Přeskočit na obsah

Hrádek (Ctiboř)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hrádek
Náves s kostelem sv. Matouše
Náves s kostelem sv. Matouše
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecCtiboř
OkresBenešov
KrajStředočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel22 (2021)[1]
Katastrální územíCtiboř (3,92 km²)
PSČ258 01
Počet domů10 (2011)[2]
Hrádek
Hrádek
Další údaje
Kód části obce18015
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrádek je malá vesnice, část obce Ctiboř v okrese Benešov. Nachází se asi 1 km na severovýchod od Ctiboře. V roce 2009 zde bylo evidováno 14 adres.[3] Hrádek leží v katastrálním území Ctiboř o výměře 3,92 km².[4]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1356.[5]

V obci kdysi stávala tvrz; ta však byla roku 1467 dobyta a spálena králem Jiřím z Poděbrad poté, co se její majitel přidal k neúspěšnému stavovskému povstání vedenému Zdeňkem ze Šternberka. Roku 1547 koupilo obec město Vlašim od dosavadních vlastníků, rodu Trčků. V 17. století se Hrádek stal oblíbeným poutním místem.[6]

V letech 1844–1886 zde jako farář působil Antonín Norbert Vlasák (1812–1901), regionální historik, kronikář a národní buditel.[7]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Tvrziště Kočičina
  • Hradiště Hrádek - po vypálení z roku 1467 nazýván Spálený Hrádek'¨
  • Farní kostel sv. Matouše - kostel s farou byly založeny ve 2. polovině 14. století, během husitských válek fara zanikla a roku 1467 byla vypálena i tvrz. Po roce 1547 byla svatyně obnovena, k milostné sošce trůnící Panny Marie s Ježíškem byly od 17. století konány poutě. Koncem 17. století byly ke kostelu přistavěny boční kaple, roku 1765 dostavěna také věž s barokní bání a nedaleko obydlí pro kněze. Roku 1780 byly poutě zakázány a soška úředně zajištěna, v roce 1790 byly opět povoleny. Roku 1787 byla na Hrádku zřízena lokalie, v roce 1855 povýšená na faru. Prvními dvěma faráři zde byli od roku 1844 regionální dějepisec Antonín Norbert Vlasák (1812–1901) a František Dobromil Kamarýt (1812–1876).[8]
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-28. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 68. 
  6. P. Ant. Norbert Vlasák a Hrádek nad Blanicí. Zlatá Praha. 1892-02-05, roč. 9, čís. 12, s. 142. Dostupné online [cit. 2012-12-09]. 
  7. Antonín Norbert Vlasák — autoritní záznam ve Středočeské vědecké knihovně Kladno
  8. BOHÁČ Zdeněk, Poutní místa v Čechách. 1. vydání, Praha Debora 1995, s. 17-18, ISBNː 80-85923-07-6

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]