Horoušanská
Souřadnice: 50°6′20,24″ s. š., 14°32′27,14″ v. d.
| |||
|---|---|---|---|
 Pohled od Chvalské východním směrem | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Česko | ||
| Město | Praha | ||
| Městská část | Praha 14 | ||
| Část obce | Hloubětín | ||
| Poloha | 50°6′20,24″ s. š., 14°32′27,14″ v. d. | ||
| Začíná na | ulice Chvalská | ||
| Končí na | ulice Slévačská | ||
| Historie | |||
| Datum vzniku | 1930 | ||
| Pojmenováno po | Horoušany | ||
| Starší názvy | 1940–1945 německy: Horauschaner Straße | ||
| Další údaje | |||
| Počet adres | 12[1] | ||
| PSČ | 198 00 | ||
| Kód ulice | 448192 | ||
 | |||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Horoušanská je ulice v Hloubětíně na Praze 14, která spojuje ulici Chvalskou a Slévačskou. Směrem od západu do ní postupně ústí ulice Liblická a Štolmířská. Má přibližný západovýchodní průběh a je paralelní s hloubětínskou tepnou – ulicí Poděbradskou.
Historie a názvy
[editovat | editovat zdroj]Nazvána je podle středočeské obce Horoušany v okrese Praha-východ. Vznikla a byla pojmenována v roce 1930.[2][3] V době nacistické okupace v letech 1940–1945 se německy nazývala Horauschaner Straße.[4]
Zástavba
[editovat | editovat zdroj]V západní části ulice jsou třípodlažní bytovky, ve východní části dominují domy s plochou střechou ze 60. let 20. století z doby výstavby sídliště Hloubětín.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Horoušanská na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Územně identifikační registr ČR [online]. SEAL, s.r.o., Informačního systému o území (ISÚ) [cit. 2018-10-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-09.
- ↑ LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 1. díl (A-N). Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-24-9. S. 213.
- ↑ ČAREK, Jiří; HLAVSA, Václav; JANÁČEK, Josef; LÍM, Václav. Ulicemi města Prahy od 14. století do dneška: názvy mostů, nábřeží, náměstí, ostrovů, sadů a ulic hlavního města Prahy, jejich změny a výklad. Praha: Orbis, 1958. 538 s. S. 130.
- ↑ JÍŠOVÁ, Kateřina; LAŠŤOVKA, Marek; LAŠŤOVKOVÁ, Barbora; TŘIKAČ, Josef. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 3. díl. Dolní Břežany: Scriptorium, 2012. 320 s. ISBN 978-80-87271-50-6. S. 246.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- LAŠŤOVKA, Marek, a kol. Pražský uličník: encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, 1. díl (A-N). Praha: Libri, 1997. ISBN 80-85983-24-9. S. 213.
- ŠMÍD, Jaroslav, a kol. Praha 14 v zrcadle času. Praha: Městský úřad Městské části Praha 14, 1998. ISBN 80-238-3204-2. S. 192.