Helmhard Kryštof Ungnad z Weissenwolffu
| Helmhard Kryštof hrabě Ungnad z Weissenwolffu | |
|---|---|
 | |
| Tajný rada | |
| Ve funkci: 1676 – 20. února 1702 | |
| Panovník | Leopold I. |
| Zemský hejtman v Horních Rakousích | |
| Ve funkci: 1675 – 1688 | |
| Panovník | Leopold I. |
| Předchůdce | Jindřich Vilém Starhemberg |
| Nástupce | František Josef z Lambergu |
| Narození | 2. ledna 1634 |
| Úmrtí | 20. února 1702 (ve věku 68 let) Linec  Habsburská monarchie |
| Choť | I. Marie Zuzana Althannová (1636–1661) II. Františka Benigna z Porcie († 1690) III. Marie Lengheimbová (1667–1719) |
| Rodiče | David Ungnad z Weissenwolffu (1604–1672) a Marie Alžběta Jörgerová z Tolletu |
| Děti | Michael Václav (1659–1680) Jan Antonín František (1669–1715) Ferdinand Bonaventura (1694–1781) Josef Antonín (1695–1759) |
| Příbuzní | sestra: Marie Markéta Ungnadovna z Weissenwolfu, provd. Schliková († 1661) vnučka: Marie Alžběta Ungnadová z Weissenwolffu vnuk: Guidobald Ungnad z Weissenwolfu tchán: Michael Adolf I. z Althannu (1574–1636) tchán: Jan Ferdinand z Porcie (1605–1665) tchyně: Beatrix Johanna Kavková z Říčan (1610–1682) |
| Sídlo | zámek Steyregg |
| Ocenění | 1687 Řád zlatého rouna (č. 531) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Helmhard Kryštof hrabě Ungnad z Weissenwolfu, německy Helmhard Christoph Graf Ungnad von Weissenwolf (2. ledna 1634 – 20. února 1702, Linec) byl rakouský šlechtic a politik ze staré šlechtické rodiny. V letech 1675–1688 zastával funkci zemského hejtmana v Horních Rakousích, v závěru své kariéry získal Řád zlatého rouna (1687). Jeho potomci vlastnili majetek v Čechách.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Pocházel z rakouského šlechtického rodu Ungnadů, byl jediným synem diplomata a státníka hraběte Davida Ungnada z Weissenwolffu (1604–1672). Absolvoval kavalírskou cestu, mezitím již v roce 1651 vstoupil do dvorských služeb. V roce 1654 byl jmenován císařským komorníkem a v roce 1655 se stal členem říšské dvorské rady.[1] V letech 1675–1688 byl zemským hejtmanem v Horních Rakousích. V roce 1676 byl jmenován tajným radou a v roce 1687 obdržel Řád zlatého rouna.[2] Jeho hlavním sídlem byl zámek Steyregg v Horních Rakousích, toto panství rozšířil nákupy dalších statků poblíž Lince. S vyhlídkou na dědictví své druhé manželky v Čechách požádal v roce 1674 o český inkolát (jeho syn Jan Antonín František poté zdědil panství Vlašim).[3]
Jeho první manželkou byla Marie Zuzana Althannová (1636–1661), dcera Michaela Adolfa z Althannu, z tohoto manželství pocházel syn Michael Václav (1659–1680). Podruhé se oženil s Františkou Benignou z Porcie († 1690), dcerou knížete Jana Ferdinanda z Porcie. Františka Benigna byla po matce potomkem Kavků z Říčan a při dělení pozůstalosti získala panství Vlašim. Potomkem z druhého manželství byl syn Jan Antonín František (1669–1715), který zdědil Vlašim.[4] Prostřednictvím sňatku jeho dcery Marie Anny (1703–1730) přešlo pak vlašimské panství na rod Trautsonů. Pokračovateli rodu byli až synové Ferdinand Bonaventura (1694–1781) a Josef Antonín (1695–1759) z Helmhardova třetího manželství s hraběnkou Marií Lengheimbovou (1667–1719).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Helmhard Kryštof Ungnad in: Chronologische Liste der Reichshofräte, Vídeň, 2014; s. 88
- ↑ LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk zpravodaje Heraldika a genealogie); Praha, 1991; s. 278
- ↑ STARÝ, Marek: Cizozemci a spoluobyvatelé. Udělování českého obyvatelského práva (inkolátu) v době předbělohorské; Praha, 2018; s. 615 ISBN 978-80-87284-67-4
- ↑ Kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 532
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KUBEŠ, Jiří: Náročné dospívání urozených. Kavalírské cesty české a rakouské šlechty (1620–1750); Pelhřimov, 2013; 463 stran ISBN 978-80-7415-071-5
