Horní Kralovice
| Horní Kralovice | |
|---|---|
 ves se zámkem | |
| Lokalita | |
| Charakter | zaniklá vesnice |
| Obec | Loket |
| Okres | Benešov |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°40′27″ s. š., 15°9′34″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Bezděkov u Dolních Kralovic |
| Nadmořská výška | 370 m n. m. |
  Horní Kralovice | |
| Další údaje | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Horní Kralovice (německy Ober-Kralowitz)[1] jsou zaniklá ves na pravém břehu Želivky v okrese Benešov, která od zavedení obecního zřízení až do svého zániku byla osadou obce Dolní Kralovice, s níž byla v 70. letech 20. století zbořena a zatopena v souvislosti s výstavbou vodní nádrže Švihov.[2] Území zaniklé vsi pak bylo připojeno k obci Loket, respektive bylo začleněno do katastrálního území Bezděkov u Dolních Kralovic.[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Nejstarší dějiny sídla jsou společné s historií zaniklých Dolních Kralovic - předpokládá se, že až za husitských válek došlo k rozdělení původně jednoho statku na dvě nezávisle se rozvíjející sídla, Dolních Kralovic na levém břehu Želivky a Horních Kralovic na břehu opačném.[4][5] Původní centrum, založené snad za knížete Vratislava II. na konci 11. století, bylo ovdovělou královnou Svatavou darováno na počátku následujícího století vyšehradské kapitule.[4][5] V majetku kapituly zůstaly Horní Kralovice až do roku 1416. Snad již ve 13. století zde vzniká tvrz, jako sídlo správců kapitulního statku. Připomínán je k roku 1267 Martin z Kralovic, k roku 1408 Jarek z Kralovic a v roce 1416 jeho syn Oldřich Močihub získává Horní Kralovice do vlastní držby, což si nechává potvrdit císařem Zikmundem v roce 1436.[4][5] Oldřich Močihub, usazený na místní tvrzi, se v roce 1440, v období mezivládí, zúčastnil jednání zemského sněmu o volbě panovníka a někdy po té prodal Horní Kralovice Mikuláši Trčkovi z Lípy.[4][5][6] Trčkové je roku 1505 prodali Albrechtu Cinadrovi z Újezdce a od této doby bývá ves nazývána také jako Cinandrovy Kralovice.[5][7][8] V roce 1544 zemřel Cinandrův mladší syn Jan a celý majetek přešel na jeho sestru Veroniku, provdanou za Lévu Zručského z Chřenovic, na kterého svůj majetek zapsala. Po smrti Lévy se Veronika provdala podruhé a tímto sňatkem přešly Kralovice do majetku Albrechta Novohradského z Kolovrat. Od něj koupil celý poplužní statek včetně Bezděkova, Libčic a Lokte v roce 1571 generální převor řádu maltézských rytířů Václav Zajíc z Hazmburka. Maltézský řád si zde zřídil komendu a v roce 1805 prodal statek Janu Göttmannovi od nějž přešel roku 1830 do držení rodu Locků, kteří velkostatek vlastnili až do roku 1945, kdy připadl státu.[4]
Podle povinného otisku stabilního katastru z roku 1838[9] i z dochovaných popisů[10] byly Horní Kralovice rozloženy podél Želivky, s Dolními Kralovicemi spojeny dřevěným mostem v roce 1878 nahrazeným za železný, od nějž vedla silnice k dominantě vsi, k zámku, postaveném na vyvýšeném místě nad řekou uprostřed ovocných sadů. Ležel jihovýchodně od centra vsi, vedle poplužního dvora.[4] Centrum městečka bylo rozloženo kolem návsi navazující na osu mostu, uprostřed návsi stála zděná kaple.[9] Zámek byl lokálně zvaný též horní zámek či komenda, protože jej po několik staletí vlastnil řád maltézských rytířů. Ve starých matrikách je lokalita označována též vlastním jménem Commenda či Kommenda. V rámci zámku je zmiňován též zámecký pivovar Horní Kralovice.
