Hugo Sonnenschein
| Hugo Sonnenschein | |
|---|---|
 Hugo Sonnenschein | |
| Narození | 25. května 1889 nebo 25. května 1890 Kyjov  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 20. července 1953 Mírov  Československo |
| Pseudonym | Sonka |
| Povolání | spisovatel |
| Významná díla | Zaběhl jsem se s toulavými psy (2009) |
| Politická příslušnost | Komunistická strana Rakouska Komunistická strana Československa |
| Manžel(ka) | Marie Svobodová (první), Rosa (druhá) |
| Děti | syn Tomi |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hugo Sonnenschein (pseudonym Sonka) (25. května 1889, Kyjov[1] – 20. července 1953 v Mírově) byl český, německy píšící básník a anarchista.[2]
Život
[editovat | editovat zdroj]Mládí
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v rodině kyjovského židovského obchodníka (Produktenhändler) Adolfa Sonnenscheina a manželky Berthy, rozené Hirschové.[1] Pocházel z německy mluvícího prostředí, dva roky však studoval na kyjovském českém gymnáziu. Pro neúspěchy ve studiu přestoupil na brněnskou obchodní akademii, kde se zařadil mezi anarcho-komunisty.[3]
Mezi válkami
[editovat | editovat zdroj]Po první světové válce vedl bouřlivý život, jak soukromý (milostný), tak politický.[3] Pro své politické postoje byl opakovaně zatýkán.[4] V říjnu 1920 informoval dobový tisk o tom, že byl spolu s dalšími komunistickými aktivisty, spisovatelkou Helenou Malířovou a Emanuelem Vajtauerem (pozdějším předním kolaborantem) zatčen na severu Norska ve Vardø, nejvýchodnějším městě Norska, blízko ruských hranic.[5][6] Touto cestou se měli vracet z pobytu v sovětském Rusku, kde se zúčastnili II. světového kongresu Komunistické internacionály. V roce 1921 byl vypovězen z Rakouska „...v důvodu veřejného pořádku“,[7] opětovně byl v Rakousku zatčen a vypovězen v únoru 1934, v době Dollfussova útoku na sociální demokraty a rakouské občanské války.[8] Spoluzakládal rakouskou i československou komunistickou stranu, z níž byl ve třicátých letech vyloučen jako trockista.[9]
Přátelil se s Ivanem Olbrachtem, Vladislavem Vančurou, S. K. Neumannem nebo Otokarem Březinou. Setkal se s V. I. Leninem, Adolfem Hitlerem,[zdroj?] Benitem Mussolinim[zdroj?], psal si s Lvem Trockým.[10]
Závěr života - vězeň
[editovat | editovat zdroj]V roce 1940 byl zatčen a roku 1943 byl deportován spolu se svojí druhou manželkou Rosou do koncentračního tábora v Osvětimi.[11] Po osvobození tábora Rudou armádou pobýval v Moskvě a s českou exilovou vládou se v roce 1945 vrátil do Prahy. V témže roce byl lidovým soudem odsouzen na 20 let těžkého žaláře za údajnou kolaboraci s gestapem. O stupni jeho viny a skutečných příčinách odsouzení se vedou odborné spory.[9][3][10]
Zemřel v roce 1953 ve věznici na Mírově.
Rodinný život
[editovat | editovat zdroj]Hugo Sonnenschein byl dvakrát ženat. Jeho druhá žena zahynula v Osvětimi; první manželka, klavíristka Marie Svobodová, se k němu po 2. světové válce vrátila a pečovala o něj.[9] Ze dvou manželství měl tři syny.[10]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Česká vydání
[editovat | editovat zdroj]Ke knižnímu vydání českého překladu básní Huga Sonnenscheina došlo až v 21. století:
- Krise či rozklad v Kominterně - K situaci v komun. straně Čs. (Ve shodě s jinými zakladateli K.S.Č. a průkopníky K.I. napsal Sonka, Vídeň, nákladem vlastním, 1929)
- Cesta k svobodě = Der Weg zur Freiheit (česko-německy, Praha, Edition Offener Weltbund, 1937)
- Zaběhl jsem se s toulavými psy (z německých originálů přeložil a doslov napsal Radek Malý, Praha, Dybbuk, 2009)
Německá vydání (první vydání)
[editovat | editovat zdroj]- Ichgott, Massenrausch und Ohnmacht (jednoaktová tragédie, Paris, Wien, Utopia, 1910)
- Närrisches Büchel (Paris, Utopia, 1910)
- Geuse einsam von Unterwegs (Wien, Leipzig, nakl. Adria, 1912)
