Hodovíz (hradiště)
| Hodovíz | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | severovýchodně od Hodovize, Hvozd,  Česko |
| Souřadnice | 49°57′29,92″ s. š., 13°17′9,84″ v. d. |
  Hodovíz | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 36330/4-1257 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hodovíz (též Vyšohrad) je pravěké hradiště severovýchodně od stejnojmenné vesnice u Hvozdu v okrese Plzeň-sever. Nachází se na ostrožně nad bezejmenným pravostranným přítokem Chladné v nadmořské výšce asi 470 metrů.[1] Pozůstatky hradiště jsou chráněny jako kulturní památka ČR.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Doba vzniku a existence hradiště u Hodovíze nebyla přesněji stanovena. Atypické zlomky keramiky nalezené v roce 1980 Petrem Rožmberským pocházely z pravěku a v malém množství z pozdního středověku a novověku. Ve stejném roce byl proveden drobný archeologický výzkum, při kterém byla ze sondy o rozměrech 1 × 1 metr získána mazanice a blíže nedatovatelné střepy pravěké keramiky.[3] Podle Jana Johna souvisí opevnění lokality s jejím osídlením v době halštatské.[4]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]Svou polohou a malou rozlohou se hodovízské hradiště výrazně odlišuje od jiných hradišť v povodí řeky Střely.[1] Ohrazená plocha má půdorys lichoběžníku s rozlohou asi 0,6 hektaru.[4] Z opevnění se dochoval 0,5–1 metr vysoký kamenný val na východní a částečně i na jižní straně. Z hliněného valu na západní a severní straně, které jsou chráněné strmými srázy,[3] zůstala pouze terénní hrana.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b BAŠTOVÁ, Dara. Vývoj pravěkého osídlení v povodí Střely. Archeologické rozhledy. 1984, roč. XXXVI, s. 158.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-11-01]. Identifikátor záznamu 148178 : Výšinné opevněné sídliště – hradiště Vyšohrad, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b ROŽMBERSKÝ, Petr. Hrádek a Vyšehrad. In: Ročenka Klubu Augusta Sedláčka 1987. Plzeň: DK ROH Plzeň, 1987. Dostupné online. S. 57. Archivováno 24. 11. 2018 na Wayback Machine.
- ↑ a b JOHN, Jan. Výšinné lokality středního eneolitu v západních Čechách. Plzeň: Katedra archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, 2010. 134 s. (Opomíjená archeologie). Dostupné online. ISBN 978-80-7043-956-2. S. 102.
- ↑ ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Hodovíz, s. 81–82.