Houslová sonáta č. 9 (Beethoven)
Houslová sonáta č. 9, Op. 47, známá také jako Kreutzerova sonáta, je virtuózní skladba Ludwiga van Beethovena pro housle a klavír. Má tři věty, provedení trvá přibližně 40 minut.
Okolnosti vzniku a dedikace
[editovat | editovat zdroj]Beethoven napsal třetí větu této sonáty již v roce 1802, původně jako závěrečnou větu své šesté houslové sonáty (Op. 30/1). Těsně před jejím dokončením se však rozhodl závěrečnou větu nahradit jinou, která se k ostatním částem šesté sonáty hodila lépe.
K odložené větě se vrátil o rok později, když do Vídně na jaře přijel houslový virtuos George Bridgetower. Beethoven dopsal první dvě věty a 24. května 1803 sonátu s Bridgetowerem poprvé uvedl na ranním koncertu v paláci Augarten.[1] Druhou větu přitom dokončil až poslední den před premiérou a Bridgetower ji musel hrát z listu bez jakékoliv předchozí zkoušky.
Premiéra se vydařila a Beethoven sonátu následně věnoval právě Bridgetowerovi, jehož výkon na něj udělal velký dojem. Krátce poté se však hudebníci pohádali a rozladěný Beethoven přepsal dedikaci sonáty. Novým adresátem byl Rodolphe Kreutzer, francouzský houslista, který se s Beethovenem krátce setkal, ale neměl o jeho hudbu zvláštní zájem a tuto sonátu údajně nikdy veřejně nehrál.
Struktura sonáty
[editovat | editovat zdroj]- Adagio sostenuto – Presto
- Andante con variazioni
- Presto
V literatuře
[editovat | editovat zdroj]K popularizaci Kreutzerovy sonáty značně přispěla stejnojmenná novela, kterou napsal v roce 1889 Lev Nikolajevič Tolstoj.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ COOPER, Barry. Beethoven. [s.l.]: Oxford University Press, 2000. Dostupné online. S. 137–138.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Houslová sonáta č. 9 na Wikimedia Commons - Volně dostupné partitury na webu projektu IMSLP