- Erde auf Erden (Wien, vl.nákl., 1915 a Ed. Strache 1920)
- Slovakische Lieder (Wien, Berlin, Genossenschaftsverlag, 1919)
- Die Legende vom Weltverkommenen (Leipzig, Wien, Zürich, E.P. Tal & Co., 192
- Slovakische Heimat (Praha, Fr. Borový, 1920)
- War ein Anarchist (výběr ze sedmi knih, Berlin, Ernst Rowohlt, 1921)
- Der Bruder Sonka und die allgemeine Sache, oder, Das Wort gegen die Ordnung (Berlin, Wien, Leipzig, Paul Zsolnay Verlag, 1930)[12]
- Meine slowakische Fibel : (s 16 obraz. přílohami, Prag, Edition Corona, D. Drégr, 1935)
- Nichts als Brot und Freiheit (Prag, Edition Corona, A. Drégr, 1935)
- Der Bruder wandert nach Kalkutta (Prag, Edition Offener Weltbund, 1936)
- Cesta k svobodě = Der Weg zur Freiheit (česko-německy, Praha, Edition Offener Weltbund, 1937)
- Terrhan oder Der Traum von meiner Erde (Wien, Zsolnay, 1988)
- Schritte des Todes - Traumgedichte aus Auschwitz (Wien, Monte Verita, 1993)
Inspirace v literatuře
[editovat | editovat zdroj]O životě Hugo Sonnenscheina napsal Jiří Kamen románový fiktivní životopis Hugo.[13]
Zajímavost
[editovat | editovat zdroj]Publikace Cesta k svobodě = Der Weg zur Freiheit s osobním věnováním autora z 18. října 1937 je součástí osobní knihovny Karla Čapka.[14]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Matriční záznam o narození a obřízce Archivováno 13. 8. 2017 na Wayback Machine. židovské náboženské obce v Kyjově
- ↑ Hugo Sonnenschein - Verše bratra Sonky. aluze.cz [online]. 2007 [cit. 2017-08-13]. Čís. 1. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-22. (Czech)
- ↑ a b c Dora Kaprálová: Bratr slunce a jeho věčný stín. Host. 2/2012, s. 58–62. Dostupné online. Archivováno 13. 8. 2017 na Wayback Machine.
- ↑ Zatčen. Národní politika. 15. 4. 1919, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Český deník, 1.10.1920, s.2 (dostupné online v NK ČR)
- ↑ Verhaftung einer tschechischen Komunistendelegation (německy). Reichenberger Zeitung. 1. 10. 1920, s. 4. Dostupné online.
- ↑ Hugo Sonnenschein vypovězen z Rakouska. Národní politika. 22. 4. 1921, s. 8. Dostupné online.
- ↑ Machát a Vavroušek zatčeni. Lidové noviny. 17. 2. 1934, s. 1. Dostupné online.
- ↑ a b c Básník, jenž si hrál se ženami i se smrtí. iDnes. 8. 12. 2004, s. 3. Dostupné online.
- ↑ a b c Jiří Kamen: Hugo Sonnenschein, románová postava. Maskil. 06-07/2013, s. 6–7. Dostupné online.
- ↑ Dora Kaprálová o Hugo Sonnenscheinu. www.dybbuk.cz [online]. [cit. 2017-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-13.
- ↑ Literární noviny. 5/1935-1936, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Databáze knih, Jiří Kamen: Hugo
- ↑ Osobní knihovna Karla Čapka: Sonka
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KAMEN, Jiří. Hugo. Praha: Prostor, 2004. ISBN 8072601261.
- KLÍMOVÁ, Lada. Hugo Sonnenschein. Brno, 2008 [cit. 2015-05-12]. Závěrečná práce studenta celoživotního vzdělávání. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Pavel Váňa. Dostupné online. (německy)
- KONVALINOVÁ, Iva. Hugo Sonnenschein. Brno, 2013 [cit. 2015-05-12]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Pavel Váňa. Dostupné online. (německy)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hugo Sonnenschein na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Hugo Sonnenschein
- Hugo Sonnenschein na Literární mapě německy píšících autorů z Moravy a Slezska
- SLAČÁLEK, Ondřej; HOUDEK, Pavel. Anarchie je klystýr!. Britské listy [online]. 2005-02-28 [cit. 2015-02-16]. Dostupné online.
- Verše bratra Sonky. aluze.cz [online]. [cit. 2015-02-16]. Čís. 1/2007. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-16.
- KNAPP, Aleš. Hugo Sonnenschein: Zaběhl jsem se s toulavými psy. rozhlas.cz [online]. 2009-10-27 [cit. 2015-02-16]. Dostupné online.
- Muž, který měl nebýt dokument z archivu České televize
