Hnojník (zámek)
| Zámek Hnojník | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | empír |
| Poloha | |
| Adresa | Hnojník,  Česko |
| Souřadnice | 49°41′3,06″ s. š., 18°32′31,25″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 15117/8-660 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hnojník je zámek v obci Hnojník na řece Stonávce v okrese Frýdek-Místek z první poloviny 18. století, který vznikl přestavbou původního sídla z 15. století. Roku 1964 byl zařazen na seznam kulturních památek.[1] Empírová budova je obklopena parkem z poloviny 18. století, ve kterém se nacházely barokní sochy či plastika svatého Jana Nepomuckého.[2] V současné době je zámek s celým areálem veden v seznamu ohrožených nemovitých památek.[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Zámek, stojící v centru obce, je spojen se šlechtickým rodem Beesů z Chrostiny. Původně zde však měla už v 15. století stát tvrz, jejíž majitelem byl Stašek z Hnojníka. V 16. století se držitelem sídla stal Václav Pelhřim z Třanovic, který se stal v roce 1565 hejtmanem těšínského knížectví. V 17. století pak Hnojník vlastnil šlechtický rod Wildau z Lindenwiese. V roce 1736 tvrz koupil Karel Václav Bees z Chrostiny a nechal ji přestavit v barokním slohu na jednoposchoďový zámek. Současnou podobu ve stylu slezského empíru, získal zámek v první polovině 19. století za Jiřího III. Beese. Autorem přestavby byl rakouský architekt Josef Kornhäusel. V roce 1897 došlo za majitele Jiřího IV. Beese ke zvýšení budovy o jedno patro. Tuto dostavbu má na svědomí těšínský architekt Ludvík Kametz. Od té doby zámek sloužil rodině Beesů jako letní sídlo.[4][5]
Osudy zámku ve 20. století
[editovat | editovat zdroj]Na hnojnickém zámku přespal v roce 1930 při cestě na Těšínsko i tehdejší československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk [6]. Sídlo aktivně sloužilo Beesovým do roku 1936, kdy zemřela Vilemína Beesová. Poslední šlechtický majitel se poté zdržoval spíše ve Vídni a Moravské Ostravě. Během války spravoval zámek H. Klingermann z Berlína, který zde žil do roku 1945. V posledním roce války se v budově také usadilo německé vojenské velitelství.[7]
V listopadu 1945 byl majetek Beesů Okresním národním výborem v Českém Těšíně podle pokynů Benešových dekretů zestátněn. Následně se stal sídlem místního národního výboru, Státních lesů a Výzkumného ústavu. Ve zbylých prostorách byly zřízeny byty. V letech 1947-48 proběhly na budově úpravy interiérů, část mobiliáře byla v této době odvezena do depozitářů hradu Šternberk, kde zůstal uložen až do roku 1999. Stejný osud postihl také zdejší knihovnu. V 50. letech došlo k opravě venkovní fasády. V roce 1966 zámek odkoupil Státní statek Hnojník a ustavil zde své ředitelství. V prvním poschodí byla zřízená svatební síň místního národního výboru.[8] V devadesátých letech přešel zámek do soukromého vlastnictví a od té doby postupně chátrá.
Současnost
[editovat | editovat zdroj]V roce 2000 zakoupil nemovitost prostřednictvím firmy Fleet Wood švýcarský podnikatel Jürg Debrunner. O čtyři roky později však správu zdevastovaného zámku musel převzít Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Debrunner byl totiž ve Švýcarsku souzen za majetkovou trestnou činnost a veškerý jeho majetek byl zastaven.[9] V roce 2008 získal zámek nového majitele. Stala se jím firma AAron House. Po odhaleném podvodu se o rok později stala majitelkou důchodkyně Jaroslava Krejčí. Kvůli chybějícím penězům na opravu však zároveň dala zámek opět k prodeji.[10] V roce 2010 byla tedy stavba prodána španělské firmě Copersa corporation, která se stala zatím posledním majitelem.[11] Plány na opravu zámku se ale neuskutečnily a architektka Barbara Potysz, která s majiteli spolupracovala, jejich důvěryhodnost již na konci roku 2010 zpochybnila.[12] V roce 2013 uložily Národní památkový ústav v Ostravě a Městský úřad v Třinci majitelům provést základní úpravy, aby zabránili další devastaci objektu; jejich provedení pak musel Třinec vymáhat pokutou ve výši půl milionu korun. Majitel pak zajistil provedení těchto úprav až v červenci 2014 po vyhlášení exekuce na pokutu, ke kterému došlo o měsíc dřív.[13][14] V roce 2019 budovu zámku zakoupili Igor Kotlán a Pavel Petr, spolumajitelé skupiny škol PRIGO.[15][16][17], kteří nyní zámecký areál spravují v rámci společnosti The Beess Foundation, s.r.o. Zámek i zahrada se postupně opravují, a to za použití soukromých i veřejných zdrojů. Využívají ho společnosti a neziskové organizace ze skupiny PRIGO a připravuje se rovněž jeho částečné zpřístupnění veřejnosti.
