Hlinné (okres Vranov nad Topľou)
| Hlinné | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°57′12″ s. š., 21°34′50″ v. d. |
| Nadmořská výška | 152 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Prešovský |
| Okres | Vranov nad Topľou |
| Tradiční region | Horní Zemplín |
  Hlinné | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 14,6 km² |
| Počet obyvatel | 1 887 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 129,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Milena Naštová Hladová |
| Vznik | 1402 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 057 |
| PSČ | 094 35 (pošta Soľ) |
| Označení vozidel (do r. 2022) | VT |
| NUTS | 544230 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hlinné (maďarsky Agyagospatak, do roku 1907 Agyagos) je obec na východním Slovensku v okrese Vranov nad Topľou v Prešovském kraji. Žije zde přibližně 1 900[1] obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1402.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Obec Hlinné se nachází v Podslanské pahorkatině na pravém břehu řeky Topľa. V západní části zasahuje i do sopečných Slanských vrchů, ve východní části i do výběžků Východoslovenské nížiny. nadmořská výška území se pohybuje v rozmezí 140–813 m, střed obce je ve výšce 152 m n. m. Povrch tvoří převážně souvrství flyše a terciérních usazenin, v údolí Topľe jsou kvartérní naplaveniny. Půdní fond je tvoří ilimerizované, hnědozemní, nivní a hnědé půdy. Území je z větší části zalesněné.[2]
Na území obce je přírodní rezervace Hlinianska jelšina, ke které vede odbočka z turistické stezky Hlinné–Ivanov vrch.[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Vznik obce se předpokládá mezi 11. až 13. stoletím. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1402, kdy byl název obce zapsán v maďarském tvaru Agyagos, Agyagaspatak.
Obec je slovenského původu. Do 17. století patřila k panství Čičva, v 15. století částečně i ke skrabskému. V druhé polovině 15. století byla i v rukou bratříků, kteří v této době ovládli část východního Slovenska. V 15. až 17. století se obec slibně rozrůstala. V roce 1493 měla osm obydlených usedlostí a v roce 1600 již 21 poddanských domů. Ve vsi byl rychtářský dům, mlýn, evangelický kostel, fara a škola.
Na konci 17. století bylo Hlinné středně velkou vesnicí s převážně poddanským obyvatelstvem.
V roce 1715 měla obec 11 domácností a v roce 1730 byla zcela opuštěna. V roce 1787 měla již 84 domů a 530 obyvatel, v roce 1828 žilo 593 obyvatel v 77 domech.
V 18.–19. století vlastnila zdejší panství rodina Dessewffyů a po nich rodina Coudenhove, v obci byl v provozu také lihovar. Hlavní obživou bylo povoznictví, dřevorubectví a tkalcovství.
V letech 1890–1910 se mnoho obyvatel odstěhovalo. Během první republiky bylo hlavní obživou zemědělství a tkalcovství a v roce 1921 byla založena buňka KSČ. Po druhé světové válce došlo k rozvoji obce – v roce 1952 byla postavena třepárna lnu a v roce 1958 založeno JRD.[4][5]
Znak
[editovat | editovat zdroj]Blason: V zeleném poli na zlaté (žluté) půdě stříbrná (bílá) postava rolnice se srpem kosící zlaté (žluté) obilí. Znak je odvozen z otisku pečetidla na písemnosti z roku 1890.[6]
Církev a kostely
[editovat | editovat zdroj]- Sbor Evangelické církve augsburského vyznání je filiálkou Matkocírkve Soľ.[7] V roce 2001 byl v Hlinné postaven kostel.
- Řeckokatolická farnost v Hlinné náleží pod děkanát Hanušovce nad Toplou prešovské archeparchie.[8] Farní kostel Zesnutí přesvaté Bohorodičky je jednolodní barokně–klasicistní stavba s půlkruhovým zakončením kněžiště a věží z roku 1794. Interiér je zaklenut pruskými klenbami. Zařízení kostela pochází z počátku 20. století. Fasády jsou členěny půlkruhovými okny s šambránami. Věž se zaobleným nárožím je zakončena barokní helmicí s lucernou.[9]
- Římskokatolická farnost náleží pod farnost Soľ děkanát Vranov nad Toplou košické arcidiecéze.[10] Filiální kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, jednolodní novogotická stavba s polygonálním zakončením kněžiště a mírně představěnou věží z let 1939–1940. Autorem projektu kostela je Juraj Byrtus. V roce 1947 byl renovován. V interiéru jsou lomené klenby. Vybavení kostela je moderní. Fasády jsou členěny okny s lomeným obloukem. Věž se secesními prvky je zdobena vlysem s motivem hrotitého oblouku a zakončena štíty s lomenými oblouky a jehlanovou střechou.[11]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hlinné na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
- ↑ Hlinné - Príroda. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2022-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-12.
- ↑ HLINNÉ, Obec. Turistická trasa. www.hlinne.sk [online]. [cit. 2022-11-11]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ História obce Hlinné. www.hlinne.sk [online]. [cit. 2022-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Hlinné - História. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2022-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-12.
- ↑ Erb obce. www.hlinne.sk [online]. [cit. 2022-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Štruktúra zboru. www.sol.ecav.sk [online]. [cit. 2022-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Farský chrám zosnutia Presvätej Bohorodičky | DoKostola.sk. www.dokostola.sk [online]. [cit. 2022-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Hlinné - Chrám Zosnutia Presvätej Bohorodičky. www.pamiatkynaslovensku.sk [online]. [cit. 2022-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Kostol Najsvätejšieho Srdca Ježišovho. www.dokostola.sk [online]. [cit. 2022-11-11]. Dostupné online.
- ↑ Hlinné - Kostol sv. Štefana prvomučeníka. www.pamiatkynaslovensku.sk [online]. [cit. 2022-11-11]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KROPILÁK, Miroslav, ed. Vlastivedný slovník obcí na Slovensku I. 1. vyd. Bratislava : VEDA, 1977. 526 s.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hlinné, Slovensko na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
