Hartmanice

Hartmanice
	kostel sv. Kateřiny na náměstí
	znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Sušice
Obec s rozšířenou působností	Sušice; (správní obvod)
Okres	Klatovy
Kraj	Plzeňský
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°10′10″ s. š., 13°27′16″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	944 (2024)
Rozloha	62,20 km²
Nadmořská výška	712 m n. m.
PSČ	341 42 až 342 01
Počet domů	402 (2021)
Počet částí obce	23
Počet k. ú.	22
Počet ZSJ	26
Kontakt
Adresa městského úřadu	Hartmanice 75; 342 01 Sušice 1 ; podatelna@muhartmanice.cz
Starosta	Pavel Valdman
	Oficiální web: www.muhartmanice.cz
	Hartmanice
Další údaje
Kód obce	556181
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Hartmanice (německy Hartmanitz) se nachází na Šumavě, v okrese Klatovy, asi 11 km jihozápadně od Sušice a 32 km jihovýchodně od okresního města. Katastr města se rozkládá na rozhraní Šumavského podhůří a vlastní Šumavy. Vlastní Hartmanice leží v nadmořské výšce 712 m pod vrcholem Hamižná (853 m). Nejvýše položená osada, Keply, je v nadmořské výšce 930 m, nejvyšší bod katastru, hora Křemelná, má kótu 1125 m. Nejníže položený bod katastru leží v 550 m při řece Otavě, a tak celkový výškový rozdíl v katastru města činí 575 m.

Katastr města má rozlohu 6 224 ha. Skládá se z 22 katastrálních území a 23 místních částí. Většina z těchto osad byla přičleněna v roce 1960 v souvislosti s reformou veřejné správy a územního členění státu. Další významná územní změna proběhla na poč. roku 1992, kdy byla k Hartmanicím přičleněna osada Dobrá Voda v souvislosti se zánikem stejnojmenného vojenského prostoru. Kromě této osady byla z tohoto prostoru připojena i některá neobydlená katastrální území sousedící s katastrem obce Hartmanice. Tentýž rok získala obec opětovně status města, který poprvé dostala již v roce 1320.

V současnosti zde žije 944^[1] obyvatel, což je ve srovnání se závěrem 19. století asi čtvrtinový počet. Celý katastr města náleží do povodí řeky Otavy, kam odvádí vody Pstružný potok, Luční potok a Křemelná.

Historie

První zmínka o Hartmanicích pochází z roku 1219, další z roku 1315. Původní osada na tzv. Březnické stezce spojující Čechy s Bavorskem vznikla za účelem výběru cla. Hartmanice patří mezi nejstarší sídla v této části Šumavy, jež byla Kelty nazývána „Gabreta“. Od konce 13. století se zde těžilo zlato, a došlo tak k rozkvětu městečka, které mohlo být v roce 1320 za vlády Jana Lucemburského povýšeno na „královské svobodné zlatohorské město“. Do toho roku patřily Hartmanice k panství Velhartice, v pozdějších letech již náležely k hornímu právu Kašperských Hor. Před rokem 1340 spolu s dalšími českými zlatými doly král zastavil hartmanické doly Petrovi z Rožmberka. Výrazné zbytky dolovacích prací jsou patrné na svahu vrchu Hamižná, západně od silnice z Hartmanic do Dobré Vody.^[4]

V letech 1603–1848 náležely Hartmanice i s okolím městu Sušici. Během třicetileté války bylo městečko vypáleno a několik let bylo zcela pusté. Až po roce 1650 byly Hartmanice opět obydleny, české obyvatelstvo zde však nahradili švábští Němci, kteří zde tvořili naprostou početní většinu až do roku 1918.

V polovině 19. století došlo ke zrušení nevolnictví, s čímž souvisel i vznik nových správních jednotek – okresů. Hartmanice připadly logicky pod okres Sušice, v roce 1875 vznikl menší soudní okres se sídlem v Hartmanicích, který zahrnoval okolní „německé“ obce sušického okresu. V roce 1869 byla v Hartmanicích založena pošta, roku 1873 pak hasičský sbor. Na sklonku 19. století bylo v Hartmanicích zajímavé národnostní složení – kromě převažujících Němců zde po roce 1847 vznikla relativně početná židovská komunita čítající téměř 120 osob v roce 1890 (13 % obyvatel městečka). Ve stejném roce zde žilo pouze 7 česky hovořících osob.