Popis budovy
[editovat | editovat zdroj]Zámek má obdélný půdorys. Svými delšími stranami je natočena k severu a k jihu, svými kratšími zase na západ a na východ. Jedná se o dvoupatrovou budovu (přízemí a dvě nadzemní patra) s plochou střechou. Ze všech stran tvoří fasádu v přízemním patře ploché vyznačení zdiva neboli bosáž, která je od prvního patra oddělena kordonovou římsou. Nejreprezentativnější částí zámku je jižní průčelí, směřující do parku. V jeho střední části se nachází bohatě zdobený rizalit, kteréhož součástí jsou iónské polosloupy vedoucí od prvního do druhého patra. Rizalit nahoře ukončuje atika s balustrádou.[4]
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]V roce 2002 se zde točil dvoudílný televizní film na motivy románu Zdeňka Zapletala Kobova garáž.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-13]. Identifikátor záznamu 125550 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Zámek Hnojník na Turistik.cz
- ↑ Zámek Hnojník na seznamu ohrožených nemovitých památek
- ↑ a b Zámek Hnojník na Hrady.cz
- ↑ Zámek Hnojník. www.hnojnikpalace.com [online]. [cit. 2014-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-14.
- ↑ MAJITEL ZÁMKU JIŘÍ BEESS SE LOUČÍ S PREZIDENTEM T. G. MASARYKEM. Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ Chátrající památky: Hnojník, zámek na odstřel
- ↑ O zámku na stránkách obce Hnojník
- ↑ Podnikatel Debrunner už prodal vše. Kromě zámku v Hnojníku
- ↑ Zámek si koupili za cizí miliony
- ↑ Zámek je prodán, jeho obnova potrvá řadu let
- ↑ Potysz: Majitelé zámku dluží statisíce a vytratili se. Deník.cz [online]. 2010-11-26. Dostupné online.
- ↑ Vlastník zámku v Hnojníku se pustil do nutných oprav. Velkou rekonstrukci nechystá. Český rozhlas [online]. 2014-07-14. Dostupné online.
- ↑ Zpustlému zámku snad vdechnou život. eHutník [online]. 2014-07-10 [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ https://ehutnik.cz/zpravy/zamek-v-hnojniku-koupila-vysoka-skola
- ↑ https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/zamek-hnojnik-frydecko-mistecko.A191218_522108_ostrava-zpravy_jog
- ↑ BĚČÁK, Libor. Naděje pro zámek v Hnojníku. Chátrající památku zachrání vysoká škola z Havířova | Celý MS kraj | Zprávy | POLAR TV. web polar.cz [online]. POLAR televize Ostrava, 2020-01-16 [cit. 2020-01-21]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]AUGUSTINKOVÁ, L. , Castle Hnojnik as a Landscape Forming Element. Transactions of the VSB – Technical University of Ostrava, Civil Engineering Series, 21, 2021, č. 1.
BAKALA, J. Ze starších dějin Hnojníka. In: Studie o Těšínsku, 13. Český Těšín 1987, s. 112 – 141.
MAKOWSKI, M. Šlechtická sídla na Těšínském Slezsku. Český Těšín 2005.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámek Hnojník na Wikimedia Commons
