Přeskočit na obsah

Hermína Reusská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hermína Reusská
Portrét
Narození17. prosince 1887
Greiz, Reuss-Greizské knížectví, Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Úmrtí7. srpna 1947 (59 let)
Internační tábor Paulinenhof, Frankfurt nad Odrou, BraniborskoBraniborsko Braniborsko, Okupační zóny Německa
PohřbenaStarožitný chrám, park Sanssouci, Postupim
15. srpna 1947
Sňatek7. ledna 1907
5. listopadu 1922
ManželJohan ze Schönaich-Carolath (svatba 1907, smrt 1920)
Vilém II. Pruský (svatba 1922, smrt 1941)
PotomciPrinc Hans ze Schönaich-Carolath
Princ Jiří Vilém ze Schönaich-Carolath
Princezna Hermína ze Schönaich-Carolath
Princ Ferdinand ze Schönaich-Carolath
Princezna Henrieta z Schönaich-Carolathu
RodReussové
OtecJindřich XXII. Reuss-Greiz
MatkaIda ze Schaumburg-Lippe
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hermína Reusská (17. prosince 18877. srpna 1947), ovdovělá kněžna Schönaich-Carolath, byla druhou manželkou Viléma II. Pruského, za kterého se provdala čtyři roky po jeho abdikaci.

Hermína se narodila jako páté dítě čtvrtá dcera Jindřicha XXII. Reusského a jeho manželky Idy ze Schaumburg-Lippe. Po matčině smrti vyrůstala u dvora Luisy Pruské, dcery císaře Viléma I., a jejího manžela Fridricha I. Bádenského. Stejně jako Hermínin otec byla i Luisa neúprosným nepřítelem knížete von Bismarck.

První manželství

[editovat | editovat zdroj]

Hermína se 7. ledna 1907 ve městě Greiz provdala za knížete Johana Jiřího Ludvíka Ferdinanda Augusta ze Schönaich-Carolath (11. září 1873 – 7. dubna 1920). Měli spolu pět dětí:

  • Hans Jiří Jindřich Ludvík Fridrich Heřman Ferdinand ze Schönaich-Carolath (3. listopadu 1907 – 9. srpna 1943), oženil se s baronkou Sibylou von Zedlitz und Leipe, byl zabit v boji na Východní frontě během Druhé světové války.
  • Jiří Vilém ze Schönaich-Carolath (16. března 1909 – 1. listopadu 1927), neoženil se.
  • Hermína Karolína Vanda Ida Luisa Feodora Viktorie Augusta ze Schönaich-Carolath (nar. 9. května 1910), provdala se za Huga Herbert a Hartunga
  • Ferdinand Johan Jiří Heřman Jindřich Ludvík Vilém Fridrich August ze Schönaich-Carolath (5. dubna 1913 – 17. října 1973), oženil se s Rose Rauchovou, pak s baronkou Margret von Seckendorff
  • Henrieta Hermína Vanda Ida Luisa ze Schönaich-Carolath (25. listopadu 1918 – 16. března 1972), provdala se za vnuka Viléma II., Karla Františka Pruského (syn prince Jáchyma Pruského).

Sňatek s excísařem Vilémem II.

[editovat | editovat zdroj]

V lednu 1922 poslal Hermínin syn přání k narozeninám vyhnanému německému císaři Vilémovi, který pak pozval chlapce a jeho matku do Huis Doorn. Vilém shledal Hermínu velmi přitažlivou a těšil se z její společnosti. Oba měli hodně společného, oba nedávno ovdověli: Hermína před rokem a půl a Vilém před devíti měsíci.

Na počátku roku 1922 se Vilém odhodlal ke sňatku s Hermínou. Navzdory stížnostem Vilémových monarchistických podporovatelů a námitkám jeho dětí, se 5. listopadu 1922 v Doornu 63letý Vilém a 34letá Hermína vzali. Podle všeho to bylo šťastné manželství. Hermínin první manžel byl také starší než ona, o čtrnáct let. Vilém a Hermína byli bratranec a sestřenice z 5. kolene, přes společného předka britského krále Jiřího II.

V roce 1927 Hermína napsala An Empress in Exile: My Days in Doorn. Zůstala stálou společnicí stárnoucího císaře až do jeho smrti v roce 1941. Děti spolu neměli.

Pozdější život

[editovat | editovat zdroj]

Po Vilémově smrti se Hermína vrátila do Německa na statky svého prvního manžela. Během viselsko-oderské operace v roce 1945, utekla před postupující Rudou armádou na sestřiny statky v Durynsku. Po skočení druhé světové války byla držena v domácím vězení ve Frankfurtu nad Odrou v Sovětské okupační zóně Německa, a později uvězněna v internačním táboře Paulinenhof. 7. srpna 1947 náhle zemřela v malém bytě ve Frankfurtu na infarkt, zatímco byla pod přísným dohledem okupačních sil Rudé armády. Pohřbena byla v parku Sanssouci v Postupimi v Německé demokratické republice. O několik let dříve tam byli pohřbeni někteří členové císařské rodiny, včetně Vilémovy první manželky Augusty Viktorie Šlesvicko-Holštýnské.

Tituly a oslovení

[editovat | editovat zdroj]
  • 17. prosince 1887 – 7. ledna 1907: Její Jasnost princezna Hermína Reusská (Starší linie)
  • 7. ledna 1907 – 9. listopadu 1922: Její Jasnost kněžna Hermína ze Schönaich-Carolath
  • 9. listopadu 1922 – 4. června 1941: Její Císařské a Královské Veličenstvo německá císařovna a pruská královna (v době jejího manželství s Vilémem II. však už žádná německá říše neexistovala)
  • 4. června 1941 – 7. srpna 1947: Její Císařské a Královské Veličenstvo německá císařovna a pruská královna vdova (v době jejího manželství s Vilémem II. však už žádná německá říše neexistovala)

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hermine Reuss of Greiz na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
TITULÁRNÍ
Německá císařovna
Pruská královna
Předchůdce:
Augusta Viktorie Šlesvicko-Holštýnská
19221941
Hermína Reusská
Nástupce:
Cecílie Meklenbursko-Zvěřínská