Hubert Parry
Hubert Parry | |
---|---|
Rodné jméno | Hubert Hastings Parry |
Narození | 27. února 1848 Bournemouth |
Úmrtí | 7. října 1918 (ve věku 70 let) Rustington |
Příčina úmrtí | španělská chřipka a chřipka |
Místo pohřbení | Katedrála svatého Pavla |
Alma mater | Exeterská kolej Etonská kolej |
Povolání | hudební skladatel, muzikolog, hudební pedagog, fotbalista a vysokoškolský učitel |
Rodiče | Thomas Gambier Parry a Anna Maria Isabella Fynesová-Clintonová |
Manžel(ka) | Elizabeth Maude Herbertová (od 1872) |
Děti | Dorothea Ponsonbyová Gwendolen Parryová |
Příbuzní | [Charles] Clinton Parry[1], Henry Parry[1], Edward Clement Hervey Parry[1], Francis Gambier Parry[1] a Lucy Anna Parryová[1] (sourozenci) Elizabeth Ponsonbyová[2][1] a Matthew Ponsonby[2][1] (vnoučata) |
Významná díla | Symfonie č. 4 An English Suite Óda na Newfoundland |
Ocenění | Knight Bachelor |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Charles Hubert Hastings Parry (27. února 1848 - 7. října 1918) byl anglický skladatel, pedagog a historik hudby.
Život
[editovat | editovat zdroj]Na příkaz svého otce se Parry napřed zkoušel uchytit v pojišťovnictví, pak však se ho ujal George Grove. Parry v 70. a 80. letech nejprve pracoval jako přispěvatel Groveova obrovského Slovníku hudby a hudebníků a poté v roce 1883 jako profesor skladby a hudební historie na konzervatoři Royal College of Music, jejímž prvním ředitelem byl Grove. V roce 1895 Parry nahradil Grovea v ředitelské funkci, v níž pak zůstal po zbytek svého života. Současně byl v letech 1900 až 1908 profesorem hudby na Oxfordské univerzitě. Napsal několik knih o hudbě a historii hudby, z nichž nejznámější je pravděpodobně jeho studie o J. S. Bachovi z roku 1909.
První významné Parryho skladby vyšly v roce 1880. Z jeho prací jsou nejznámější sborové píseň „Jerusalem“, úprava korunovační hymny „I was glad“ z roku 1902, sborová óda s doprovodem orchestru Blest Pair of Sirens a hymnická melodie „Repton“ na slova modlitby „Dear Lord and Father of Mankind“. Pro orchestr dále napsal pět symfonií a soubor symfonických variací. Zkomponoval také hudbu pro Ódu na Newfoundland, provinční hymnu Newfoundlandu a Labradoru (a bývalou státní hymnu).
Během jeho života i po něm se Parryho pověst a hodnocení kritiky měnilo. Jeho akademické povinnosti byly značné a bránily mu věnovat veškerou energii skladbě, ale někteří současníci jako Charles Villiers Stanford ho hodnotili jako nejlepšího anglického skladatele od doby Henryho Purcella; jiní, jako Frederick Delius, byli jiného názoru. Parryho vliv na pozdější skladatele se naopak široce uznává. Edward Elgar se hodně ze svého řemesla naučil z Parryho článků v Grove's Dictionary a mezi těmi, kteří studovali u Parryho na Royal College, byli Ralph Vaughan Williams, Gustav Holst, Frank Bridge a John Ireland.
Parry byl také nadšený jachtař a vlastnil postupně lodě The Latois a The Wanderer. V roce 1908 byl zvolen za člena elitního jachtařského klubu Royal Yacht Squadron jako jediný hudební skladatel, kterému se dostalo té pocty. Už roce 1898 byl povýšen do šlechtického stavu a v roce 1902 dostal titul baroneta z Highnam Courtu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hubert Parry na anglické Wikipedii.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ALLIS, Michael. Parry's Creative Process. Aldershot, Hants ; Burlington, VT: Ashgate, 2002. ISBN 1840146818.
- BAX, Arnold. Farewell, My Youth. London: Longmans, Green and Co, 1943. OCLC 462380567
- BENOLIEL, Bernard. Parry before Jerusalem. Aldershot: Ashgate, 1997. ISBN 0859679276.
- BODEN, Anthony. The Parrys of the Golden Vale. London: Thames Publishing, 1998. ISBN 0905210727.
- CARLEY, Lionel. Delius, a Life in Letters, Volume II, 1909–1934. Cambridge, Mass: Harvard University Press, 1983. Dostupné online. ISBN 0674195701.
- DIBBLE, Jeremy. C. Hubert H. Parry: His Life and Music. Oxford: Oxford University Press, 1992. ISBN 0193153300.
- EATOCK, Colin. The Crystal Palace Concerts: Canon Formation and the English Musical Renaissance. 19th-Century Music. 2010, s. 87–105. ISSN 0148-2076. DOI 10.1525/ncm.2010.34.1.087.
- REED, W H. Elgar. London: Dent, 1946. OCLC 8858707
- SHAW, Bernard; DAN H LAURENCE (ED). Shaw's Music – The Complete Music Criticism of Bernard Shaw, Volume 2. London: The Bodley Head, 1989. ISBN 0370312716.
- SLONIMSKY, Nicholas; LAURA KUHN (EDS). Baker's Biographical Dictionary of Musicians, vol. 4. New York: Schirmer Reference, 2001. ISBN 0028655281.
- VAUGHAN WILLIAMS, Ralph; DAVID MANNING (ED). Vaughan Williams on Music. Oxford: Oxford University Press, 2007. ISBN 978-0199720408.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hubert Parry na Wikimedia Commons
- Angličtí hudební skladatelé
- Skladatelé romantismu
- Britští hudební pedagogové
- Britští klavíristé
- Skladatelé 19. století
- Skladatelé 20. století
- Angličtí muzikologové
- Narození v roce 1848
- Narození 27. února
- Narození v Bournemouthu
- Úmrtí v roce 1918
- Úmrtí 7. října
- Pohřbení v katedrále v Londýně
- Zemřelí na infekční onemocnění
- Úmrtí v Západním Sussexu
- Baroneti