání ustoupil přes Donovaly do Nízkých Tater, kde ale 2. listopadu 1944 v Pohronském Bukovci padl do německého zajetí. Vězněn a vyšetřován byl v Slovenské Ľupči, Banské Bystrici a Bratislavě, odkud byl odvezen do Berlína na Reichssicherheitshauptamt a jeho další osudy jsou neznámé. Pravděpodobně byl někde v Německu popraven nebo zavražděn. Úředně byl prohlášen za mrtvého k 30. dubnu 1945.

Rodina

Manželka Hynka Souhrady Helena byla zatčena gestapem a od 18. září 1942 do osvobození internována v Internačním táboře ve Svatobořicích. Jeho bratr plk. Jiří Souhrada, též příslušník Československé armády v zahraničí, se stal politickým vězněm komunistického režimu a na jaře 1950 zemřel na následky věznění na Mírově. Jeho manželka poté spáchala sebevraždu.

Ocenění

Vyznamenání

• Pamětní medaile československé armády v zahraničí
• Československý válečný kříž 1939 i. m.
• Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem i. m.
• Řád Slovenského národního povstání I. třídy i. m.

Posmrtná povýšení

• Hynek Souhrada byl v roce 1946 in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka generálního štábu

Odkazy

Literatura

• Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945.. Praha: Ministerstvo obrany ČR - AVIS, 2005. 350 s. Dostupné online. ISBN 80-7278-233-9. S. 266. 

Reference

Autoritní data	NKC: jo2004259828 VIAF: 84168463

Portály: Česko | Historie | Lidé | Druhá světová válka