Ke zvratu došlo po první světové válce a po vyhlášení samostatnosti ČSR roku 1918. Zatímco v roce 1910 žilo v Hartmanicích pouze 8 Čechů a Němci tvořili 90 % populace, při sčítání v roce 1921 bylo v Hartmanicích přihlášeno již 73 osob československé národnosti a podíl Němců poklesl na 81 %. Na nárůst počtu Čechů v Hartmanicích mělo kladný vliv založení české školy v roce 1920. V důsledku Mnichovské dohody byl celý soudní okres Hartmanice v roce 1938 odstoupen nacistickému Německu. Židovská komunita za druhé světové války zanikla, mnoho jejích členů zahynulo v koncentračních táborech. Koncem války, v dubnu 1945 procházel Hartmanicemi pochod smrti žen z koncentračního tábora Helmbrechts do Volar. Nelidské podmínky pochodu si vyžádaly dvanáct obětí, které jsou pohřbeny na hartmanickém židovském hřbitově.

Po osvobození (dne 5. května 1945^[5]) se městečko navrátilo pod českou správu – starousedlým Němcům byl konfiskován majetek a došlo k jejich vysídlení. Na jejich místo přišli dosídlenci z Čech a Slovenska, vč. volyňských Čechů a slovenských Rumunů. Po roce 1948 došlo k zestátnění veškerých provozů, vznikl státní statek.

V roce 1952 byl na území rozprostírajícím se mezi Hartmanicemi a „problematickou“ hranicí s NSR vyhlášen vojenský výcvikový prostor se sídlem na Dobré Vodě. V centru VVP byla vesnice Prášily, téměř veškerá další sídla v jeho obvodu zanikla. Hartmanice se tak nacházely na výspě „přístupné“ části Šumavy, ačkoliv jsou od hranice vzdáleny 13 km vzdušnou čarou.

V roce 1960 byl zrušen okres Sušice, a Hartmanice, společně s dalšími obcemi vč. vlastní Sušice, připadly pod rozlehlý okres Klatovy, který se stal součástí nově vzniklého Západočeského kraje se sídlem v Plzni. V období socialistické výstavby se Hartmanice staly střediskovou obcí, což jim přineslo alespoň částečný rozvoj na úkor jejich osad. V průběhu 70. a 80. let byla postavena budova pošty a zdravotního střediska, samoobsluha Jednoty a nový hotel Vintíř. Na jihovýchodním okraji městečka vznikla rozsáhlá nová výstavba tvořená panelovými bytovkami a řadovými domky. Zatímco počet obyvatel vlastních Hartmanic rostl (z pouhých 354 v roce 1950 na 751 v roce 1991), osady zaznamenaly trvalý a dosti drastický pokles obyvatel, který činí celkovou bilanci počtu obyvatel v období let 1950–1991 zápornou (viz tabulka obyvatelstvo).

V roce 1991 byl vyhlášen NP Šumava a zároveň byl koncem roku zrušen VVP Dobrá Voda, který představoval značnou brzdu rozvoje zejm. turistického ruchu v celé oblasti. Roku 1992 byl Hartmanicím navrácen status města.

Postupně vznikají nové drobné živnosti, dochází k částečné privatizaci zemědělské výroby, vznikají nové drobné řemeslné provozy věnující se železářství, sklenářství a drobné umělecké výrobě. Mnoho občanů pronajímá části svých domů za účelem ubytování v soukromí.

Rozvíjí se také oblast kultury – na Dobré Vodě vzniká pobočka Západočeského muzea – Muzeum Dr. Šimona Adlera, pojednávající o historii a životě v této části Šumavy a zahrnující prohlídku zrekonstruovaného kostela sv. Vintíře. Po roce 2004 zahájilo občanské sdružení, založené Michalem Klímou, obnovu hartmanické synagogy, jež byla dokončena na jaře roku 2006. Ve zrekonstruovaném objektu vznikla moderní expozice o životě Němců, Židů a Čechů v obci a válečných i poválečných událostech. Za zmínku stojí také vznik turistického infocentra v budově MěÚ.

