Herbert II. z Vermandois
| Herbert II. z Vermandois | |
|---|---|
 Heribertova poprava oběšení, pod dohledem krále Ludvíka IV. podle Folcwinova spisu Deeds of the Abbots of St. Bertin (fikce) | |
| Narození | 880 |
| Úmrtí | 23. února 943 (ve věku 62–63 let) |
| Místo pohřbení | Saint-Quentin |
| Povolání | duchovní |
| Choť | Adéla Francouzská[1] Hildebrande von Franken[1] |
| Děti | Adalbert I. z Vermandois Adéla z Vermandois Herbert III. z Omois Robert z Vermandois Luitgarda z Vermandois Hugo z Vermandois … více na Wikidatech |
| Rodiče | Herbert I. z Vermandois |
| Rod | Karlovci a Herbertiens |
| Příbuzní | Beatrix z Vermandois (sourozenec) Herbert III, Count of Vermandois, Otto I. z Chiny, Guy I of Vermandois a Liudolf of Vermandois (vnoučata) |
| Funkce | Opat laik |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Herbert II. z Vermondois (9. století - 23. února 943 Meaux) byl franský šlechtic, hrabě z Vermandois, hrabě z Meaux a hrabě ze Soissons. Byl prvním, kdo si uplatňoval moc nad územím, které později bylo provincií Champagne.
Život
[editovat | editovat zdroj]Herbert byl synem Herberta I. z Vermandois,[2] přičemž si byl vědom svého původu od Karla Velikého.[3] V roce 907 od svého otce zdědil tituly hrabě ze Soissons, hrabě z Vermandois, včetně pozic opata laika Saint-Quentin a Saint-Médard, které ho opravňovaly k příjmu z těchto statků. Později sňatkem s Adélou, dcerou francouzského krále Roberta I. získal hrabství Meaux[4] a smrtí svého příbuzného hraběte Bernarda, získal hrabství Beauvais.[5]
V roce 922, když se Seulf stal arcibiskupem z Remeše, Herbertovi slavnostně slíbil, že může jmenovat svého nástupce.[6] Když se v roce 923 franská šlechta vzbouřila proti králi Karlovi III., podnikl Herbert odvážný krok a nechal krále uvěznit.[pozn. 1][4] Po smrti arcibiskupa Seulfa v roce 925 pokračoval ve své cestě za mocí, když s pomocí krále Rudolfa Burgundského jmenoval svého pětiletého syna Huga arcibiskupem v Remeši.[8] Poté vyslal vyslance do Říma k papeži Janu X., aby získal pro svého syna papežské požehnání, které mu bylo v roce 926 uděleno.[6] Po svém zvolení byl mladý arcibiskup Hugo vyslán do Auxerre, kde získal vzdělaní.[3]
Po smrti hraběte Rogera I. z Laonu v roce 926 Herbert požadoval toto hrabství pro svého nejstaršího syna Eudese.[9] V roce 927 Laon navzdory králi Rudolfovi obsadil, čímž si krále znepřátelil.[3] Následně s využitím hrozby propuštění krále Karla III., kterého držel v zajetí, se mu podařilo udržet město pod svou kontrolou další čtyři roky.[3] Teprve po smrti vězněného Karla v roce 929, král Rudolf na Laon v roce 631 znovu zaútočil a Herberta porazil. Ve stejném roce dobyl Remeš a sesadil arcibiskupa Huga, syna Herberta.[3] Novým arcibiskupem byl jmenován Artold z Remeše.[10] Herbert II. pak během tří let ztratil Vitry, Laon, Château-Thierry a Soissons.[11] Až zásah jeho spojence Jindřicha I. Ptáčníka mu umožnil kromě Remeše a Laonu, získat zpět svá panství. Vše výměnou za jeho podrobení se králi Rudolfovi Burgundskému.
