Hotel Růže
Hotel Růže | |
---|---|
Hotel Růže v Českém Krumlově | |
Základní informace | |
Adresa | Horní 154, Český Krumlov |
Zeměpisné souřadnice | 48°48′37,28″ s. š., 14°19′3,15″ v. d. |
Identifikátory | |
Rejstřík památek | 20980/3-965 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Hotel Růže je ubytovací zařízení v Českém Krumlově.[1] Budova je kulturní památkou a nachází se v městské památkové rezervaci, která je součástí Světového dědictví UNESCO.[2] Je jednou z nejstarších a nejlépe dochovaných staveb v Českém Krumlově.[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Budova byla původně postavena Rožmberky jako jezuitská kolej, sloužila tomuto účelu do roku 1773. Poté sloužila vojenským účelům až do roku 1887, kdy byla vojenská posádka rozpuštěna.
Roku 1888 budovu v aukci získal Adolf rytíř Jungmann, který ji později věnoval české záložně.[4] Objekt od té doby sloužil jako středisko české menšiny ve městě.[5]
Tradice ubytovacího zařízení sahá do roku 1889, kdy záložna získala koncesi pro provozování hostinské činnosti a byl zde slavnostně otevřen Hotel Růže.[5] Na konci 19. století byl dům vícekrát přestavován – byla upravena fasáda a byl vytvořen divadelní sál. V roce 1919 postihl budovu rozsáhlý požár, který si vyžádal další úpravy v následujících letech.[6]
Po okupaci českého pohraničí Německem bylo z města vyhnáno téměř všechno české obyvatelstvo. Během druhé světové války byla budova používána německými důstojníky.[7]
Po druhé světové válce se budova stala oblíbenou restaurací a kavárnou. Úroveň hotelu začala postupně upadat a v roce 1962 z něj museli být poslední hosté evakuováni, jelikož byl již v podstatě ruinou. Od roku 1980 byl objekt rekonstruován a o 11 let později znovu otevřen.[6][8]
Pětihvězdičkový hotel
[editovat | editovat zdroj]Hotel Růže zakoupil v roce 1998 podnikatel a filantrop Jan Horal, kdy se hotel zařadil do portfolia jeho společnosti.[9] Nákladnou rekonstrukcí vnitřních prostor přestavěl objekt na pětihvězdičkový hotel v renesančním stylu. Uskutečnila se celková rekonstrukce, bylo dostavěno sportcentrum do původní terasy a došlo k propojení dvou objektů hotelu včetně nového kompletního vybavení zázemí.[10] Hotel zahájil svůj provoz 28. června 1999.[11][12] 16. června 2001 obdržel Jan Horal od města Český Krumlov Cenu města Český Krumlov za rok 2000.[13][14] Ocenění získal za podnikatelský záměr[15] – za investice do rekonstrukce svých krumlovských hotelů (zakoupil ještě budovu bývalého Hotelu Měšťák, kterou rovněž rekonstruoval)[1][16][17] a za vytvoření mnoha pracovních míst ve městě. Veřejné předání ocenění se uskutečnilo v Prokyšově sále prelatury. Po roce 2000 se Hotel Růže stal tradičním místem předávání tohoto ocenění, až do roku 2012.[18][19] Hotel Růže se stal také místem setkání podnikatelů, které inicioval Jan Horal, a jež mělo za výsledek založení Sdružení cestovního ruchu Český Krumlov, z.s.[20][21] Sdružení vzniklo v roce 2009 a klade si za cíl společnou propagaci města Český Krumlov, prodloužení turistické sezóny a reprezentaci všech subjektů cestovního ruchu.[22]
Busty prezidentů na nádvoří hotelu
[editovat | editovat zdroj]Jan Horal nechal na atrium svého Hotelu Růže umístit busty prvních československých prezidentů. Nejprve byla instalována busta T. G. Masaryka s pomníkem českokrumlovským letcům 2. světové války.
