Hvězdovka trojitá
Hvězdovka trojitá | |
---|---|
Hvězdovka trojitá | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | houby (Fungi) |
Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
Pododdělení | Agaricomycotina |
Třída | Agaricomycetes |
Podtřída | Phallomycetidae |
Řád | hvězdovkotvaré (Geastrales) |
Čeleď | hvězdovkovité (Geastraceae) |
Rod | hvězdovka (Geastrum) |
Binomické jméno | |
Geastrum triplex Jungh. 1840 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hvězdovka trojitá (Geastrum triplex)[1] je saprotrofní břichatkovitá houba z čeledi hvězdovkovitých. Patří k nejmohutnějším českým hvězdovkám a může mít rozměr až přes 10 centimetrů. Vyskytuje se na zastíněných lokalitách bohatých humusem.[1] Není jedlá, ale využívala se v tradiční čínské a indiánské medicíně.
Synonyma
[editovat | editovat zdroj]- Geaster michelianum W. G. Smith 1873
- Geaster triplex Jungh. 1840[2]
- Geastrum michelianum W. G. Smith 1873
- Geastrum triplex Jungh. 1840
- české názvy
Vzhled
[editovat | editovat zdroj]Makroskopický
[editovat | editovat zdroj]Plodnice v mládí cibulovité, v dospělosti se vnější okrovka (exoperidie) rozevírá ve 4-7 cípů (ramen) a dosahuje 50 až 130 milimetrů šířky.[1] Středová část ramen se obvykle vylamuje a vytváří límec kolem centrální plodné části - endoperidie.[1] Ta je kulovitá nebo trochu zploštělá, 20–40 milimetrů široká, zbarvená je šedobéžově až okrově hnědě a k exoperidii přisedá bez krčku. Ústí je kuželovité, ohraničené. [1]
Mikroskopický
[editovat | editovat zdroj]Výtrusy jsou kulovité, dosahují 4,5 - 5,5 μm a povrch mají krytý 0,5 μm vysokými bradavkami.[1]
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Hvězdovka trojitá roste ve skupinách, spíše v teplejších oblastech především pod listnatými stromy (dub, jasan, buk, habr, javor, lípa), vzácněji i pod jehličnany (staré smrky), kde bývá doprovázena mařinkou vonnou a kopytníkem evropským.[3][1] Vyskytuje se v lesích roklích, v prohlubních kolem pařezů, někdy i v dutých stromech nebo přímo na tlejícím dřevě.[3][1] Objevuje se i na synantropních stanovištích jako starých zahradách, starých parcích bohatých humusem, na rumištích.[3] Preferuje zastíněná místa se silnou vrstvou humusu, preferuje vápenité nebo jiné alkalické podloží.[1][3]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Je známá z Evropy (včetně Velké Británie) a dále ze Severní a Jižní Ameriky, Asie (Indie) a Austrálie (včetně Tasmánie a Nového Zélandu).[3]
V rámci chráněných území České republiky byly publikovány nálezy hvězdovky trojité mimo jiné z následujících lokalit:
- Čertoryje / Bílé Karpaty[4] (okres Hodonín)
- Český kras
- Český ráj[7]
- Doubravka[8] (okres Teplice)
- Doupovské hory[9]
- Chuchelský háj (blízké okolí)[10][6] (Praha)
- Petřínské skalky[6] (Praha)
- Růžák[11] (okres Děčín)
Záměna
[editovat | editovat zdroj]Rozměrné plodnice, stanoviště (stinné lokality se silnou vrstvou humusu) a typický límec oddělující vnitřní okrovku a ramena činí z hvězdovky trojité prakticky nezaměnitelný druh. Z větších hvězdovek na podobných stanovištích mohou růst následující druhy:
- hvězdovka červenavá (Geastrum rufescens) – obvykle postrádá límeček, načervenalá či narezavělá vnější okrovka
- hvězdovka vlasohlavá (Geastrum melanocephalum) – rozvitá plodnice je pokrytá vrstvou hnědočerného vlášení s výtrusy
Ochrana
[editovat | editovat zdroj]První doložený nález z oblasti České republiky objevil český mykolog Albert Pilát roku 1933 mezi v mykologickém herbáři Národního muzea v Praze mezi neurčenými položkami sbíranými E. Bayerem v okolí Chotěboře. Tento nález nebyl datovaný. Protože za celou první třetinu 20. století nebyl z Čech známý žádný jiný nález, považoval tuto houbu Albert Pilát za „dosti vzácnou“.[2] Václav Jan Staněk uvádí, že do poloviny 20. století byla považována za velmi vzácnou a teprve v průběhu 50. let došlo k objevení většího počtu stabilních lokalit.[3] V současnosti není považována za vzácnou, spíš roztroušeně se vyskytující[1] či nehojnou.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h i j BERAN, Miroslav; HOLEC, Jan. Přehled hub střední Evropy. Ilustrace Bielich. Praha: Academia, 2012. 624 s. ISBN 978-80-200-2077-2. Kapitola Geastrum triplex, s. 180.
