Hexhamské hlavy

Hexhamské hlavy je dvojice artefaktů neznámého původu vyobrazující lidské hlavy. Byly nalezeny v roce 1971 na pozemku rodinného domu v Hexhamu v hrabství Northumberland ve Spojeném království. Hlavy byly zprvu umístěny v domácnosti majitelů pozemku, později byly odevzdány k vědeckému zkoumání. Zájem médií vzbudila svědectví o nadpřirozených jevech, které se k těmto artefaktům údajně vázaly.

Nález

Během hry na rodinném pozemku v létě roku 1971 bratři Leslie (8) a Colin (11) Robsonovi vyhrabali dvojici oblých předmětů o velikosti tenisového míčku, které se výrazně lišily od ostatních kamenů, které se v půdě nacházely. Po očistění se ukázalo, že se jedná o hlavy vyrobené z tvrdého materiálu. První hlava s jemnějšími rysy a náznaky pramenů dlouhých vlasů představovala zřejmě malého chlapce. Druhá s výraznýma očima a zkřivenými ústy zase starou ženu (díky skobovitému nosu se někdy také udává, že šlo o čarodějnici). Obě hlavy měly široký krk, což vedlo k domněnce, že mohly být původně nasazeny na nějakém těle. Hlavy si Robinsonovi vystavili na přízemí svého domu.

Nadpřirozené jevy

K nálezu hlav se váží svědectví o nadpřirozených jevech, které v následujících letech poskytla rodina Robsonova, jejich sousedé Doddovi a historička Anne Rossová.

Rodina Robsonova

Hned druhý den po umístění hlav do domu si rodina všimla, že samy mění pozici a v nepřítomnosti lidí se otáčejí. Místo na zahradě, kde byly objeveny, v noci slabě světélkovalo, v místnostech se objevilo rozbité sklo a televize se sama opakovaně přeladila na jinou frekvenci. Během jedné noci přivolali bratři matku do svého pokoje. Stěžovali si, že se jich někdo neviditelný dotknul a jednoho z nich dokonce tahal za vlasy. Poté, co se otočila, zahlédla vycházet ze dveří neznámého tvora s lidským tělem a hlavou kozla.

Rodina Doddova

Rodina Doddova bydlela v domě, který měl s Robsonovými společnou zeď. Ellen Doddová vypověděla, že večer seděla se svou dcerou na posteli v jejím dětském pokoji, když do místnosti vstoupil tvor s lidským tělem a hlavou kozla či ovce. Obě začaly křičet, ale on si jich vůbec nevšímal a vypadal, jako by v pokoji něco hledal. Poté odkráčel po schodech do přízemí. Když se Ellen po chvíli odhodlala sejít dolů, našla vchodové dveře otevřené dokořán, tvor však zmizel.

Rodina Rossova

Doktorka Anne Rossová převzala obě hlavy od Robsonových ke svému studiu. Měla je v úmyslu porovnat s podobnými artefakty, brzy na ně však zapomněla. O několik dní později se uprostřed noci probudila s pocitem náhlého ochlazení v místnosti. Ve dveřích pak zahlédla postavu s tělem člověka a hlavou vlka či psa. Celá byla pokrytá tmavou srstí. Tvor se posléze otočil a odešel. Rossová se ho pokusila sledovat, ale ztratil se jí v zahradě za domem. Když ráno její manžel nenašel žádné důkazy o noční příhodě, došli oba k závěru, že se jednalo pouze o neobvykle živý sen. O několik dní později však Rossové dcera Bernice sdělila rodičům, že v jejich nepřítomnosti narazila na schodišti na obludu s hlavou vlka, velkými zuby a dlouhým zašpičatěným jazykem, která jí chvíli pozorovala a poté přeskočila zábradlí a utekla z domu pryč. Popsala také, že jejich kočka se tohoto tvora velmi bála.

Výzkum

Anne Rossová spojila artefakty s keltským kultem hlavy. Keltové věřili, že v hlavě sídlí lidská duše a představuje samotnou podstatu člověka. Svým nepřátelům proto hlavy oddělovali od těla a přinášeli je jako trofeje do svých sídlišť. Podobně se starali o vyzvednutí hlav vlastních padlých bojovníků. Různé sošky hlav, například válečníků či knězích, poté vyráběli k uctívání. Podle Rossové mohly být hlavy z Hexhamu až 1800 let staré a mohlo se původně jednat o výzdobu zaniklé svatyně. Hlavy byly prostudovány také jejími kolegy z univerzity v Southamptonu a muzeem starověku v Newcastlu, tyto výzkumy však jejich bližší dataci nepřinesly. Vědci se neshodli ani na materiálu, ze kterého byly předměty vyrobeny. Podle jedné studie se jednalo o lokální pískovec, podle jiné o primitivní formu betonu.

V roce 1976 vystoupila Rossová na stanici BBC, kde prezentovala svůj výzkum a popsala i víše zmíněné nadpřirozené jevy, čímž popudila část odborné veřejnosti. Téhož roku oznámil Desmond Craigie, že v domě původně žil s rodinou on a trojici hlav vytesal jako hračku pro své děti. Jedna z hlav byla poškozena, a proto se jí zbavili, zbylé dvě se ztratily při hře na zahradě. Jako důkaz vyrobil další dvojici hlav, jeho tvrzení však bylo zpochybněno, protože jím vyrobené hlavy neodpovídaly originálu a navíc byla metoda jejich výroby odlišná (původní artefakty se nezdály být vytesány do kamene, ale byly vytvořeny pomocí nějaké formy). Znalci místního folklóru spojili nadpřirozené jevy, které nález hlav doprovázel, s místními legendami o vlku z Allendale – obrovském černém vlku, který v roce 1904 utekl z místní zoo a před svým zastřelením zabíjel dobytek v okolí. Během výzkumu se obě hlavy ztratily.