V letech 1994–2000 došlo k přestavbě obecní kotelny na spalování dřevní štěpky a dalších bioodpadů. Tento krok měl velký ekologický význam, neboť došlo ke snížení nežádoucích emisí. Kotelna zásobuje teplem většinu objektů v Hartmanicích, ročně spotřebuje 2 000 t dřevního odpadu a má dostatečnou kapacitu i pro případný další růst obce. V roce 2003 byla dokončena výstavba domu s pečovatelskou službou, nákladem 16,8 mil. Kč. Značný ekologický význam měla rekonstrukce čističky odpadních vod provedená v roce 2006 tak, aby kvalita vody odpovídala evropským normám. Z celkových nákladů přesahujících 7 milionů Kč bylo 75 % hrazeno z fondů EU. Důležitá byla také rekonstrukce místních komunikací provedená v letech 2002–2006, kdy došlo zejména k opravě mostů poškozených povodněmi a obnově úseků silnic nejnižších tříd vedoucích do odlehlých osad Hartmanic. Také tento projekt byl částečně financován Evropskou unií. Dále bylo vybudováno nové sportoviště, kanalizace v oblasti náměstí, byla provedena rekonstrukce vodovodu, chodníků a elektrického vedení, sociálního zařízení v objektu základní školy a úprava turistické naučné stezky na vrcholu Hamižné.

Počet obyvatel Hartmanic má přesto trvale klesající tendenci: v roce 1970 žilo v katastru obce 1 336 obyvatel, v roce 1991 pak 1 234, při sčítání lidu v roce 2001 bylo napočítáno již jen 1 161 lidí a dle údajů z roku 2009 žilo v obci 1 076 lidí. Za posledních 8 let tak v Hartmanicích ubylo dalších 8 % obyvatel, což je již o 2 % více než v období let 1991–2001. Tento jev je nejvíce patrný ve školství, kdy je velký problém naplnit nové třídy dětmi. Se stejným problémem se však potýká většina obcí v této části okresu Klatovy – i přes celorepublikově relativně pozitivní ukazatele vývoje počtu obyvatel zde populace klesá a průměrný věk se zvyšuje. Nejvíce je pokles obyvatel i nadále patrný v osadách – v letech 1991–2001 zaznamenalo 13 z 23 osad (vč. Hartmanic) pokles obyvatel, 2 osady nově vznikly, 1 osada je již od 90. let bez trvalých obyvatel a jen 7 osad zaznamenalo drobný přírůstek nebo stagnaci počtu obyvatel.

Obecní správa

Místní části

Typická pošumavská krajina u osady Loučová. V pozadí věž kostela v Petrovicích u Sušice

Dobrá Voda – 888 m, osada ležící 2,5 km jižně nad Hartmanicemi. Dříve poutní místo, později správní středisko stejnojmenného vojenského prostoru, dnes významný turistický cíl. Kostel Sv. Vintíře z roku 1706, pramen železité vody, Muzeum Dr. Šimona Adlera. Nad osadou hora Březník (1 007 m) s kapličkou nově vybudovanou v roce 1992 na místě původní, zbořené kaple. Původní název osady byl také Březník, přejmenována byla podle pramene vody.
Dolejší Krušec – 630 m, ves 2 km východně od Hartmanic nedaleko od toku řeky Otavy. Původní osada vznikla při staré solní stezce, byla střediskem statku. Nepřístupný barokní zámek se zachovalými slunečními hodinami. Součást Hartmanic od roku 1960, do té doby samostatná obec.
Dolejší Těšov – 730 m, ves 3 km severozápadně od Hartmanic, nejlidnatější osada obce. Jednoduchý barokní zámek vyhořel roku 1956, ale byl po požáru obnoven. Do roku 1960 sídlo MNV Těšov u Sušice.
Hartmanice
Hořejší Krušec – 678 m, ves 1 km severně od Hartmanic. První zmínka z roku 1336. Empírový zámeček z poč. 19. stol. K Hartmanicím připojen roku 1950, předtím součástí obce Hořejší Těšov.
Hořejší Těšov – 750 m, víska 3 km severozápadně od Hartmanic. Do roku 1960 součást obce Těšov u Sušice.
Chlum – 596 m, ves 2,5 km severně od Hartmanic při silnici Hartmanice – Petrovice u Sušice. Do roku 1960 část obce Těšov u Sušice.
Javoří – 780 m, odlehlá ves 6 km severozápadně o Hartmanic pod vrchem Vosík. Do roku 1960 část obce Těšov u Sušice.
Keply – 930 m, odlehlá osada úředně obnovená až roku 1992, 10 km západně od Hartmanic. Osadu tvoří 2 panelové bytovky, z nichž v jedné je penzion.
Kochánov – 850 m, roztroušená odlehlá osada 11 km západně od Hartmanic při cestě Keply – Petrovice u Sušice. V horní části osady umrlčí prkna. Do roku 1960 část obce Těšov u Sušice.
Kříženec – 720 m, samota 3 km jižně od Hartmanic, bez stálých obyvatel. Do roku 1960 část obce Štěpanice.
Kundratice – 680 m, druhá nejlidnatější osada Hartmanic, 1 km jižně od obce. Empírový zámek. Do roku 1960 část obce Štěpanice.
Loučová – 666 m, ves a dvůr 3 km severně od Hartmanic, prvně zmiňována v roce 1389. V 19. století se zde scházeli místní i pražští vlastenci. Býval zde pivovar s charakteristickou stavbou a klenutými sklepy. Do roku 1960 část obce Jiřičná.
Malý Radkov – 740 m, samota 4,5 km jihovýchodně od Hartmanic při stezce do Rejštejna a Kašperských Hor. Součástí Hartmanic od roku 1960.
Mochov – 870 m, ves 6 km severozápadně od Hartmanic. Stávala zde jedna z nejstarších šumavských skláren. Objekty lidové šumavské architektury, v krajině stopy po těžbě zlata. Památné modříny opadavé. Do roku 1960 část obce Těšov u Sušice.
Palvinov – 646 m, ves 3,5 km východně od Hartmanic. Zámeček z 18. stol. Památná lípa malolistá. Součást Hartmanic od roku 1960.
Prostřední Krušec – 650 m, ves 2,5 km severně od Hartmanic 0,7 km nad Dolejším Krušcem. Do roku 1960 část obce Dolejší Krušec.
Světlá – 580 m, ves 3,5 km severně od Hartmanic při silnici Hartmanice – Petrovice u Sušice. Do roku 1960 část obce Jiřičná.
Štěpanice – 687 m, ves 2 km jihovýchodně od Hartmanic při cestě do Rejštejna. Do roku 1960 sídlo místního národního výboru. Dnes téměř bez obyvatel.
Trpěšice – 650 m, víska 1 km východně od Hartmanic. Do roku 1960 část obce Dolejší Krušec.
Vatětice – 637 m, ves 3,5 východně od Hartmanic. Ve vsi stávala tvrz připomínána v roce 1644, ale již v roce 1656 pustá. Později obnovena a přestavěna na zámek, který byl ale po válce zbourán. U vsi alej chráněných lip, jasanů a javorů. Do roku 1960 sídlo MNV.
Vlastějov – 686 m, ves 5 km severozápadně od Hartmanic. Do roku 1960 část obce Těšov u Sušice.
Zálužice – 709 m, samota 2,5 km jihovýchodně od Hartmanic. Součástí obce od roku 1960.