Busta Edvarda Beneše byla odhalena při příležitosti 120. výročí narození prezidenta Dr. Edvarda Beneše. Slavnostní akt odhalení proběhl v pátek 28. května 2004 v 11.00 hod. na nádvoří Hotelu Růže v Českém Krumlově za účasti veteránů 2. světové války.[23] Pomník byl doplněn deskou s úryvkem z Benešova projevu na sjezdu osvobozených politických vězňů v prosinci 1945[24], v němž varoval před budoucím německým revizionismem a pokusy zaměnit válečné viníky a oběti.[25][26][27] Deska pod bustou E. Beneše vyvolala značnou vlnu vášní.[28][29] Tehdy proti jejímu umístění protestovali zástupci sudetských Němců i někteří rakouští politici[30], do Česka v roce 2004 poslali protestní dopis.[31]
Prezident Václav Klaus s chotí umístění pomníku podpořili položením květin v roce 2004 při návštěvě Českého Krumlova. Slavnostní akt se uskutečnil za účasti Františka Fajtla a dalších válečných veteránů (Milana Malého, Lubomíra Úlehly).[32][33][34]
Další osud bust
[editovat | editovat zdroj]Za života Jana Horala existovala varianta, že by byly busty prezidentů umístěny na českokrumlovskou radnici. K realizaci nakonec nedošlo.[26][35]
Pietní místo na nádvoří Hotelu Růže v Českém Krumlově po smrti Jana Horala zaniklo.[36] Busty prezidentů byly přesunuty do Českých Budějovic a instalovány na nově zřízeném pietním místě na zahradě vily Lischoli patřící společnosti KOH-I-NOOR HARDTMUTH. Pamětní deska, která byla původně pod bustou T. G. Masaryka, byla společností KOH-I-NOOR HARDTMUTH věnována městu Český Krumlov a osazena na veřejně přístupné místo na budovu radnice v Českém Krumlově. Pamětní deska pod bustou Edvarda Beneše se nachází nadále v majetku společnosti KOH-I-NOOR HARDTMUTH a osazena zatím nebyla.[37][38][39]
Významní hosté hotelu
[editovat | editovat zdroj]Hotel několikrát navštívil prezident Václav Havel, poprvé v roce 1994 a znovu pak v roce 2009. V Hotelu Růže dával Havel také dohromady scénář s režisérem Milošem Formanem pro film Odcházení podle vlastní stejnojmenné divadelní hry.[40][41]
V roce 1994 navštívila hotel dánská královna Margarethe II. s chotěm, princem Henrikem.[42]
V roce 1995 navštívil hotel švédský král Carl XVI. Gustav s chotí, královnou Silvií.[42]
V roce 1996 navštívil hotel Roméo LeBlanc, generální guvernér Kanady s chotí, Dianou Fowler LeBlanc.[42]
Dne 25. ledna 2002 v Jezuitském sále Hotelu Růže proběhlo setkání prezidentů Václava Havla a Rudolfa Schustera s vojáky a dalšími hosty při příležitosti předání bojové zástavy 1. Česko-slovenskému praporu, který působil v Kosovu v rámci mise KFOR.[43]
V polovině července roku 2004 navštívil Český Krumlov prezident Václav Klaus s chotí, Livií Klausovou, při příležitosti jím zaštítěného Mezinárodního hudebního festivalu a ubytoval se v Hotelu Růže.[32]
Dne 18. října 2013 prezident Miloš Zeman přijal v Českém Krumlově státní návštěvu, prezidenta Rakouské republiky Heinze Fischera.[44] Jednalo se o první zahraniční návštěvu, kterou prezident Zeman přijímal mimo Hrad. Společný oběd prezidentů se uskutečnil v Hotelu Růže.[45][46][47]
Současnost
[editovat | editovat zdroj]Po smrti Jana Horala hotel vlastní jeho tři děti, které pokračují v jeho vizi poskytování pohostinských služeb.[7]
Dne 26. května 2016, v den zahájení Rallye Český Krumlov 2016, vystoupil prezident Mezinárodní automobilové federace (FIA) Jean Todt na tiskové konferenci v Hotelu Růže.[3]
Dne 14. května 2020 se v hotelu konalo plošné testování na přítomnost protilátek proti onemocnění covid-19.[48] Akce byla doprovázena řadou koncertů a diváci mohli vystoupení sledovat online.[49][50]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český Krumlov prodá i zbylé hotely. Hospodářské noviny (iHNed.cz) [online]. 1998-09-11 [cit. 2020-08-17]. Dostupné online.
- ↑ Jezuitská kolej - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-08-17]. Dostupné online.
