Horní Planá
| Horní Planá | |
|---|---|
 Horní Planá | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Horní Planá |
| Obec s rozšířenou působností | Český Krumlov (správní obvod) |
| Okres | Český Krumlov |
| Kraj | Jihočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°46′3″ s. š., 14°1′57″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 980 (2024)[1] |
| Rozloha | 127,17 km²[2] |
| Nadmořská výška | 776 m n. m. |
| PSČ | 382 26 |
| Počet domů | 586 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 8 |
| Počet k. ú. | 6 |
| Počet ZSJ | 15 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Náměstí 54 382 26 Horní Planá mu@horniplana.cz |
| Starosta | Bc. Petr Šimák |
| Oficiální web: www | |
  Horní Planá | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 545511 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Horní Planá (německy Oberplan) je město v okrese Český Krumlov v Jihočeském kraji, ležící na jihovýchodní Šumavě u Lipenské vodní nádrže. Žije zde přibližně 2 000[1] obyvatel. S rozlohou přes 127 km² je Horní Planá jednou z plošně největších obcí v Česku (6. místo). Zdejší městský úřad je jedním z pověřených úřadů obvodu ORP Český Krumlov, spadají pod něj ještě obce Černá v Pošumaví a Frymburk.
Název
[editovat | editovat zdroj]Původ názvu města je slovanský. Název vznikl z přídavného jména planá, ve smyslu pustá nebo neobdělávaná. Jeden z prvních názvů Plané byl „Planá pod Vítkovou horou“ (v latinských textech Plana de Monte Vitconis). Někdy okolo roku 1598 bylo městečko rozděleno na Horní Planou a (nedoloženou) Dolní Planou. V 17. století se v němčině začal používat název Oberplan.[4]
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Území obce se rozkládá na obou březích Vltavy, resp. vodní nádrže Lipno. Jádro města je na severovýchodním (levém) břehu. Jihovýchodní hranici obce tvoří státní hranice s Rakouskem, dále sousedí na západě s obcemi Nová Pec a Želnava (okres Prachatice), na severu s vojenským újezdem Boletice, na východě krátce s obcí Polná na Šumavě a na jihovýchodě s Černou v Pošumaví.
Město se nachází na rozhraní Vltavické brázdy a Želnavské hornatiny, na svahu Houbového vrchu; se střední nadmořskou výškou 776 m je nejvýše položeným městem v Jihočeském kraji a jedním z nejvýše položených českých měst vůbec. Nejvyšším bodem katastru obce je pohraniční hora Smrčina (1333 m, současně nejvyšší bod okresu Český Krumlov), na levém břehu je nejvyšší Špičák (1221 m). Nejníže je hladina lipenské nádrže (standardně 725,6 m n. m.).
Ochrana přírody
[editovat | editovat zdroj]Celé území obce se nachází v chráněné krajinné oblasti Šumava (resp. západní okraj v národním parku Šumava), v ptačí oblasti Šumava a na území evropsky významné lokality Šumava. Na území obce jsou ještě zvláště chráněny přírodní památky Házlův kříž, Pestřice, Prameniště Hamerského potoka u Zvonkové, Račínská prameniště a Úval Zvonková.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Archeologické nálezy dokládají přítomnost člověka již ve střední době kamenné.[5] Z bavorského Pasova vedly přes rakouský Klaffer am Hochficht dvě větve obchodní stezky do Horní Plané, první sedlem mezi Plechým a Smrčinou a druhá Zvonkovským průsmykem. Z Horní Plané pak stezka pokračovala přes Hodňov a Polnou k Boleticím.[6]
Již ve 13. století byl v Horní Plané kostel – kostel svaté Markéty má románské jádro z druhé čtvrtiny 13. století.[7] Obec byla založena cisterciáky ze zlatokorunského kláštera. V roce 1349 byla Horní Planá římským císařem a českým králem Karlem IV. na žádost tohoto kláštera povýšena na městečko.[5][8] Za husitských válek se Horní Planá dostala k panství Český Krumlov a zůstala u něho až do zrušení poddanství.[9] V letech 1845–1846 byla postavena silnice z Horní Plané přes Bližší Lhotu do Zvonkové a dále na zemskou hranici, kde navázala na silnici z Ulrichsbergu. V roce 1892 byla Horní Planá zapojena do železniční sítě.
