Přeskočit na obsah

Hvězdovka trojitá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxHvězdovka trojitá
alternativní popis obrázku chybí
Hvězdovka trojitá
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
PododděleníAgaricomycotina
TřídaAgaricomycetes
PodtřídaPhallomycetidae
Řádhvězdovkotvaré (Geastrales)
Čeleďhvězdovkovité (Geastraceae)
Rodhvězdovka (Geastrum)
Binomické jméno
Geastrum triplex
Jungh. 1840
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hvězdovka trojitá (Geastrum triplex)[1] je saprotrofní břichatkovitá houba z čeledi hvězdovkovitých. Patří k nejmohutnějším českým hvězdovkám a může mít rozměr až přes 10 centimetrů. Vyskytuje se na zastíněných lokalitách bohatých humusem.[1] Není jedlá, ale využívala se v tradiční čínské a indiánské medicíně.

české názvy
  • hvězdice trojdílná[2]
  • hvězdovka trojitá[3]
Dospělá plodnice s typicky vyvinutým límcem

Makroskopický

[editovat | editovat zdroj]

Plodnice v mládí cibulovité, v dospělosti se vnější okrovka (exoperidie) rozevírá ve 4-7 cípů (ramen) a dosahuje 50 až 130 milimetrů šířky.[1] Středová část ramen se obvykle vylamuje a vytváří límec kolem centrální plodné části - endoperidie.[1] Ta je kulovitá nebo trochu zploštělá, 20–40 milimetrů široká, zbarvená je šedobéžově až okrově hnědě a k exoperidii přisedá bez krčku. Ústí je kuželovité, ohraničené. [1]

Mikroskopický

[editovat | editovat zdroj]

Výtrusy jsou kulovité, dosahují 4,5 - 5,5 μm a povrch mají krytý 0,5 μm vysokými bradavkami.[1]

Hvězdovka trojitá roste ve skupinách, spíše v teplejších oblastech především pod listnatými stromy (dub, jasan, buk, habr, javor, lípa), vzácněji i pod jehličnany (staré smrky), kde bývá doprovázena mařinkou vonnou a kopytníkem evropským.[3][1] Vyskytuje se v lesích roklích, v prohlubních kolem pařezů, někdy i v dutých stromech nebo přímo na tlejícím dřevě.[3][1] Objevuje se i na synantropních stanovištích jako starých zahradách, starých parcích bohatých humusem, na rumištích.[3] Preferuje zastíněná místa se silnou vrstvou humusu, preferuje vápenité nebo jiné alkalické podloží.[1][3]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Je známá z Evropy (včetně Velké Británie) a dále ze Severní a Jižní Ameriky, Asie (Indie) a Austrálie (včetně Tasmánie a Nového Zélandu).[3]

V rámci chráněných území České republiky byly publikovány nálezy hvězdovky trojité mimo jiné z následujících lokalit:

Rozměrné plodnice, stanoviště (stinné lokality se silnou vrstvou humusu) a typický límec oddělující vnitřní okrovku a ramena činí z hvězdovky trojité prakticky nezaměnitelný druh. Z větších hvězdovek na podobných stanovištích mohou růst následující druhy:

  • hvězdovka červenavá (Geastrum rufescens) – obvykle postrádá límeček, načervenalá či narezavělá vnější okrovka
  • hvězdovka vlasohlavá (Geastrum melanocephalum) – rozvitá plodnice je pokrytá vrstvou hnědočerného vlášení s výtrusy

První doložený nález z oblasti České republiky objevil český mykolog Albert Pilát roku 1933 mezi v mykologickém herbáři Národního muzea v Praze mezi neurčenými položkami sbíranými E. Bayerem v okolí Chotěboře. Tento nález nebyl datovaný. Protože za celou první třetinu 20. století nebyl z Čech známý žádný jiný nález, považoval tuto houbu Albert Pilát za „dosti vzácnou“.[2] Václav Jan Staněk uvádí, že do poloviny 20. století byla považována za velmi vzácnou a teprve v průběhu 50. let došlo k objevení většího počtu stabilních lokalit.[3] V současnosti není považována za vzácnou, spíš roztroušeně se vyskytující[1] či nehojnou.[6]

  1. a b c d e f g h i j BERAN, Miroslav; HOLEC, Jan. Přehled hub střední Evropy. Ilustrace Bielich. Praha: Academia, 2012. 624 s. ISBN 978-80-200-2077-2. Kapitola Geastrum triplex, s. 180. 
  2. a b c PILÁT, Albert. Geaster triplex Jungh., - hvězdice trojdílná v Čechách. In: SMOTLACHA, František. Časopis československých houbařů. Praha: Československá mykologická společnost, 1933. Ročník / číslo XIII. / 1. S. 33–37.
  3. a b c d e f g STANĚK, Václav Jan. 4. čeleď Geastraceae – hvězdovkovité. In: Albert Pilát. Flora ČSR, Gasteromycetes, houby - břichatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1958. Kapitola 21. Geastrum triplex Jung. – hvězdovka trojitá, s. 476–480.
  4. VÁVROVÁ, Zdeňka. Mykofloristická studie vybraných lesních celků jihozápadní části Bílých Karpat. Brno, 2010 [cit. 2015-02-24]. 90 s. diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce Petr Hrouda. s. 69, 79. Dostupné online.
  5. BUREL, Jiří; JINDŘICH, Oldřich. Zpráva o prováděném mykologickém průzkumu na území NPR Koda - druhá doplněná verze [online]. Praha: 2009. 
  6. a b c d MACKOVČIN, P.; SEDLÁČEK, M. Chráněná území ČR XII. - Praha. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2005. S. 304. 
  7. LEPŠOVÁ, Anna. Za podzimními houbami do Českého ráje. In: Živa. Praha: Nakladatelství Academia, 2006. Dostupné online. ISSN 0044-4812. Číslo 5. S. 223.
  8. Vygoron - občanské sdružení. Plán péče o přírodní památku Doubravka na období 2011-2020 [online]. usteckykraj-priroda.cz, 2013 [cit. 2015-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-25. 
  9. ZÍBAROVÁ, Lucie. Mykologický průzkum vybraných lokalit v rámci EVL Doupovské hory, závěrečná zpráva (příloha 1) [online]. Brno: AMEC, 2013-11 [cit. 2015-02-24]. 
  10. KOHLÍK, Václav. Plán péče pro PR Chuchelský háj na období 2010-2019 [online]. envis.praha-mesto.cz, 2008 [cit. 2014-02-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-24. 
  11. HOLEC, Jan. Zajímavé a vzácné houby Národního parku České Švýcarsko. In: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Správa CHKO Labské pískovce. Labské pískovce - historie, příroda a ochrana území. Děčín: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Správa CHKO Labské pískovce, 2008. Dostupné online. ISBN 978-80-87051-27-6.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]