- ↑ a b Hotel Růže v Českém Krumlově přivítal prezidenta Mezinárodní automobilové federace. www.jcted.cz [online]. [cit. 2020-08-19]. Dostupné online.
- ↑ ZAJÍČEK, Zdeněk. Z jezuitské koleje vedl most přes Vltavu až do parku. Českokrumlovský deník. 2011-01-06. Dostupné online [cit. 2021-03-22].
- ↑ a b Horní č. p. 154. www.encyklopedie.ckrumlov.cz [online]. [cit. 2020-08-17]. Dostupné online.
- ↑ a b c TEN OBŘÍ BARÁK, KDE JE HOTEL RŮŽE. www.facebook.com [online]. Krumlovský baráky [cit. 2020-08-17]. Dostupné online.
- ↑ a b Jan Horal: Zakladatel Jan Hotels v České republice. www.janhotels.cz [online]. [cit. 2020-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-28.
- ↑ Český Krumlov: Podívejte se do hotelu Růže a na kouzelné slavnosti. iDNES.cz [online]. 2015-04-09 [cit. 2020-08-17]. Dostupné online.
- ↑ ZAJÍČEK, Zdeněk. Jan Horal: Krumlov spí zimním spánkem jako medvědi. Českokrumlovský deník. 2010-02-12. Dostupné online [cit. 2020-06-27].
- ↑ Český Krumlov, Hotel Růže. www.hochtief.sk [online]. [cit. 2020-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-29.
- ↑ TRÖSTER, Martin. Zemřel velký patriot i úspěšný podnikatel. Českokrumlovský deník. 2011-11-04. Dostupné online [cit. 2020-04-18].
- ↑ Půvaby a tajemství klementinských rukopisů 13. - 14. století. wwwold.nkp.cz [online]. [cit. 2020-04-20]. Dostupné online.
- ↑ ZAJÍČEK, Zdeněk. Krumlováci mohou nominovat osobnosti na Cenu města. Českokrumlovský deník. 2012-02-18. Dostupné online [cit. 2020-05-05].
- ↑ TZ: Umělecký pedagog z Českého Krumlova získal Cenu města za rok 2009 - Oblíbený.cz. www.oblibeny.cz [online]. [cit. 2020-05-08]. Dostupné online.
- ↑ ZAJÍČEK, Zdeněk. Udělení Ceny města Český Krumlov dozná několika změn. Českokrumlovský deník. 2010-05-01. Dostupné online [cit. 2020-05-05].
- ↑ REDAKCE. Po revoluci dokázali, že Krumlov je možné opravit. Českokrumlovský deník. 2014-11-24. Dostupné online [cit. 2020-05-05].
- ↑ Atentáty v Paříži ovlivní i turismus v Krumlově, říká šéf hotelu Růže. iDNES.cz [online]. 2015-11-21 [cit. 2020-08-17]. Dostupné online.
- ↑ Ceny města Český Krumlov. www.ckrumlov.info [online]. [cit. 2020-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-04.
- ↑ ZPRAVODAJ Informační měsíčník Zastupitelstva města Český Krumlov. www.ckrumlov.cz [online]. Červen 2001 [cit. 2020-06-27]. Dostupné online.
- ↑ ZAJÍČEK, Zdeněk. Proti krizi má pomoci sdružení. Českokrumlovský deník. 2009-08-26. Dostupné online [cit. 2020-05-05].
- ↑ ZAJÍČEK, Zdeněk. Krumlovské Adventní trhy chystají změnu. Českokrumlovský deník. 2012-11-13. Dostupné online [cit. 2020-05-05].
- ↑ ZAJÍČEK, Zdeněk. Firmy chtějí nad krizí vyzrát. Českokrumlovský deník. 2009-03-26. Dostupné online [cit. 2020-04-13].
- ↑ Odhalení busty Dr. Edvarda Beneše na nádvoří Hotelu Růže. www.castle.ckrumlov.cz [online]. [cit. 2020-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-09.
- ↑ Český Krumlov, hotel Růže: Vnímáme varování prezidenta Beneše? | Jihočeský krajský výbor KSČM. jckr.kscm.cz [online]. [cit. 2020-08-19]. Dostupné online.
- ↑ ZAJÍČEK, Zdeněk. Busty už neměly existovat. Českokrumlovský deník. 2010-03-05. Dostupné online [cit. 2020-05-05].