Členství ve sdruženích

Hartmanice jsou členem sdružení Čechy nad zlato, které vzniklo v roce 1996 za účelem ochrany životního prostředí v oblastech ohrožených průzkumem ložisek a těžbou zlata.^[6]

Demografie

Město Hartmanice mělo na počátku roku 2010 1 071 obyvatel v průměrném věku 41,6 let. Během posledního sčítání lidu v roce 2001 bylo zjištěno téměř o 100 lidí více – 1 161 obyvatel. Tehdy se 89,8 % obyvatel hlásilo k české národnosti, 4,5 % lidí tvořili Slováci a 1 % byli zastoupeni občané německé národnosti. Z celkového počtu obyvatel bylo 37 % věřících, což je méně než ve „starých“ českých obcích sousedících s Hartmanicemi na jihu (Petrovice u Sušice), ale zase více než v odlehlých obcích uprostřed Šumavy (Prášily, Srní).

Podle Úřadu práce v Klatovech k 30. září 2009 bylo v Hartmanicích 583 ekonomicky aktivních obyvatel, což tvoří 54 % celkové populace.

Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých osadách Hartmanic

Rok	1869	1900	1930	1950	1970	1991	2001	2014	Domy (2001)
Dobrá Voda	175	160	138	35			15		7
Dolejší Krušec	167	184	149	62	30	12	16		12
Dolejší Těšov	153	168	175	91	111	93	81		29
Hartmanice	597	892	696	354	496	751	714		111
Hořejší Krušec	62	72	64	48	81	46	35		18
Hořejší Těšov	380	339	306	45	30	6	8		17
Chlum	204	201	222	128	99	68	54		24
Javoří	66	53	37	29	28	20	20		6
Keply	58	34	10				32		2
Kochánov	571	506	489	60	1	1	2		5
Kříženec	41	27	27	12	15	0	0		3
Kundratice	328	316	344	130	138	78	73		37
Loučová	182	148	131	66	55	14	8		17
Malý Radkov	25	32	18	0	7	3	6		2
Mochov	94	96	88	16	0	1	2		3
Palvinov	103	101	93		25	17	16		7
Prostřední Krušec	152	159	144	33	39	23	18		17
Světlá	91	79	78	43	40	18	15		14
Štěpanice	166	189	111	137	28	14	4		11
Trpěšice	34	32	33	17	7	2	2		2
Vatětice	140	91	82	66	17	14	5		7
Vlastějov	108	97	86	55	64	50	33		18
Zálužice	61	60	48		25	3	2		4
město Hartmanice	3 958	4 036	3 569	1 427	1 336	1 234	1 161	1 057	373