V roce 1923 zde bylo v domě č. 115 zřízeno Muzeum Šumavy (16. výstavních místností), ve kterém byly mj. uloženy archeologické nálezy Karla Brdlika.[10] Po zrušení tohoto muzea po 2. světové válce je větší část muzejních sbírek uložena v Regionálním muzeu v Českém Krumlově (dříve Okresní muzeum v Českém Krumlově).[11][12]
V roce 1938 byla Horní Planá v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněna k Německé říši; tento stav trval do 9. května 1945, kdy toto české území osvobodily jednotky americké armády postupující ve směru od Zadní Zvonkové a Bližší Lhoty.[13] Měsíc před příchodem americké armády, a to dne 8. dubna 1945 procházel Horní Planou pochod smrti válečných zajatců. Na místním hřbitově je pohřbeno 10 obětí tohoto pochodu.[14]
V 50. letech 20. století zanikla v nynějším obvodu obce tato sídla: Dolní Borková, Horní Borková, Huťský Dvůr, Josefův Důl, Staré Hutě, Zadní Zvonková.
V letech 1952 až 1958 byla budována lipenská přehrada, kvůli které byla zbořena původní osada Jenišov; most v Bližší Lhotě byl stržen a nahrazen přívozem; železniční trať byla přeložena a v Horní Plané bylo postaveno nové nádraží.[6]
Dne 23. října 1960 byl slavnostně otevřen Památník Adalberta Stiftera.[15]
Od 1. ledna 1976 se stala částí města Horní Planá bývalá obec Pernek. Osady Maňava a Pihlov, které byly osadami této obce, zanikly – staly se součástí Horní Plané.[16]
Obecní správa a politika
[editovat | editovat zdroj]Místní části
[editovat | editovat zdroj]- Bližší Lhota (k. ú. Pestřice a Zvonková); v této místní části je i Další Lhota, Pestřice a Račín.
- Hodňov (k. ú. Horní Planá)
- Horní Planá (k. ú. Horní Planá, Houbový Vrch a Maňávka u Českého Krumlova, částečně i k.ú. Pernek)
- Hory (k. ú. Pernek)
- Hůrka (k. ú. Horní Planá)
- Olšina (k. ú. Horní Planá)
- Pernek (k. ú. Pernek)
- Žlábek (k. ú. Horní Planá)
Obce pod správou POÚ Horní Planá
[editovat | editovat zdroj]- Černá v Pošumaví
- Frymburk
- Horní Planá
Doprava
[editovat | editovat zdroj]V obci se nachází železniční zastávka trati České Budějovice – Černý Kříž. Prochází zde silnice I/39, po ulici Volarské a Palackého. Nachází se zde přístaviště sezónní linkové či okružní lodní linky z Lipna nad Vltavou. Vede odsud také přívoz na protější břeh Vltavy, resp. lipenské nádrže, do místní části Bližší Lhota, odkud vede silnice na hraniční přechod Zadní Zvonková / Schöneben. Na území obce je v přeshraničním styku s Rakouskem též přechod na turistické stezce Pestřice / Sonnenwald.[17]
Turistika
[editovat | editovat zdroj]Horní Planá je v současnosti rychle rostoucím turistickým střediskem.Je ideální východisko pro cyklistiku, Nordic Walking, v zimě pak pro běh na lyžích.[18] Na vrchu Dobrá Voda byla v roce 2021 otevřena 36 m vysoká rozhledna.[19]
Společnost
[editovat | editovat zdroj]Školství
[editovat | editovat zdroj]- Základní a mateřská škola
Sport
[editovat | editovat zdroj]
- Motokáry
- Bowling
- Fotbalový klub
Festivaly
[editovat | editovat zdroj]- Markétská pouť
- Rock fest na letňáku
- Septembeer Fest
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Rodný domek Adalberta Stiftera, ve kterém je umístěna pobočka Regionálního muzea v Českém Krumlově s názvem „Památník – rodný domek Adalberta Stiftera v Horní Plané“, která je obsahově zaměřena především na vztah této osobnosti k Šumavě a zejména k Horní Plané.[15]
- Kostel svaté Markéty
- Kostel Panny Marie Bolestné na vrchu Dobrá voda (862 m n.m.)
