Hermína Škodová
| Hermína Škodová | |
|---|---|
| Rodné jméno | Hermína Hahnenkammová |
| Narození | 23. října 1852 Plzeň  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 20. srpna 1912 (ve věku 59 let) ? Plzeň  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov |
| Choť | Emil Škoda |
| Děti | Hermina Juliana Skoda Karel Škoda |
| Rodiče | Johann Hahnenkamm |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Hermína Škodová, německy též psána Hermine von Skoda (rozená Hahnenkammová, 23. října 1852 Plzeň – 20. srpna 1912 Plzeň[1][2]) byla členka majetné plzeňské rodiny Hahnenkammových německého původu, manželka průmyslníka Emila Škody a matka dědice firmy Škoda Karla Škody.
Život
[editovat | editovat zdroj]Mládí
[editovat | editovat zdroj]
Narodila se do rodiny Johanna Hahnenkamma, bohatého majitele plzeňských domů, pivovaru, cihelny a povoznictví, a jeho ženy Marie, rozené Mirwaldové. Johann Hermínin dědeček Václav Mirwald se později stal spoluzakladatelem a předsedou správní rady Měšťanského pivovaru v Plzni. Otec Johann ve věku Hermíniných pěti let náhle zemřel na infarkt a vedení rodinných podniků převzala Marie Hahnenkammová.
Ta nechala roku 1866 vystavět podle návrhu později slavného vídeňského architekta Moritze Hinträgera luxusní rozsáhlou vilu na vznikající křižovatce u Ferdinandovy třídy, kam se celá rodina přestěhovala. Hlavní příjmy rodiny pocházely tehdy především z vaření piva značky Hahnenkekamma.
Sňatek s Emilem Škodou
[editovat | editovat zdroj]
V nejvyšším patře domu si pronajal kancelář Emil Škoda, syn majetného lékaře Františka Škody a novopečený majitel plzeňských strojních závodů – kancelář mu zde díky teprve rostoucí zástavbě umožňovala výhled na továrnu. Zde se s Hermínou seznámili a okolo roku 1870 se zasnoubili. Tomu nepřál Hermínin děd Václav Mirwald, který Škodovi nedůvěřoval a viděl v něm nerozvážného prospěcháře. V roce 1871 spolu Hermína Hahnenkammová a Emil Škoda uzavřeli sňatek. Škoda díky značnému vyženěnému jmění pomohl vzchopit svůj podnik a zároveň použil peníze z věna k investicím do Škodových závodů, které díky tomu mohl modernizovat a začít tak svou veleúspěšnou éru.
Své děti svěřovala přímá a přísná Hermína Škodová do péče německých vychovatelek, bděla také nad vzděláváním a přípravou jediného syna Karla na převzetí vedení jedné z největších strojírenských podniků v Rakousku-Uhersku. Veškerý chod domu zajišťovalo služebnictvo, Hermína pak ráda hostila manželovy obchodní partnery v jejich domě. Vzhledem ke svému rodinnému postavení patřila do nejvyšších vrstev tehdejší měšťanské společnosti Plzně i celého mocnářství.
Vdovou
[editovat | editovat zdroj]Hermína ovdověla roku 1900, Emil Škoda zemřel náhle 9. srpna toho roku ve vlaku poblíž Selzthalu ve Štýrsku [3] cestou z ozdravného pobytu. Byl pochován do bohatě zdobené hrobky na Mikulášském hřbitově v Plzni. Dědicky byla část majetku rodiny Hahnenkammů převedena na tři dcery, syn Karel se stal dědicem strojírenského závodu a nastoupil do jeho čela. Vilu Škodových rodina prodala roku 1903.
Úmrtí
[editovat | editovat zdroj]Hermína Škodová zemřela 20. srpna 1912 v Plzni, ve věku 59 let, ve svém domě na Ferdinandově třídě (nyní Klatovská třída).[1] Byla pochována ve výstavní kamenné hrobce na plzeňském Ústředním hřbitově nedaleko hřbitovního kostela svatého Václava. Hrobku vytvořila známá kamenická firma Jan Cingroš.
Rodinný život
[editovat | editovat zdroj]Škodovým se narodily děti Josefina (1872–1936, provdaná von Stepski), Johanna (1874–1952, provdaná Wesselá) Hermine (1876–1966, provdaná Lauerová) a Karel (1878– 1929, dvakrát ženatý).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Hermine von Skoda. Pilsner Tagblatt. 1912-08-21, s. 2. Dostupné online. (německy)
- ↑ Sterbefälle/Pilsen. Troppauer Zeitung. 1912-08-21, s. 5. Dostupné online. (německy)
- ↑ Emil rytíř Škoda +. Národní politika. 9. 8. 1900, s. 5. Dostupné online.