Hněvkovský tunel I
| Hněvkovský tunel I | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Stát |  Česko |
| Provozní délka | 180 m |
| Lokalizace | |
| Souřadnice | 49°51′50,5″ s. š., 16°48′39,5″ v. d. |
  Hněvkovský tunel I | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hněvkovský tunel I je dvojkolejný železniční tunel, který se nachází v katastru Hněvkova, součásti města Zábřeh, na železniční trati Česká Třebová – Přerov v úseku km 33,851 – 33,983, mezi stanicí Hoštejn a zastávkou Lupěné. Byl postaven v letech 2005–2006 v rámci výstavby třetího železničního koridoru, kdy nahradil jeden z nevyhovujících úseků trati v údolí Moravské Sázavy. Byl dán do provozu v červnu 2006.[1][2][3][4][5]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Železniční tunel se nachází na stejném úseku jako Hněvkovský tunel II a prochází pod jižním výběžkem vrchu Plechovec, který je součástí Zábřežské vrchoviny. Horninový masív je tvořen zábřežským krystalinikem, nejčastěji se vyskytují horniny kvarcitické ruly, pararuly a fylity. Výška nadloží nad tunelem se pohybuje od 6 do 11 m.
Tunel je dlouhý 180 m a leží ve směrovém oblouku o poloměru 754 m při převýšení 127 mm. Výstavba tunelu byla prováděna dvěma způsoby. Část u východního portálu v délce 12 m byla hloubena v otevřené jámě a u západního portálu v délce 36 m systémem ražby pod zastropením (metodou želva). Střední část o délce 132 m byla ražena novou rakouskou tunelovací metodou (NRTM) dovrchně. Plocha výrubu byla maximálně 117 m².
Dvouplášťové ostění tunelu je tvořeno: primární vrstva je ze stříkaného betonu C16/20 se sítí, příhradových nosníků a kotev v tloušťce od 150 do 250 mm. Druhá finální vrstva je z monolitického železobetonu C25/30 o minimální tloušťce 350 mm. V hloubených částech má ostění tloušťku minimálně 600 mm.
Tunel je určen pro provoz vlaků rychlostí u vlakových souprav 120 km/hod, pro soupravy s naklápěcími skříněmi 150 km/hod.[6] Při výjezdu ve směru na Krasíkov trať navazuje v km 33,796 na šikmý rámový železniční most.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Nové tunely v úseku Zábřeh – Krasíkov. Silnice Železnice [online]. [cit. 2019-07-13]. Dostupné online.
- ↑ Optimalizace traťového úseku Zábřeh na Moravě – Krasíkov. Silnice Železnice [online]. [cit. 2019-07-12]. Dostupné online.
- ↑ Optimalizace úseku Zábřeh na Moravě (včetně) - Krasíkov (mimo). Dostupné online Archivováno 12. 6. 2020 na Wayback Machine..
- ↑ MAŘÍK, Libor. Projekt dvoukolejných železničních tunelů Malá Huba a Hněvkovský I. na traťovém úseku Zábřeh – Krasíkov. Kapitola Projekt dvoukolejných železničních tunelů Malá Huba a Hněvkovský I. na traťovém úseku Zábřeh – Krasíkov, s. 125–132. Železnice [online]. 7. – 8. 11. 2002 [cit. 2019-07-22]. S. 125–132. Projekt dvoukolejných železničních tunelů Malá Huba a Hněvkovský I. na traťovém úseku Zábřeh – Krasíkov. Dostupné online.
- ↑ Mařík, Libor. Ražba tunelů pod zastropením – metoda želva - Hochtief. Dostupné online
- ↑ MAŘÍK, Libor. Historie a současnost železničních tunelů v České republice. Dostupné online prezentace