Hybridní vlákna
Hybridní vlákna (angl.: hybrid fibers, něm.: Hybridfasern) jsou (dosud) v odborné literatuře definována jako textilní materiály ze směsi různých polymerů (např. organických a anorganických).[1]
Jediným známým průmyslově vyráběným vláknem tohoto druhu je Visil® finské firmy Sateri, které přišlo na trh v roce 1992. V první dekádě 21. století bylo plánováno zvýšení výrobní kapacity na 22 600 ročních tun. Výrobu visilu převzala v roce 2013 americká firma Kehlheim Fibres.[2]
Způsob výroby a vlastnosti visilu
[editovat | editovat zdroj]Směs z celulózy s obsahem 30-33 % kyseliny křemičité se zahřívá na 500-1000 °C, pyrolyzuje a sintruje, celulóza shoří a vzniká keramické vlákno s hořlavostí 32 LOI, pevností 1,5-2 cN/dtex, tažností 20-27 % a navlhavostí 9-11%. Visil se vyrábí jako staplové vlákno s nepravidelným průřezem v jemnostech 1,7- 8,0 dtex v délkách 40-80 mm.[3]
Použití visilu
[editovat | editovat zdroj]Jako možné použití se uvádí např. netkané bytové textilie, ochranné oděvy, filtry, těsnění a brzdová obložení.[2]
Hybridní vlákna přírodního původu
[editovat | editovat zdroj]Vedle umělých vláken se asi od 70. let 20. století začalo se systematickým křížením bavlníků a s pěstováním hybridních bavln.
Indie začala v 70. letech jako první s pěstováním hybridní bavlny. Po počátečních úspěších se však dostavily značné ekonomické a sociální problémy (mimo jiné došlo do roku 2014 z ekonomických příčin k 23 000 sebevraždám farmářů).[4] Asi o 20 let později se začali výzkumníci zabývat hybridní bavlnou také v USA [5] a v Číně. V roce 2016 tam obnášela sklizeň hybridní bavlny asi 109 000 tun (1,3 % z celkové sklizně), což zůstává daleko za očekávanými výsledky.[6]
Hybrid ve smyslu kříženec je také např. „klasická“ kříženecká vlna (crossbred). Pro tu se však přívlastek „hybridní“ nepoužívá.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 182
- Časopis Ceramic Engineering, January-February 1992, ISSN 0196-6219, str. 286-287
- Horroks/Amand: Handbook of technical textiles, Woodhead Publishing Ltd. 2004, ISBN 1-85573-385-4, str. 235-237
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Hybridfaser, Verfahren zu ihrer Herstellung und Verwendung [online]. IFI Claims, 2004 [cit. 2021-09-12]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Kelheim Fibres acquires FR Fibre Technology from Avilon [online]. Fashion World, 2013-05-10 [cit. 2021-09-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Responsive heat barrier fabrics [online]. Indian Journal of Fibre, 1997 [cit. 2021-09-12]. › bitstream Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bio-economics of Indian hybrid Bt cotton and farmer suicides [online]. Springer Nature, 2020-10-20 [cit. 2021-09-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dizertační práce z roku 2008 o hybridní bavlně v USA (anglicky): http://etd.lsu.edu/docs/available/etd-02132008-102450/unrestricted/JZ-Dissertation-Final.pdf Archivováno 22. 9. 2015 na Wayback Machine.
- ↑ Supply and demand of China’s main agricultural products 2017 [online]. AgNews, 2020-10-20 [cit. 2021-09-12]. Dostupné online. (anglicky)