Hoštěc
| Hoštěc | |
|---|---|
 Pohled na vesnici | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Teplá |
| Okres | Cheb |
| Kraj | Karlovarský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°59′34″ s. š., 12°49′34″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 21 (2021)[1] |
| Katastrální území | Hoštěc (4,36 km²) |
| Nadmořská výška | 695 m n. m. |
| PSČ | 364 61 |
| Počet domů | 12 (2021)[2] |
  Hoštěc | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 126675 |
| Kód k. ú. | 726672 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hoštěc (německy Hurschk) je malá vesnice, část města Teplá v okrese Cheb v Karlovarském kraji. Nachází se asi tři kilometry severozápadně od Teplé. Prochází tudy železniční trať Karlovy Vary – Mariánské Lázně. Hoštěc je také název katastrálního území o rozloze 4,36 km².[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1273,[4] kdy papež Řehoř X. potvrdil její držení premonstrátům kláštera Teplá. V potvrzovací listině byla vesnice uváděna jako Hošice. Okolo roku patřil Hoštěc úředně ke Služetínu, farností a poštou k městu Teplá. Ve vesnici byla i škola, která však později přestala být využívána a místní děti docházely od roku 1923 do školy v Jankovicích. Po druhé světové válce a odsunu německého obyvatelstva došlo k výraznému poklesu počtu obyvatel, který se v následujících letech dále snižoval.[5]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Vesnice se nachází v Tepelské vrchovině při jihovýchodním okraji CHKO Slavkovský les.[6] Hoštěc je známý svými minerálními prameny. Jeden pramen byl na počátku 90. let stáčen a distribuován pod jako stolní minerálka s obchodním názvem Agnes. Stáčení však nemělo dlouhého trvání a bylo záhy zastaveno. Od té doby tento pramen odtéká volně bez využití.[7] Druhý nedaleký minerální pramen je označován jako Služetínská kyselka, dříve jako Thürmerova studánka.[8] Vlastní pramen byl v roce 2013 zrekonstruován a zastřešen.[9]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 140 obyvatel, z nichž bylo 139 Němců a jeden cizinec. K římskokatolické církvi se hlásilo 139 obyvatel, jeden k církvi evangelické.[10]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 154 | 178 | 174 | 162 | 152 | 140 | 136 | 64 | 63 | 30 | 33 | 27 | 24 | 19 | 21 |
| Počet domů | 18 | 21 | 21 | 22 | 26 | 27 | 28 | 23 | - | 8 | 8 | 9 | 9 | 11 | 12 |
| Počet domů v roce 1961 je zahrnut v počtu domů ve Služetíně | |||||||||||||||
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v letech 1850–1960 Hoštěc byl samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Teplá, ale v roce 1950 v okrese Mariánské Lázně. V letech 1961–1975 byl částí obce Poutnov v okrese Karlovy Vary. Od 1. července 1975 je částí města Teplá v okrese Karlovy Vary, ale od 1. ledna 2007 v okrese Cheb.[13]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Pomník obětem válek na návsi před domem čp. 3, slavnostně odhalený 16. října 1920. Po letech postupného chátrání byl koncem 90. let 20. století opraven a doplněn o jména padlých ve druhé světové válce a tak je tato památka věnována obětem obou světových válek.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-12.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 354.
- ↑ a b Hoštěc. Tepelský zpravodaj. Březen 2021, čís. 2, s. 7–8.
- ↑ Geomorfologická mapa území [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2021-08-01]. Dostupné online.
- ↑ JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0. S. 414.
- ↑ MILOTA, Jiří. Průvodce po minerálních pramenech. II., Minerální prameny Tepelska. Mariánské Lázně: Český svaz ochránců přírody, ZO ČSOP Kladská, 2008. 66 s. ISBN 978-80-254-5866-2.
- ↑ Služetínská kyselka [online]. minerálky.wz.cz [cit. 2021-08-01]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Ober Hoštec, Hurschk. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 634 s. Dostupné online. S. 310.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 14. Archivováno 27. 10. 2022 na Wayback Machine.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 167.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hoštěc na Wikimedia Commons - Hoštěc v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
