Přeskočit na obsah

Hieronymus Francken I

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hieronymus Francken I.
Hieronymus Francken I. autoportrét
Hieronymus Francken I. autoportrét
Narozeníkolem 1540
Herentals, Antverpy
Úmrtí1610
Paříž
Národnostvlámská
Povolánírenesanční malíř
Manžel(ka)Françoise Miraille
DětiIsabella Francken, malířka
PříbuzníFranckenovi
Znám jakodvorní malíř ve Francii
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hieronymus Francken I nebo Hieronymus Francken starší[1] (asi 1540, Herentals – 1610, Paříž) byl renesanční vlámský malíř a významný člen rodiny umělců Franckenů. Po dokončení malířské výuky v Antverpách působil hlavně ve Francii, kde se stal dvorním malířem u francouzského dvora. Jeho kompozice s elegantními skupinami tanečních postav, hudebníků a dvořanů předjímají vývoj tohoto žánru v 17. století.[2]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Hieronymus Francken se narodil v Herentals v provincii Antverpy jako syn malíře Nicolaese Franckena.[3] Jeho otec se později usadil v Antverpách a byl pravděpodobně jeho prvním učitelem.[4] Jeho bratři Frans Francken I. a Ambrosius Francken I. se stali také úspěšnými malíři.

Autor uměleckých životopisů z počátku 17. století Karla van Mandera ho ve své knize uvádí třikrát, vždy pod jiným jménem: Ieroon Francken van Herenthals, Ieroon Vrancks a Ieroon Franck a píše, že Francken byl žákem Franse Florise.[5] Pravděpodobně spolupracoval s Florisem počátkem 60. let 15. století.[6]

Není jasné, zda po ukončení výuky v Antverpách odcestoval do Itálie. Tuto možnost naznačuje jeho obraz z roku 1565, zobrazující scénu z karnevalu v Benátkách (v muzeu Suermondt-Ludwig v Cáchách).

V letech 1566 až 1572 žil ve Francii, kde byl jedním z malířů najatých pro výzdobu paláce ve Fontainebleau.[7] Cornelis Floris, antverpský architekt a bratr Franckenova mistra Franse Florise, poslal svého syna v roce 1568 do Paříže, aby se u Hieronymuse učil malovat. V roce 1570 se stal Hieronymus v Paříži malířským mistrem a v roce 1572 naturalizovaným francouzským občanem. Pravidelně se vracel do Antverp. V roce 1571 byl zpět v Antverpách, aby dokončil obraz Klanění tří králů, který nechal Frans Floris nedokončený, když v roce 1570 zemřel.[8] V roce 1574 byl opět doložen jeho pobyt v Antverpách.[9]

V roce 1571 spolupracoval se svým mladším bratrem Fransem Franckenem I. na velkém obraze Klanění tří králů (Brusel, Královské muzeum výtvarných umění v Belgii a Londýně, Brompton Oratory), který je podepsán oběma bratry. Bratři do obrazu vložili své autoportréty: Hieronymus na levé straně a Frans na pravé straně triptychu.[5] Od roku 1578 až do své smrti žil Hieronymus v Paříži a Fontainebleau. V roce 1578 se Hieronymus podruhé oženil. Jeho druhou manželkou byla Françoise Miraille, dcera italského vyšívače, který byl také vrátným Madame de la Roche-sur-Yon v Tournon Street. Pár měl spolu sedm dětí, v roce 1619 byly čtyři jeho děti stále naživu.[9] Jeho dcera Isabella Francken (1628-1664) se stala také malířkou, malovala historické a žánrové obrazy.[10] Byla úspěšná a oblíbená u vyšší střední třídy. Je také možné, že podnikala jako obchodnice s uměním.[5]

Vanitas, Capriccio Capriccio (malířství) kázání dominikánů císaři Karlu V. (mezi lety 1583 a 1610)