- ↑ a b Beneš se stěhuje na radnici. www.pressreader.com [online]. [cit. 2020-05-28]. Dostupné online.
- ↑ Sudetendeutscher Aufruf zum Boykott des Krummauer BeneS-Hotels. Sudetenpost. 2004. Dostupné online.
- ↑ Vy rakouští lháři! Veterány rozzuřil atak sudetského sdružení na jejich pomník. Parlamentní listy [online]. [cit. 2020-05-11]. Dostupné online.
- ↑ Benes-Büste vertreibt Touristen - Krummau hat auch noch Benes-Brücke. Sudetenpost. 2004. Dostupné online.
- ↑ Wirbel um Benes-Büste in Krummau: „Wer sich fürchtet, muß ja nicht kommen!". Sudetenpost. 2004. Dostupné online.
- ↑ ČT24 - Problematické busty jsou opět na světě. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2020-04-21]. Dostupné online.
- ↑ a b V Českém Krumlově byl poničen památník Edvarda Beneše. Radio Prague International [online]. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
- ↑ Busty beze změn. Českokrumlovský deník. 2007-09-13. Dostupné online [cit. 2020-05-05].
- ↑ TREPEŠ, Matěj. Pomník „Benešovým dekretům“? Praha, 2013. Diplomová práce. 2013. Dostupné online [cit. 2020-04-17].
- ↑ Českokrumlovskou radnici ozdobí busty prvorepublikových prezidentů. České Budějovice [online]. 2007-08-08 [cit. 2020-08-19]. Dostupné online.
- ↑ Pomník Dr. E. Beneše a poválečným dekretům. www.vets.cz [online]. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
- ↑ Kam zmizely busty prezidentů T. G. Masaryka a Edvarda Beneše? Lidé se na to radnice stále ptají | Krajské listy.cz. www.krajskelisty.cz [online]. [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
- ↑ ZAJÍČEK, Zdeněk. Busty T. G. Masaryka a Eduarda Beneše stojí už v Českých Budějovicích. Českokrumlovský deník. 2013-11-03. Dostupné online [cit. 2020-04-17].
- ↑ KYSELOVÁ, Zuzana. Bronzová deska z busty E. Beneše nezmizela, je uložena. Českokrumlovský deník. 2017-11-18. Dostupné online [cit. 2020-04-20].
- ↑ Havel si oblíbil Český Krumlov, na jih Čech přijel i kvůli povodním. iDNES.cz [online]. 2011-12-19 [cit. 2020-08-19]. Dostupné online.
- ↑ Havel začíná točit Odcházení. Hra má derniéru v Arše. Vltava [online]. 2010-07-01 [cit. 2020-08-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c Významné návštěvy města a zámku Český Krumlov. www.ckrumlov.cz [online]. [cit. 2020-10-26]. Dostupné online.
- ↑ 25. 1. 2002 - Slavnostní předání bojových zástav Česko-slovenskému praporu KFOR. www.ckrumlov.cz [online]. [cit. 2020-08-19]. Dostupné online.
- ↑ Rakouský prezident Heinz Fischer se v Českém Krumlově setká s Milošem Zemanem. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2020-08-19]. Dostupné online.
- ↑ Setkání prezidentů České a Rakouské republiky v Českém Krumlově. obcan.ckrumlov.info [online]. [cit. 2020-08-19]. Dostupné online.
- ↑ Uklidit a vyvěsit vlajky. Do Krumlova míří prezidenti Česka a Rakouska. iDNES.cz [online]. 2013-10-17 [cit. 2020-08-19]. Dostupné online.
- ↑ ZAJÍČEK, Zdeněk. Setkání prezidentů se v Krumlově chystá už od léta. Českokrumlovský deník. 2013-10-16. Dostupné online [cit. 2020-08-19].
- ↑ „Asi jsem covid-19 prodělal už v únoru.” Lidé se v Krumlově přišli otestovat. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2020-08-19]. Dostupné online.
- ↑ KYSELOVÁ, Zuzana. Odpoledne vypukne velké testování na COVID-19 v hotelu Růže. Českokrumlovský deník. 2020-05-14. Dostupné online [cit. 2020-08-17].
- ↑ Testování v Českém Krumlově doprovodí koncerty. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2020-08-19]. Dostupné online.