Havran (báseň)
| Havran | |
|---|---|
 Ilustrace Gustava Dorého z roku 1884 | |
| Autor | Edgar Allan Poe |
| Původní název | The Raven |
| Země | Spojené státy americké |
| Jazyk | angličtina |
| Žánr | epická poezie |
| Vydavatel | New-York Mirror |
| Datum vydání | 29. ledna 1845 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Havran (v orig. The Raven, v přesném překladu Krkavec) je jedna z nejznámějších básní významného amerického básníka Edgara Allana Poea. Poprvé byla vydána 29. ledna 1845 v novinách New York Evening Mirror.
Obsah
[editovat | editovat zdroj]Lyrickým subjektem (vypravěčem) je hlavní postava, osamělý muž trýzněný horečkou a především mučivými vzpomínkami na zemřelou dívku Leonoru, k níž marně hledá cestu čtením v okultních svazcích. Lyrický subjekt vystraší o půlnoci šramot. Ukáže se, že původcem podivných zvuků je krkavec (v tradičních českých i mnoha jiných cizojazyčných překladech básně označovaný jako havran, zoologicky sice nesprávně, ale ve shodě s tradiční literární symbolikou české poezie),[1][2][p 1] který vzápětí vletí do jeho pokoje a usadí se na bustě Pallas Athény. Postupně znepokojuje muže svou záhadností. Na všechny otázky, zpočátku míněné žertem, přitom odpovídá jedním slovem – nevermore (do češtiny překládáno většinou jako víckrát ne nebo nikdy víc, občas ponecháváno v originále). Zásadně odlišných překladatelských řešení tohoto refrénu není mnoho. Mužův neklid se stupňuje v paniku a posléze v hrůzu. Snaží se krkavce vyhnat, ten ale zůstává na svém místě. V závěru lyrický subjekt metaforicky konstatuje, že krkavec už nikdy neodletí z jeho duše.
Překlady
[editovat | editovat zdroj]Havran byl do češtiny přeložen mnohokrát, poprvé Vratislavem Šemberou roku 1869,[3] následoval na dlouhou dobu nejúspěšnější překlad Jaroslava Vrchlického z roku 1881[4] a napodruhé 1890[5] a téhož roku i v parodii[6]. Další klasické překlady poskytli Augustin Eugen Mužík roku 1885[7] a Karel Dostál-Lutinov roku 1918[8]. V současné době je nejpoužívanějším[9] překladem ten od Vítězslava Nezvala z roku 1927. Překladů básně ovšem existuje více, od O. F. Bablera 1930, Jiřího Taufera 1938 a s odstupem času přišly další ke konci století: Miroslav Macek 1992, Martin Pokorný 1997, Jan Najser 1999, Filip Krajník 2004. V roce 2008 se přidali Marek Řezanka, Tomáš Jacko a Václav Z. J. Pinkava, v roce 2018 Barbora Pastyříková[10].
Z cizích překladů platí za nejpozoruhodnější francouzský překlad Charlese Baudelaira[11], pořízený v roce 1853.
Báseň je považována za jeden z největších problémů translatologie[9] a přitahuje další pokusy, dostupné na webu, např. Martin Kozák[12].
Adaptace
[editovat | editovat zdroj]Poe napsal tuto báseň jako ukázku své tvůrčí metody (a v tomto duchu ji okomentoval esejem Filozofie básnické skladby). Touto básní se rázem proslavil. Jedná se o jednu z nejznámějších kratších básní (má 108 veršů) všech dob a jedno z nejvýznamnějších děl romantismu. Báseň je velmi známá, především v anglofonních zemích, a dočkala se mnoha odkazů, ohlasů i parodií v jiných dílech (je např. v mírně zkrácené verzi „zfilmována“ v seriálu Simpsonovi a naopak značně rozvinuta ve volné, komediální adaptaci Havran Rogera Cormana).
Dílo se stalo vzorem pro francouzské prokleté básníky.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Anglický výraz raven běžně označuje ptáky druhu Common Raven (Corvus corax), česky krkavec velký. Raven může také označovat necelou desítku dalších, málo rozšířených, druhů rodu Corvus, jejichž české názvy vesměs zahrnují slovo krkavec, viz [1], [2]. Havran, plným jménem havran polní (Corvus frugilegus) se anglicky nazývá Rook (viz [3]). Poeova báseň se pod názvem Krkavec objevuje ve vydaných překladech Miroslava Macka, Tomáše Jacka[4], a na webu volně dostupném překladu Václava Pinkavy[5]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ http://www.slovnik.sukvos.com/anglicko-cesky-slovnik-r6.htm Archivováno 5. 3. 2009 na Wayback Machine. Anglicko-český slovník
- ↑ Perlička: Tolkienovské pátrání po havranech a krkavcích, Pavel Houser, 2003.
- ↑ Havran (překlad Šembera) – Wikizdroje. cs.wikisource.org [online]. [cit. 2018-12-28]. Dostupné online.
- ↑ Havran (překlad Vrchlický 1881) – Wikizdroje. cs.wikisource.org [online]. [cit. 2018-12-28]. Dostupné online.
- ↑ Havran a jiné básně/Havran – Wikizdroje. cs.wikisource.org [online]. [cit. 2018-12-28]. Dostupné online.
- ↑ Moderní havran – Wikizdroje. cs.wikisource.org [online]. [cit. 2018-12-28]. Dostupné online.
- ↑ Havran (překlad Mužík) – Wikizdroje. cs.wikisource.org [online]. [cit. 2018-12-28]. Dostupné online.
- ↑ Havran (překlad Dostál-Lutinov) – Wikizdroje. cs.wikisource.org [online]. [cit. 2018-12-28]. Dostupné online.
- ↑ a b Poeův Havran, nebo Krkavec? I po 170 letech oříšek pro překladatele. ČT24 [online]. [cit. 2018-12-28]. Dostupné online.
- ↑ NKC/Knihy - Úplné zobrazení záznamu. aleph.nkp.cz [online]. [cit. 2019-01-12]. Dostupné online.
- ↑ Edgar Allan Poe: Havran – šestnáct českých překladů, připravil Alois Bejblík, vydalo nakladatelství Odeon v roce 1990. ISBN 80-207-0468-X.
- ↑ Havran (Marko). Písmák.cz [online]. [cit. 2018-12-28]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- MACURA, Vladimír a kolektiv. Slovník světových literárních děl 2/ M-Ž. Praha: Odeon, 1989. ISBN 80-207-0960-6. S. 459.