- Bronzový pomník Adalberta Stiftera (autor pomníku: Karel Wilfert mladší)
- Pomník obětem pochodu smrti (autor pomníku: Miroslav Raboch)
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Adolf Martin Pleischl (1787–1867), univerzitní profesor, chemik a lékař, narozen v Jenišově
- Adalbert Stifter (1805–1868), rakouský spisovatel
- Leopold Wackarž (1810–1901), opat vyšebrodský a generální opat cisterciáků
- Johann Evangelist Habert (1833–1896), církevní hudebník a skladatel
- Mathias Pangerl (1834–1879), historik, archivář, narozen v Hodňově
- Gustav Jungbauer (1886–1942), etnograf, profesor na Univerzitě Karlově v Praze a spoluzakladatel Šumavského muzea v Horní Plané
Další
[editovat | editovat zdroj]- Franz Fischer (1867–1937), ředitel školy, autor folklorních a historických článků, obecní kronikář; čestný občan města
- Johannes Urzidil (1896–1970), básník
- Hans Schreiber (1859–1936), přírodovědec, spoluzakladatel Šumavského muzea v Horní Plané, čestný občan města[20]
- Hugo Rokyta (1912–1999), historik; čestný občan města
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kostel sv. Markéty -
Rodný dům Adalberta Stiftera -
Kostel Panny Marie Bolestné -
Bronzový pomník Adalberta Stiftera -
Pomník obětem pochodu smrti -
Vodní nádrž Lipno u Horní Plané -
Pláž v Horní Plané
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ LUTTERER, Ivan; MAJTÁN, Milan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména Československa. 1. vyd. [s.l.]: Mladá fronta, 1982. S. 111.
- ↑ a b JELÍNEK, PETR, 1947-. Horní Planá a okolí. Vyd. 1. vyd. Horní Planá: Srdce Vltavy 191 s. Dostupné online. ISBN 9788090273832, ISBN 8090273831. OCLC 780138208
- ↑ a b JELÍNEK, PETR. Východní Šumava. Vyd. 1. vyd. Praha: Paseka 73 s. Dostupné online. ISBN 9788074322372, ISBN 8074322378. OCLC 821654170
- ↑ KUTHAN, Jiří. Středověká architektura v jižních Čechách do poloviny 13. století. [s.l.]: nakladatelství Růže České Budějovice, 1977. S. 10,149.
- ↑ Římskokatolická farnost HORNÍ PLANÁ - historický přehled [online]. [cit. 2019-10-19]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Historie Horní Plané [online]. [cit. 2019-10-20]. Dostupné online.
- ↑ Österreichisches Biographisches Lexikon und biographische: Brdlik, Karl. ISBN 978-3-7001-3213-4 [online]. 2003 [cit. 2024-05-29]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Archeologické výzkumy v regionu Český Krumlov. encyklopedie.ckrumlov.cz [online]. [cit. 2024-05-29]. Dostupné online.
- ↑ Bývalé Šumavské muzeum. encyklopedie.ckrumlov.cz [online]. [cit. 2024-05-31]. Dostupné online.
- ↑ Chronologie osvobození západních Čech | Osvobození českého území americkou armádou [online]. [cit. 2023-07-08]. Dostupné online.
- ↑ CIGLBAUER, Jan. Pochod smrti přes Horní Planou. Severní Českobudějovicko [online]. 2015-08-12 [cit. 2023-07-09]. Dostupné online.
- ↑ a b Památník – Rodný dům Adalberta Stiftera | Regionální muzeum v Českém Krumlově. muzeumck.cz [online]. [cit. 2024-05-29]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. [cit. 2021-10-02]. Dostupné online.
- ↑ Sdělení č. 395/2021 Sb.: Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propojen [online]. 2021-10-29 [cit. 2022-06-02]. Dostupné online.
- ↑ Běžkařské trasy [online]. Šumava Lipno [cit. 2021-11-20]. Dostupné online.
- ↑ Z rozhledny budou vidět i Alpy, tvarem odkazuje na sklářskou historii. iDNES.cz [online]. 2021-11-19 [cit. 2021-11-20]. Dostupné online.
- ↑ MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Kohoutí kříž: Hans Schreiber. www.kohoutikriz.org [online]. 2001-01-01 [cit. 2023-02-16]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Hausberk (okres Český Krumlov)
- Jelm
- Římskokatolická farnost Horní Planá
- Stifterův buk
- Stifterův smrk
- Seznam památných stromů v okrese Český Krumlov
- Špičák (Želnavská hornatina)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Encyklopedické heslo Planá v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Encyklopedické heslo Plané v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Planá na Wikimedia Commons - Horní Planá v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky města
- Horní Planá – Historie, památky, fotografie a turistické zajímavosti města Horní Planá na Lipno.cz
