Přeskočit na obsah

Hegra (Madáin Sálih)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pohled na Madáin Sálih

Hegra (řecky Ἔγρα),[1][2] známé též jako Madáin Sálih[3] (arabsky مَدَائِن صَالِح‎, madāʼin Ṣāliḥ; v překladu „Město Sáliha“) nebo Al-Hidžr (arabsky ٱلْحِجْر‎), je archeologické naleziště, nacházející se v guvernorátu Al-Ula v provincii Medína, která leží v regionu Hidžáz v Saúdské Arábii. Většina pozůstatků pochází z dob Nabatejského království (1. století př. n. l.). Po Petře (ležící v dnešním Jordánsku), která byla hlavním sídlem království, se jedná o jeho nejjižnější a největší osadu.[4] V lokalitě lze nalézt také stopy po vládnutí Lihjánského království a Římské říše.

Dle koránu[5][6][7][8][9][10][11] byla oblast osídlena Thamúdovci během dnů Sáliha, a to buď v období mezi lidmi Núha (Noe) a Húda, nebo mezi lidmi Ibráhíma (Abrahám) a Músáa (Mojžíš). Nicméně skutečnou historickou posloupnost událostí nelze z řad veršů koránu získat, protože se jeho kapitoly (viz súra) zabývají různými tématy v nechronologickém pořadí.[12] Dle islámského textu byli Thamúdovci potrestáni Alláhem za jejich vykonávání idolatrie, kdy byli zasaženi zemětřesením a blesky. Lokalita tak získala pověst prokletého místa, kterou se však vláda snaží vyvrátit a překonat. Jejím cílem je totiž rozvíjet Madáin Sálih s potencionálním růstem cestovního ruchu.

Roku 2008 byl Madáin Sálih zařazen UNESCEM na seznam světového dědictví a stal se tak prvním saúdskoarabským místem zařazeným na takovýto seznam. Byl vybrán pro svoje velmi dobře zachovalé pozůstatky z dob pozdní antiky, a to zejména kvůli 131 do kamene vytesaným monumentálním hrobkám s jejich propracovaně zdobenými fasádami pocházejícími z období vlády Nabatejského království.[13]

Lokalita získala za svoji dlouhou historii a množství kultur, které ji okupovaly, několik jmen. Strabón a jiní středozemní spisovatelé odkazují na nabatejskou lokalitu jako na Hegru.[14] Použití jména Madáin Sálih odkazuje na islámského proroka (nabi) Sáliha. Název Al-Hidžr (v překladu „Kamenná země“ nebo „Kamenité místo“)[7] se také používal pro označení lokality, a to kvůli jejímu kamenitému povrchu.[15]

Hegra leží 20 km severně od města Al-Ula,[16] 400 km severozápadně od Medíny a 500 km jihovýchodně od Petry v Jordánsku. Al-Ištachrí ve svém díle Al-Masalík napsal:

Al-Hidžr je malá vesnice. Nálěží vádí al-Kura a nachází se uvnitř hor. Byla domovinou Thamúdovců. Viděl jsem tyto hory a jejich řezby. Jejich obydlí jsou podobná našim, ale jsou vytesána v horách, které se nazývají Ithlib. Vypadají, jako kdyby tvořily nepřerušované pohoří, avšak jsou odděleny a mají kolem sebe písečné duny. Můžete dosáhnout vrcholu hor, ale je to velmi unavující. Studna Thamúdovců, která je zmíněna ve Svatém koránu, se nachází uprostřed hor.
— Al-Ištachrí.[17]

Lokalita se vyskytuje na rovině, přesněji na úpatí čedičové náhorní plošiny, která je součástí Hidžázských hor. Její západní a severozápadní část obsahuje hladinu podzemní vody, která je dosažitelná v hloubce 20 metrů.[15] Prostředí je význačné svými písečnými podmínkami s pískovcovými výchozy různých velikostí a výšek.[18]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hegra (Mada'in Salih) na anglické Wikipedii.

  1. Stephanus of Byzantium, Ethnica, §E260.11 [online]. [cit. 2020-07-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Strabo, Geography, § 16.4.24 [online]. [cit. 2020-07-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Hegra UNESCO World Heritage Site, Mada’in Salih [online]. ExperienceAlUla [cit. 2020-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-03. (anglicky) 
  4. Marjory Woodfield. Saudi Arabia's silent desert city [online]. BBC News, 2017-04-21 [cit. 2020-07-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Korán: 7:73-79 [online]. [cit. 2020-07-01]. Dostupné online. (arabsky) 
  6. Korán: 11:61-69 [online]. [cit. 2020-07-01]. Dostupné online. (arabsky) [nedostupný zdroj]
  7. a b Korán: 15:80-84 [online]. [cit. 2020-07-01]. Dostupné online. (arabsky) 
  8. Korán: 26:141-158 [online]. [cit. 2020-07-01]. Dostupné online. (arabsky) 
  9. Korán: 54:23-31 [online]. [cit. 2020-07-01]. Dostupné online. (arabsky) 
  10. Korán: 89:6-13 [online]. [cit. 2020-07-01]. Dostupné online. (arabsky) 
  11. Korán: 91:11-15 [online]. [cit. 2020-07-01]. Dostupné online. (arabsky) 
  12. ASAD, M. The Message of the Quran, 1982. [Note] Surah 17:2 briefly discusses Moses, followed by 17:3 dealing with Noah. Then Surah 17:59 deals with the Thamud, 17:61 deals with Adam's creation. [online]. [cit. 2020-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-12-22. (anglicky) 
  13. CENTRE, UNESCO World Heritage. Al-Hijr Archaeological Site (Madâin Sâlih) [online]. [cit. 2020-07-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. HARRISON, Timothy P. "Ḥijr.". Příprava vydání Jane Dammen McAuliffe. Encyclopaedia of the Qurʾān. Georgetownská univerzita, Washington, D.C.: Brill Online, 2016. (anglicky) 
  15. a b ICOMOS Evaluation of Al-Hijr Archaeological Site (Madâin Sâlih) World Heritage Nomination [online]. World Heritage Center [cit. 2020-07-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. AlUla the place of heritage for the world [online]. experiencealula.com [cit. 2020-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-11. (anglicky) 
  17. Mada'in Salih, a Nabataean town in north west Arabia: analysis and interpretation of the excavation 1986-1990 [online]. [cit. 2020-07-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. HIZON, Danny. Madain Salih: Arabia's Hidden Treasure – Saudi Arabia [online]. [cit. 2020-07-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Abdulrahman al-Ansary; Ḥusajn Abú Al-Ḥassán. The civilization of two cities: Al-ʻUlā & Madāʼin Sāliḥ. Rijád: Dar Al-Qawafil, 2001. ISBN 9960-9301-0-6, ISBN 978-9960-9301-0-7. 
  • Mohammed Babelli. Mada’in Salih. Rijád: Desert Publisher, 2003. ISBN 978-603-00-2777-4.  (I./2003, II./2005, III./2006, IV./2009.)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]