V roce 1594 byl Hieronymus ve Francii jmenován královským dvorním malířem. Zakázky pro francouzský dvůr dostával již před tímto datem. V průběhu své kariéry pracoval pro mnoho králů a královen, včetně Louise de Lorraine (1578, 1587 a 1588), francouzského krále Jindřicha III. (1583), pro královnu Matky Kateřinu Medicejskou (1586, 1600) a 1603), pro Jindřicha IV. (1603 a 1610) a pro Marii Medicejskou (1603). Ke konci svého života, v roce 1607, byl Hieronymus povýšen do šlechtického stavu a od té doby používal titul „nobleman,peintre du roy“ („šlechtic, malíř krále“). Hieronymus Francken I. byl učitelem Abrahama Bloemaerta během Bloemaertova krátkého pobytu v Paříži a Fontainebleau od roku 1581 do roku 1583.[11]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Hieronymus Francken I. maloval obrazy s náboženskou tematikou, které byly idealistické a plně v souladu s vkusem 16. století. Maloval také alegorická díla či kompozice s dvorskými tématy. Spolu s dílem Lodewijka Toeputa tyto kompozice s elegantními skupinami tančících postav, hudebníků a dvořanů u něho předjímají vývoj tohoto žánru v 17. století, pokračující zejména v díle jeho synovce Franse Franckena II..[6]

Maloval také portréty. Zachoval se jeho autoportrét a autoportréty vkládal také do svých historických obrazů. V roce 1602 vytvořil Hieronymus skupinový portrét osob z vyšších kruhů, obchodníků, městských důstojníků a radních v Paříži (pravděpodobně zničeno v roce 1871).[5]

Jeho obrazy jsou v elegantním manýristickém stylu a spojují prvky antverpského, italského (zejména benátského) a francouzského stylu, i když nejvýraznější je vliv Fontainebleau.[8]

Hieronymus byl pro své anatomické kresby velmi uznávaný, což potvrzuje série tisků Philipa Galleho publikovaná pod názvem Instruction et fondements de bien pourtraire. Pravděpodobně vytvořil i jiné návrhy pro tisky. Podepsaný je návrh Nechte maličkých přijíti ke mně, rytcem byl Peeter Baltens, ale žádný jiný jeho návrh tisku se nedochoval.[5]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Karneval v Benátkách (kolem 1565)
    Karneval v Benátkách (kolem 1565)
  • Scéna z banketu, alegorie o lásce a chtíči (mezi lety 1555-1610)
    Scéna z banketu, alegorie o lásce a chtíči (mezi lety 1555-1610)
  • Procházka dvořanů v zahradě (kolem 1610)
    Procházka dvořanů v zahradě (kolem 1610)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hieronymus Francken I na anglické Wikipedii.

  1. ↑ také znám jako: Hieronimus Franck (I), Hieronymus Franck (I), Hieronimus Francken (I)
  2. ↑ Hieronymus Francken I, Courtiers Strolling In a Garden Archivováno 4. 3. 2021 na Wayback Machine. at Sotheby's
  3. ↑ Christa Grössinger, North-European panel paintings: catalogue of Netherlandish & German paintings before 1600 in English churches & colleges, Harvey Miller, 1992, p. 263
  4. ↑ Ieroon Francken in Karel van Mander's Het schilder-boeck (Malířská kniha), 1604
  5. ↑ a b c d e Peeters, Natasja, Connecting people : documenting the activities of the Antwerp painter Hieronymus Francken, and other Floris disciples, in Paris after 1566, in: Les échanges artistiques entre les anciens Pays-Bas et la France, 1482 - 1814 : actes du colloque international organisé par l'Institut de recherches historiques du Septentrion - UMR CNRS 8529 - Université de Lille 3 au Palais des Beaux-Arts de Lille les 28-29-30 mai 2008 (2010) , 117-128
  6. ↑ a b Ursula Härting. "Francken." Grove Art Online. Oxford Art Online, Oxford University Press. Web. 7 October 2016
  7. ↑ Ieroon Vrancks mentioned by karel van Mander in Cornelis Ketel's biography
  8. ↑ a b Biographical details in the Larousse encyclopedia
  9. ↑ a b Hieronymus Francken I na stránkách Nizozemského institutu dějin umění
  10. ↑ Isabella Francken, The Road to Calvary (Cesta na Kalvárii) at Bonhams
  11. ↑ Ieroon Franck mentioned by Van Mander in Abraham Bloemaert biography

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hieronymus_Francken_I&oldid=24238948“