Velkostatek Horní Kralovice měl v roce 1894, kdy jej vlastnil Dyonis (Dionys)[8] Locke, rozlohu celkem 483,39 hektarů, jeho součástí byl zámek s parkem, z průmyslu bylo zastoupeno pivovarnictví, lihovar a cihelna.[11] Ležel v mírně hornaté krajině 370 metrů nad mořem a obchodovalo se zde s obilím, pivem, lihem a dřívím.[12] Rozsah statku byl v průběhu století přibližně stejný, kromě Horních Kralovic k němu patřil Bezděkov, Loket a Libčice.[8]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1910 bylo z 396 obyvatel 212 mužů, 388 Čechoslováků a 8 cizinců a kromě jednoho evangelíka a 23 obyvatel židovského vyznání se všichni hlásili k římskokatolické církvi.[13] O jedenáct let později se již 41 obyvatel hlásilo k církvi československé 29 bylo bez vyznání.[14]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 482 | 422 | 427 | 397 | 396 | 391 | 331 | 249 | — | 38 |
| Domy | 49 | 51 | 52 | 52 | 52 | 51 | 54 | 58 | — | 11 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]V roce 1850 byly Horní Kralovice katastrální obcí Bezděkova v okrese Dolní Kralovice.[16] V letech 1869-1907 byly osadou Bezděkova v rámci obce Dolní Kralovice v okrese Ledeč, od roku 1910 byly osadou Dolních Karlovic v okrese Ledeč nad Sázavou, po roce 1955 se již jako osada neuvádějí.[1][2][13][17]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Seznam míst v království českém: k rozkazu c. k. místodržitelství na základě úředních udání sestaven [online]. Praha: Místodržitelská knihtiskárna, 1907 [cit. 2024-10-10]. S. 262. Dostupné online.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (2. díl) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2006 [cit. 2024-10-10]. S. 158. Dostupné online.
- ↑ KUČA, Karel. Databáze sídelních lokalit Čech, Moravy a Slezska [online]. Společnost pro obnovu vesnice a malého města, 2013 [cit. 2024-10-10]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f ÚLOVEC, Jiří. Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. 379 s. ISBN 80-7277-017-9. S. 66–69, 98–101.
- ↑ a b c d e TOMEK, Vratislav Václav; PÁTA, František; SCHÄFER, Otomar. Po troskách české slávy: Hrady, zámky a tvrze české, jich založení, dějiny, pověsti a poklady umělecké. 1. vyd. Svazek 1. Praha: Körber, 1913. 459 s. S. 378-383.
- ↑ Zápis obecného sněmu o wolenj krále. www.psp.cz [online]. 15. červen 1440 [cit. 2024-10-10]. Dostupné online.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XII. Čáslavsko. Praha: František Šimáček, 1900. 378 s. Dostupné online. S. 183.
- ↑ a b c HOLL, Ivo; TYWONIAK, Jiří; NUHLÍČEK, Josef. Státní archiv v Praze: průvodce po archivních fondech, 2.. 1. vyd. Praha: Archivní správa ministerstva vnitra, 1960. 474 s. S. 123.
- ↑ a b Císařské povinné otisky stabilního katastru 1 : 2 880 - Čechy: Bezděkov, berní okres Dolní Kralovice: Bezdiekau (Bezdiekow) [online]. Ústřední archiv zeměměřictví a katastru, 1838 [cit. 2024-10-10]. Dostupné online.
- ↑ VLASÁK, Norbert. Okres Dolno-Kralovický v Čáslavsku: nástin historicko-archaeologický. 1. vyd. Praha: Fr. A. Urbánek, 1884. 130 s. S. 19–21.
- ↑ TITTL, Hynek. Schematismus velkostatků v království Českém. 1. vyd. V Žižkově: Tiskem a nákladem knihtiskárny Jos. Baštáře, 1894. 1104 s. S. 456.
- ↑ TITTL, Ignaz. Schematismus a statistika statků velkých a rustikálních v království Českém. 1. vyd. Praha: J. Springer, 1902. 830 s. S. 278.
- ↑ a b Podrobný seznam míst zemí rakouských: zpracován na základě sčítání lidu ze dne 31. Prosince 1910. Ve Vídni: Tiskem a nákladem C.k. dvorní a státní tiskárny, 1916. 736 s. S. 207.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 41.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2024-09-23]. Kapitola Okres Benešov. Dostupné online.
- ↑ Příruční kniha o soudním a politickém rozvrhu korunní země České. 1. vyd. Praha: Synové Bohumila Haase, 1850. 486 s. S. 73-74.
- ↑ Administrativní lexikon obcí republiky Československé 1955: podle správního rozdělení 1. ledna 1955. 1. vyd. Praha: SEVT, 1955. 16, 574 s. S. 228.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Horní Kralovice na Wikimedia Commons - obec Horní Kralovice, část obce Horní Kralovice, Genea.cz
