Hlubocké obory
 Hlubocké obory | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 Pohled na Vltavu, v popředí zděné pilířky původního oplocení Staré obory | |
| Základní informace | |
| Nadm. výška | 376–572 m n. m. |
| Rozloha | 3260,6 ha |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Souřadnice | 49°5′34,48″ s. š., 14°26′20,68″ v. d. |
  Hlubocké obory | |
| Další informace | |
| Kód | CZ0314126 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hlubocké obory patří do soustavy NATURA 2000 jako evropsky významná lokalita a jako ptačí oblast.[1][2] Na levém břehu Vltavy je Stará obora, na pravém břehu Poněšická obora.
Evropsky významná lokalita
[editovat | editovat zdroj]Evropsky významná lokalita (EVL) Hlubocké obory CZ0314126 byla vyhlášena nařízením vlády č. 318/2013 Sb. Má rozlohu 3260,6 ha. Rozkládá se v katastrálních územích Dobřejovice u Hosína, Hluboká nad Vltavou, Munice, Olešník, Poněšice, Purkarec, Vitín, Vlkov u Drahotěšic.
Je zde výskyt evropsky významných druhů:
Přírodní rezervace
[editovat | editovat zdroj]Přírodní památky
[editovat | editovat zdroj]Ptačí oblast
[editovat | editovat zdroj]Ptačí oblast Hlubocké obory byla vyhlášena nařízením vlády č. 609/2004 Sb. Rozkládá se v katastrálních územích Dobřejovice u Hosína, Hluboká nad Vltavou, Poněšice a Vlkov u Drahotěšic.
Předmětem ochrany ptačí oblasti jsou populace:
a jejich biotopy.[2]
Významně jsou zde zastoupeny tyto druhy ptáků:
- datel černý,
- dlask tlustozobý,
- holub doupňák,
- krahujec obecný,
- krkavec velký,
- lejsek černohlavý,
- lejsek malý,
- lejsek šedý,
- orel mořský,
- rehek zahradní,
- rorýs obecný,
- strakapoud malý,
- šoupálek krátkoprstý,
- včelojed lesní,
- výr velký,
- žluna šedá,
- žluna zelená.[3]
Historie území
[editovat | editovat zdroj]Před vznikem obor byla tato oblast osídlena a na zalesněném území obor je zachována řada raně středověkých a pravěkých mohylových pohřebišť s celkým počtem asi 1000 mohyl.[4] Ve Staré oboře v lokalitě Baba se nachází zbytky oppida. Na kopci Hradec nad Libochovkou v Poněšické oboře je pravěké hradiště.
Přístupnost
[editovat | editovat zdroj]
Téměř celé území EVL je pro veřejnost nepřístupné.[5] Ptačí oblast však zahrnuje širší území, včetně údolí Vltavy. Mezi Starou a Poněšickou oborou se táhne severojižním směrem kaňon Vltavy. Tento kaňon řeka prorazila během zániku jezera v Českobudějovické pánvi. Kaňon je několik set metrů široký a přibližně sto metrů hluboký. V roce 1991 byla dobudována vodní nádrž Hněvkovice a dnes je výška hladiny řeky Vltavy v těchto místech přibližně 377 m n. m. Několik desítek metrů vysoké skalní útvary se nacházejí na levém břehu v oblasti Baby a Karvanic a na pravém břehu v oblasti Jeleního skoku. Vedení hranice obor respektuje skutečnost, že skály nebo velmi prudké svahy jsou pro chov zvěře nevhodné.Nevyhovující vedení evropsky významné cyklotrasy EV7 (spojuje sever Skandinávie s jihem Itálie) severně od Hluboké nad Vltavou se toto město rozhodlo vyřešit vybudováním speciální komunikace procházející kaňonem Vltavy mezi oborami. Řešily se různé záměry; například vedení po pravém břehu (kritika pro narušení mechových porostů), vedení v oblasti Baby okolo plotu Staré obory (kritika pro narušení dubohabřin), zmenšení výměry obory v oblasti Baby a vedení trasy v místě bývalého plotu obory (kritika pro narušení zbytků oppida), vedení po stávajících lesních komunikacích skrz Starou oboru (zablokováno pro obavy z negativních dopadů na oboru). Po zárukách maximálního stavu nadržení Hněvkovické přehrady Hluboká nakonec odsouhlasila finančně náročné řešení vedení trasy po speciálně zbudovaném náspu v místě zatopené příbřežní cesty obcházející skalní masiv Baby. Naučná cyklistická stezka s 12 informačními panely (součást cyklotrasy 1059).[6] byla otevřena 8. června 2010. Cyklistická stezka vede kolem přírodní rezervace Karvanice, kde dne 22. června 2020 byla oficiálně otevřena zajištěná cesta (via ferrata).[7] Poblíž cyklistické stezky je zřícenina Hrádek u Purkarce, na který vede červeně značená turistická trasa.[8]
Přes Poněšickou oboru vede cyklotrasa 1057 a žlutě značená turistická trasa z Poněšic do stanice Chotýčany na železniční trati Praha – České Budějovice.[8]
Po pravém břehu Vltavy vede silnice č. III/1472.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Příloha č. 199 k nařízení vlády č. 318/2013 Sb. [online]. [cit. 2019-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-10-07.
- ↑ a b Nařízení vlády, kterým se vymezuje Ptačí oblast Hlubocké obory [online]. [cit. 2019-10-08]. Dostupné online.
- ↑ Ptačí oblast Hlubocké obory [online]. [cit. 2020-10-02]. Dostupné online.
- ↑ Vitín. www.archeologickyatlas.cz [online]. [cit. 2021-04-29]. Dostupné online.
- ↑ Česká myslivost / Czech Game Management. www.facebook.com [online]. [cit. 2019-11-30]. Dostupné online.
- ↑ Cyklostezka Hluboká nad Vltavou - Karlův hrádek – Purkarec - popis cyklotrasy, mapa, fotky. Výlety a zábava s dětmi [online]. [cit. 2021-04-06]. Dostupné online.
- ↑ VLTAVOU, Město Hluboká nad. Ferrata Hluboká. www.hluboka.cz [online]. [cit. 2021-04-29]. Dostupné online.
- ↑ a b Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2022-10-20]. Dostupné online.