Hubert Plhák
Hubert Plhák | |
---|---|
Narození | 23. července 1859 Zborov Rakouské císařství |
Úmrtí | 27. června 1934 (ve věku 74 let) Třeština Československo |
Povolání | mlynář, průkopník elektrizace na Moravě |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Hubert Plhák (23. července 1859 Zborov u Šumperka[1][2] – 27. června 1934 Háj u Třeštiny) byl moravský mlynář a podnikatel, významný průkopník elektrizace na Moravě. Svůj vodní mlýn v Háji u Třeštiny postupně rozšířil i o provoz vodní elektrárny, posléze přetvořenou v moderní elektrárenský provoz, který napájel několik obcí v okolí. V činnosti budování vodních elektráren pokračovali v období první republiky také jeho synové.
Život
[editovat | editovat zdroj]Mládí
[editovat | editovat zdroj]Narodil se ve Zborově u Šumperka. Vyučil se mlynářskému řemeslu a v roce 1873 se s rodinou usadil v Háji u Třeštiny, kde provozoval vodní mlýn na řece Moravě.
Elektrotechnika
[editovat | editovat zdroj]Roku 1883 se zúčastnil hospodářské výstavy v rámci odhalení pomníku bratranců Veverkových v Pardubicích,[3] kde shlédl předvedení činnosti elektromotoru k pohonu mlátičky, stejně jako další elektrotechnické vymoženosti, včetně spuštění veřejného osvětlení města firmou Křižík a dalších. To jej nadchlo pro myšlenku elektrotechniky a rozhodl se spojit svůj mlynářský podnik s výrobou elektrické energie. V roce 1894 zakoupil elektrické dynamo, které bylo namontováno na hřídel vodního kola, zajišťující osvětlení mlýna. Později přikoupil od mlynáře od nedaleké Mohelnice druhé dynamo.[4]
V roce 1897 nebo 1898 byl mlýn kompletně zničen požárem. Rodinné finanční prostředky dostačovaly pouze na výstavbu nového mlýna, proto se Plhák spojil s Rolnickým mlékařským družstvem v Třeštině, s jehož pomocí vznikla v roce 1901 První moravská zemědělská elektrárna, s. r. o., v té době první takováto společnost v Rakousko-uherské monarchii. Bylo pořízeno nové dynamo s výkonem 12 PS (8,95 kW), pohon zajišťoval řemen vedený od mlýnského kola. Vyrobena elektřina (stejnosměrný proud) byla v Hajském mlýně používána k pohonu elektrických strojů a osvětlení a pomocí dvou kilometrového vedení zajišťovaly pohon elektromotorů v mlékárně a v obci napájely 70 žárovek. Na vedení byly značné ztráty až kolem 50% v napětí, to je na dynamu bylo elektrické napětí 240–300 V a v obci jen 100 V. Plhák chtěl modernizovat elektrárnu, zamezit ztrátám převedením výroby na střídavý proud modernějším způsobem. Vedení mlékárny na tento způsob nepřistoupilo a stejnosměrný proud byl vyráběn až do roku 1914, kdy byla i obec přepnuta na střídavý proud.
V období 1908–1909 postavil v sousedství mlýna novou budovu elektrárny (tzv. Stará elektrárna Háj), která už byla vybavena vodní turbínou a generátorem vyrábějící střídavý proud. Proud byl dodáván z této elektrárny do obcí Dubicko a Hrabová. Elektrické družstvo v Třeštině odkoupilo v roce 1914 původní elektrické zařízení mlýna od První moravské zemědělské elektrárny.
Po vzniku Československa
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1919 se ve vedení firmy začal angažovat syn Karel Plhák, který se toho roku vrátil z Francie, kde byl členem Československých legií. V roce 1921 bylo rozhodnuto o stavbě nové elektrárny. Vypracování projektu bylo zadáno architektům Bohuslavu Fuchsovi a Josefu Štěpánkovi,[5] výstavbou byla pověřena firma Bernarda Sychravy z Olomouce. Výstavba byla provedena v období let 1921–1922.[6][7][8]
Úmrtí
[editovat | editovat zdroj]Hubert Plhák zemřel 27. června 1934 v Třeštině. Pohřben byl v rodinné hrobce na hřbitově v Třeštině.
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Se svou manželkou počali několik dětí. Několik jejich synů se rovněž věnovalo mlynářství, stejně jako budování nových říčních vodních elektráren: kromě Karla Plháka to byli Radomír Plhák, Karlův společník, Miroslav Plhák, majitel mlýna a elektrárny v Řimicích a v Nových Mlýnech u Litovle.[9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Osobnosti Moravy.eu. osobnosti-moravy.eu [online]. [cit. 2023-07-03]. Dostupné online.
- ↑ Matrika inv. č. 7725, sig. Ší V 4, sn. 132 [online]. ZA Opava [cit. 2023-07-11]. Dostupné online.
- ↑ Parpedie : Pomník bratranců Veverkových. www.parpedie.cz [online]. [cit. 2023-07-03]. Dostupné online.
- ↑ Národní kulturní památka vodní elektrárna v Třeštině u Mohelnice – Naše pravda. www.nasepravda.cz [online]. [cit. 2023-07-03]. Dostupné online.
- ↑ POLÁČKOVÁ, Iva. Rané dílo Bohuslava Fuchse: Rodinný dům a vodní elektrárna v Háji u Mohelnice. 1. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2014. 55 s. Dostupné online. S. 55. Bakalářská diplomová práce.
- ↑ FREBORT, Miloš. NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKA VODNÍ ELEKTRÁRNA V TŘEŠTINĚ-HÁJI, HAJSKÝ MLÝN – PRVNÍ DRUŽSTEVNÍ ELEKTRÁRNA V RAKOUSKO-UHERSKU, ELEKTRIFIKACE OBCE TŘEŠTINY. Praha. 7. dubna 2010. [cit. 2019-08-09]. Dostupné online.
- ↑ Vaše tipy — Toulavá kamera. Česká televize [online]. [cit. 2019-08-09]. Dostupné online.
- ↑ Elektrárna v Háji u Třeštiny na Olomoucku byla průkopníkem techniky i architektury. Regiony [online]. 2014-09-17 [cit. 2019-08-10]. Dostupné online.
- ↑ Velký Olomouc/Naše průmyslové závody – Wikizdroje. cs.wikisource.org [online]. [cit. 2023-07-03]. Dostupné online.