- ↑ a b c PILÁT, Albert. Geaster triplex Jungh., - hvězdice trojdílná v Čechách. In: SMOTLACHA, František. Časopis československých houbařů. Praha: Československá mykologická společnost, 1933. Ročník / číslo XIII. / 1. S. 33–37.
- ↑ a b c d e f g STANĚK, Václav Jan. 4. čeleď Geastraceae – hvězdovkovité. In: Albert Pilát. Flora ČSR, Gasteromycetes, houby - břichatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1958. Kapitola 21. Geastrum triplex Jung. – hvězdovka trojitá, s. 476–480.
- ↑ VÁVROVÁ, Zdeňka. Mykofloristická studie vybraných lesních celků jihozápadní části Bílých Karpat. Brno, 2010 [cit. 2015-02-24]. 90 s. diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce Petr Hrouda. s. 69, 79. Dostupné online.
- ↑ BUREL, Jiří; JINDŘICH, Oldřich. Zpráva o prováděném mykologickém průzkumu na území NPR Koda - druhá doplněná verze [online]. Praha: 2009.
- ↑ a b c d MACKOVČIN, P.; SEDLÁČEK, M. Chráněná území ČR XII. - Praha. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2005. S. 304.
- ↑ LEPŠOVÁ, Anna. Za podzimními houbami do Českého ráje. In: Živa. Praha: Nakladatelství Academia, 2006. Dostupné online. ISSN 0044-4812. Číslo 5. S. 223.
- ↑ Vygoron - občanské sdružení. Plán péče o přírodní památku Doubravka na období 2011-2020 [online]. usteckykraj-priroda.cz, 2013 [cit. 2015-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-25.
- ↑ ZÍBAROVÁ, Lucie. Mykologický průzkum vybraných lokalit v rámci EVL Doupovské hory, závěrečná zpráva (příloha 1) [online]. Brno: AMEC, 2013-11 [cit. 2015-02-24].
- ↑ KOHLÍK, Václav. Plán péče pro PR Chuchelský háj na období 2010-2019 [online]. envis.praha-mesto.cz, 2008 [cit. 2014-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-24.
- ↑ HOLEC, Jan. Zajímavé a vzácné houby Národního parku České Švýcarsko. In: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Správa CHKO Labské pískovce. Labské pískovce - historie, příroda a ochrana území. Děčín: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Správa CHKO Labské pískovce, 2008. Dostupné online. ISBN 978-80-87051-27-6.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PILÁT, Albert. Geaster triplex Jungh., - hvězdice trojdílná v Čechách. In: SMOTLACHA, František. Časopis československých houbařů. Praha: Československá mykologická společnost, 1933. Ročník / číslo XIII. / 1. S. 33–37.
- STANĚK, Václav Jan. 4. čeleď Geastraceae – hvězdovkovité. In: Albert Pilát. Flora ČSR, Gasteromycetes, houby - břichatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1958. Kapitola 21. Geastrum triplex Jung. – hvězdovka trojitá, s. 476–480.
- BAIER, Jiří. Hvězdovky - ozdoba lesů. In: Živa. Praha: Nakladatelství Academia, 2004. Dostupné online. ISSN 0044-4812. Číslo 5. S. 203.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu hvězdovka trojitá na Wikimedia Commons
- Taxon Geastrum triplex ve Wikidruzích
- BioLib.cz – Geastrum triplex (hvězdovka trojitá) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
- NašeHouby.cz – hvězdovka trojitá