Hvězdnatec zubatý
Hvězdnatec zubatý | |
---|---|
Hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | miříkotvaré (Apiales) |
Čeleď | miříkovité (Apiaceae) |
Rod | hvězdnatec (Hacquetia) Neck. ex DC. |
Binomické jméno | |
Hacquetia epipactis (Scop.) DC., 1830 | |
Synonyma | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis) je jediný, žlutě vykvétající rostlinný druh monotypického rodu hvězdnatec s fenologickým optimem od konce března do začátku května.[2]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Areál hvězdnatce zubatého je poměrně malý, obsahuje pouze oblasti v jihovýchodních Alpách a západních Karpatech. Roste na Slovensku, v Rakousku, Slovinsku a Chorvatsku, ostrůvkovitě i v severní Itálii. Jeho severní hranice probíhá jihem Polska a západní vede přes Moravu; v Čechách se neobjevuje.
V ČR roste jako vlhkomilný a stínomilný druh v listnatých lesích, v době svého časného jarního kvetení však obvykle kvete ještě na plném slunci. Nejlépe se mu daří na hlinitých až jílovitých vlhkých půdách s dostatkem humusu, nejčastěji v mezofytiku středních a vyšších poloh východní a střední Moravy.
Vzhledem k nemnohým a stále méně početným místům výskytu je „Červeným seznamem cévnatých rostlin České republiky“ hvězdnatec zubatý zařazen do skupiny potenciálně ohrožených druhů (C4a).[3][4][5]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Vytrvalá bylina s 20 až 25 cm vysokými čtyřhrannými nevětvenými květními lodyhami které jsou lysé a bez listů. Vyrůstají společně s přízemními listy z krátkého, šupinatého, černohnědého plazivého oddenku. Listy mají dlouhé řapíky a jejich v obrysu okrouhlé čepele jsou dlanitě rozčleněny do 3 až 5 jasně zelených obvejčitých, 2 až 4 cm dlouhých úkrojků s třemi laloky které jsou na vrcholu zubaté. Listy vyrůstají až po odkvětu.
Květné lodyhy nesou malé žluté květy sestavené do květenství jednoduchého okolíku. Jeho obal je tvořen 5 až 6 nápadnými zelenými nebo žlutozelenými pilovitými obvejčitými listeny dlouhými 2 až 3 cm které okolík značně přesahují. Pravidelné drobné žluté květy jsou po obvodu okolíku krátce stopkaté samčí a ve středu přisedlé oboupohlavné. Mají vytrvalé zašpičatělé kališní lístky 0,5 až 1 mm dlouhé, přímé žluté lístky korunní a nápadně dlouhé tyčinky s prašníky které se mohou dotknout blizen na prodloužených čnělkách sousedních květů; opylení je proto převážně geitonogamické. Tento kryptofyt má ploidii 2n = 16.
Plodem je v obrysu eliptická až okrouhlá, ze stran zploštělá, lysá, visící dvounažka se zaschlými kališními lístky. Každá asi 4 mm velká nažka má 5 podélných, nitkovitých žeber a obsahuje semeno, jehož bílek je na vnitřní straně plochý.
Hvězdnatec je vhodnou rostlinou pro pokrytí půdy na vlhkém a zastíněném místě, např. ve světlejším stínu listnatých stromů nebo na skalce, odkud samovolným vysemeňováním dochází k expanzi rostlin. V zahradnické praxi se rozmnožuje rozdělováním trsů po odkvětu.[3][4][6][7]
Symbolika
[editovat | editovat zdroj]Rostlina je symbolem města Český Těšín, kde bývá nazývána jako „Těšíňanka“ a její květ zde zdobí materiály mnoha sdružení, vydavatelství a iniciativ. Zasloužilým osobám regionu se věnují zlaté či stříbrné stylizované květy hvězdnatce, bývá i námětem místních výtvarných umělců, např. Idy Münzbergové.[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ BioLib.cz – Hacquetia epipactis (Hvězdnatec zubatý) [online]. BioLib.cz [cit. 2013-07-28]. Dostupné online.
- ↑ Seznam cévnatých rostlin květeny České republikyDANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. S. 647–811. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 28.07.2013]. Čís. 84, s. 647–811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
- ↑ a b HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Hvězdnatec zubatý [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 16.07.2007 [cit. 2013-07-28]. Dostupné online.
- ↑ a b HRONEŠ, Michal. Natura Bohemica: Hvězdnatec zubatý [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 02.02.2010 [cit. 2013-07-28]. Dostupné online.
- ↑ GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 28.07.2013]. Čís. 84, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
- ↑ BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/1: Hacquetia epipactis [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1984 [cit. 2013-07-28]. S. 185–187. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. (slovensky)
- ↑ POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Hvězdnatec zubatý [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2013-07-28]. S. 649. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.infopoint-ceskytesin.cz [online]. [cit. 2016-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-01.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu hvězdnatec zubatý na Wikimedia Commons
- Taxon Hacquetia epipactis ve Wikidruzích
- Botanický ústav AV ČR – rozšíření hvězdnatce zubatého v ČR