Hartwig Fischer
| Hartwig Fischer | |
|---|---|
_(Fischer_cropped).jpg) Hartwig Fischer (28. listopadu 2016) | |
| Narození | 1962 (61–62 let) Hamburk |
| Povolání | historik umění |
| Zaměstnavatel | Britské muzeum |
| Funkce | ředitel muzea (Muzeum Folkwang; 2006–2012) ředitel muzea (Staatliche Kunstsammlungen Dresden; 2012–2016) ředitel muzea (Britské muzeum; 2016–2023) ředitel muzea |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hartwig Fischer (* 14. prosince 1962, Hamburk) je německý historik umění. Byl ředitelem Folkwang Museum, Staatliche Kunstsammlungen Dresden a od roku 2016 je ředitelem British Museum v Londýně.
Život
[editovat | editovat zdroj]Hartwig Fischer studoval dějiny umění, historii a klasickou archeologii v Bonnu, Paříži, Římě a Berlíně. Hovoří německy, francouzsky, italsky a anglicky. V roce 1994 obhájil doktorát na univerzitě v Bonnu prací o drážďanském malíři Hermannu Prellovi a pruském velvyslanectví, později německém archeologickém ústavu v Palazzo Caffarelli v Římě. Poté pracoval v Kunstmuseum Bonn a od roku 1993 do roku 2000 pracoval jako vědecký asistent a náměstek ředitele v Kunstmuseum Basel. Od roku 2001 byl konzervátorem pro 19. století a klasické moderní umění (1800-1960). Jako kurátor připravil výstavy Schwitters Arp (2004), Covering the Real (2005) a Kandinsky (2006/2007, s Bernhardem Mendesem Bürgim). Od roku 2006 zastával funkci ředitele v Folkwang Museum[1] v Essenu. Pod jeho vedením sbírka rostla významnými nákupy a dary a za jeho působení bylo postavena v letech 2007-2009 nová budova podle návrhu architekta Davida Chipperfielda.[2]
V prosinci 2011 byl Fischer jmenován nástupcem Martina Rotha na místo generálního ředitele Staatliche Kunstsammlungen Dresden.[3] Od 1. dubna 2016 vystřídal, jako první cizinec od roku 1866, Neila MacGregora na místě ředitele British Museum.[4]
Fischer jako ředitel British Museum odmítl názor Jeremy Corbyna, že by řecké vlysy z Partenonu (tzv. Elgin Marbles), které lord Elgin odvezl do Anglie v letech 1799-1810 se svolením tehdejší otomanské vlády a roku 1816 je od něj odkoupila vláda pro British Museum, měly být vráceny Řecku.[5]
Bibliografie (výběr)
[editovat | editovat zdroj]- Hartwig Fischer, Ein Wilhelminisches Gesamtkunstwerk auf dem Kapitol. Hermann Prell und die Einrichtung des Thronsaals in der Deutschen Botschaft zu Rom 1894–1899. Mewe, Lörrach 1998, ISBN 3-9806066-1-9
- Hartwig Fischer, Sean Rainbird (eds.), Kandinsky: The path to abstraction. London: Tate Publishing, 2006, ISBN 978-1854376770
- Hartwig Fischer, Georg Baselitz: Hintergrundgeschichten (něm.), München: Hirmer, 2013, ISBN 978-3777421667
- Hartwig Fischer, Bernhard Maaz, Gemaldegalerie Alte Meister Dresden (něm.), Köln: Verlag der Buchhandlung Walther Konig, 2014, ISBN 978-3863356125
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Museum Folkwang: Sammlung. www.museum-folkwang.de [online]. [cit. 2019-05-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-02.
- ↑ David Chipperfield Architects: Museum Folkwang Essen, 2007-2009
- ↑ „Es bleibt noch viel zu tun“ – Der Generaldirektor der Staatlichen Kunstsammlungen Dresden über anstehende Aufgaben, Dresdner Neueste Nachrichten, 26.12.2012. www.dnn.de [online]. [cit. 2019-05-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-12.
- ↑ Damian Whitworth, The new boss of the British Museum — and his to-do list, The Sunday Times, 21.4.2017
- ↑ Camilla Tominey: Elgin Marbles are better off in London! British Museum boss rubbishes Corbyn's Greek plot, The Guardian, 10.6.2018
