Hofstadterův zákon
Hofstadterův zákon je sebereferenční, rekurzivní zákon, který popisuje obecné potíže s odhadem délky trvání určité činnosti. Poprvé jej uvedl americký profesor Douglas Hofstadter ve své knize Gödel, Escher, Bach v roce 1979. Zákon byl zmíněn v souvislosti s výkonností šachových programů a od té doby bývá citován zejména programátory v diskusích o technikách vedoucích k vyšší produktivitě.[1]
Hofstadterův zákon zní následovně:
| „ | Vždy to trvá déle, než očekáváte, a to i tehdy, když vezmete v úvahu Hofstadterův zákon. | “ |
| — Douglas Hofstadter. Gödel, Escher, Bach; překlad Jiří Podolský[2] | ||
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hofstadter's law na anglické Wikipedii.
- ↑ GOLDSCHMIDT, David M. The trials and tribulations of a cottage industrialist. InfoWorld. InfoWorld Media Group, 1983-10-03, roč. 5, čís. 40, s. 16. Dostupné online [cit. 2019-06-08].
- ↑ HOFSTADTER, Douglas. Gödel, Escher, Bach : existenciální gordická balada : metaforická fuga o mysli a strojích v duchu Lewise Carrolla (původním názvem: Gödel, Escher, Bach : an Eternal Golden Braid. A metaphorical fugue on minds and machines in the spirit of Lewis Carroll). Překlad Petr Holčák, Karel Horák, Otto Huřťák, Zdeněk Kárník, Luboš Pick, Jiří Podolský, Jiří Rákosník, Martin Žofka. 1. vyd. Praha: Argo, Dokořán, 2012. 830 s. ISBN 978-80-257-0640-4. Kapitola Rekurze v šachových programech, s. 167.