Později se Herbert spojil s Hugem Velikým a Williamem Longswordem, vévodou z Normandie, proti králi Ludvíku IV., který v roce 941 přidělil hrabství Laon Rogeru II. Herbert a Hugo Veliký získali zpět Remeš, přičemž sesadili a zajali arcibiskupa Artolda.[12] Na jeho místo dosadili znovu Huga, Heribertova syna.[12]
Smrt a dědictví
[editovat | editovat zdroj]Herbert II. zemřel 23. února 943 v Saint-Quentin, přirozenou smrtí.[13] Příběh a zobrazení o jeho oběšení králem Ludvíkem IV. během lovu je fiktivní.[pozn. 2] Jeho rozsáhlá panství a území byla rozdělena mezi jeho syny.[15] Vermandois a Amiens připadly jeho dvěma synům, zatímco mladší Robert a Herbert, dostali cenný majetek roztroušený po celém Champagne.[15]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Král Karel III. Francouzský byl kmotrem jednoho ze synů Herberta II.[7]
- ↑ Tato dramatická zpráva o smrti Herberta II. se zdá být fikcí. Pochází z Folcwinova spisu Deeds of the Abbots of St. Bertin, který byl napsán kolem roku 960, za vlády Lothara III. (954-986), syna Ludvíka IV.Francouzského. Flodoard z Remeše, současník Ludvíka IV. ve svých análech poskytuje nejspolehlivější politické informace o jeho vládě a nenaznačuje, že by král Ludvík IV. sehrál nějakou roli v Herbertově smrti...“[14]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Herbert II, Count of Vermandois na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
- ↑ McKitterick 1999, s. 360-361.
- ↑ a b c d e Bradbury 2007, s. 36.
- ↑ a b Taitz 1994, s. 42.
- ↑ LABANDE, Honoré Lambert. Histoire de Beauvais et de ses institutions communales jusqu'au commencement du XVe siècle. Geneva: Mégariotis Reprint, 1978. Dostupné online. S. 10-12. (francouzsky)
- ↑ a b Duckett 1967, s. 155.
- ↑ Glaber 1989, s. 12-13 n 1.
- ↑ Fanning a Bachrach 2011, s. 14–15.
- ↑ Fanning a Bachrach 2011, s. 15-16.
- ↑ Fanning a Bachrach 2011, s. 21.
- ↑ Fanning a Bachrach 2011, s. 20–24.
- ↑ a b Duckett 1967, s. 157.
- ↑ Dunbabin 1985, s. 96.
- ↑ Goldberg 2020, s. 213.
- ↑ a b Norgate 1890, s. 488.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BRADBURY, Jim. The Capetians: Kings of France 987-1328. [s.l.]: Bloomsbury Publishing, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-8264-3514-9. (anglicky)
- DUCKETT, Eleanor Shipley. Death and life in the tenth century [online]. University of Michigan Press, 1988 [cit. 2024-12-23]. Dostupné online. ISBN 978-0-472-09172-0. (anglicky)
- DUNBABIN, Jean. France in the Making, 843-1180. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. ISBN 978-0-19-873030-9. (anglicky)
- BACHRACH, Bernard S.; FANNING, Steven. The 'Annals' of Flodoard of Reims, 919-966. [s.l.]: University of Toronto Press Dostupné online. ISBN 978-1-4426-0857-3. (anglicky)
- GLABER, Rodulfus. Five books of the histories. [s.l.]: Clarendon Press Dostupné online. ISBN 978-0-19-822241-5. (anglicky)
- GOLDBERG, Eric J. In the Manner of the Franks: Hunting, Kingship, and Masculinity in Early Medieval Europe. [s.l.]: University of Pennsylvania Press Dostupné online. ISBN 978-0-8122-5235-4. (anglicky)
- Le Moyen Âge [online]. [cit. 2024-12-23]. Dostupné online. (francouzsky)
- MCKITTERICK, Rosamond. The Frankish Kingdoms Under the Carolingians, 751-987. [s.l.]: Longman Dostupné online. ISBN 978-0-582-49005-5. (anglicky)
- NORGATE, Kate. Odo of Champagne, Count of Blois and 'Tyrant of Burgundy'. S. 486–496. The English Historical Review [online]. 1890 [cit. 2024-12-23]. Roč. 5, čís. 19, s. 486–496. Dostupné online. ISSN 0013-8266. (anglicky)
- TAITZ, Emily. The Jews of Medieval France: The Community of Champagne. [s.l.]: Bloomsbury Academic Dostupné online. ISBN 978-0-313-29318-4. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Herbert II. z Vermandois na Wikimedia Commons