Pamětihodnosti

Kostel sv. Kateřiny – pův. gotický kostel z 15. stol., v 18. stol. přestavěn částečně barokně
Horská synagoga – budova vystavěná na náklady hartmanicko-kundratické židovské obce roku 1881. V průběhu druhé světové války přestavěna na truhlářskou dílnu, podobnému účelu sloužila synagoga i v poválečných letech, později také jako objekt státních lesů a armádní sklad pneumatik. V 80. letech budova předána MNV k demolici, ke které ale nedošlo, objekt celá 90. léta chátral, byl navrácen Plzeňské židovské obci, která jej však pro nedostatek peněz musela prodat soukromníkovi. Po roce 2002 byla zahájena náročná rekonstrukce, která byla dokončena v roce 2006. Dnes sídlo Památníku Hartmanice.
Šumavské stavení č. 37 – 19. stol., inspirováno volarským domem
Kostel sv. Vintíře na Dobré Vodě – barokní poutní kostel z roku 1706, zasvěcen jako jediný na světě „Sv.“ Vintířovi na místě původní kaple. V období existence VVP Dobrá Voda využíván jako skladiště, kompletně zrekonstruován v roce 1995 k 950. výročí úmrtí Sv. Vintíře. Kostel byl do roku 2001 vybaven unikátními skleněnými plastikami – největším skleněným oltářem na světě, vážícím 4 tuny, a 14dílnou skleněnou křížovou cestou. Prohlídky kostela zajišťuje Muzeum Dr. Šimona Adlera v Dobré Vodě.
Zámeček Dolejší Krušec – patrový barokní zámeček z 18. stol.
Zámeček Hořejší Krušec – empírový zámeček vystavěný kolem roku 1800
Zámek Dolejší Těšov – raně barokní zámek ze 17. stol.
Zámek Kundratice – empírový zámek z 2. pol. 18. stol. na místě původní tvrze
Umrlčí prkna Kochánov – nad osadou 2 umrlčí prkna, jedna z posledních dodnes zachovalých. Pokud nebožtík zemřel v zimě, kdy nebylo možné vykopat hrob, byl uložen venku na zdobené prkno. Na jaře byl pak pohřben a prkno vystaveno na místě, kam zesnulý rád chodíval.
Mochov – zachovalé objekty lidové šumavské architektury

Turistika

Od 90. let 20. století došlo k vybudování infocentra a muzea v Hartmanicích a na Dobré Vodě, radikálnímu zlepšení sítě turistických cest i cyklostezek, částečnému rozšíření ubytovací kapacity města, rozšíření zimního lyžařského areálu (2005) a zavedení autobusové linky pro spojení Sušice s Prášilami a Železnou Rudou. V obci je v provozu několik restauračních zařízení, největším hotelem je Vintíř. Určité ubytovací kapacity jsou kromě Hartmanic a Dobré Vody nabízeny také v osadách Dolejší Krušec a Keply.

Hartmanicemi prochází jedna z významných šumavských turistických cest – modře značená Klostermannova stezka vedoucí z Vacova přes Kašperské Hory a Hartmanice směrem na Stodůlky a Srní. Po této stezce lze podniknout turistický výlet do Rejštejna a Kašperských Hor (11 km), příp. do údolí Křemelné a do Prášil (12 km). Západním směrem vedou značené stezky do prostoru přírodního parku Kochánov, směrem na sever můžeme po zelené značce dojít do Sušice (11 km). Okolí Hartmanic je také velmi vhodné pro cykloturistiku.

Osobnosti

Isak Simon Bloch (1805–1878), židovský podnikatel, v okolí Hartmanic vlastnil továrny na broušení skla a zrcadel
Šimon Adler (1884–1944), rabín z Dobré Vody, učitel náboženství a archivář, zemřel v Osvětimi

Doprava

Hartmanice leží na křižovatce dvou silnic druhé třídy.

Silnice II/145 vede z Vimperka přes Kašperské Hory do Hartmanic a dále pokračuje údolím Pstružného potoka do Petrovic u Sušice. U Nového Městečka cca 4 km od Hartmanic překračuje řeku Otavu. U mostu na ni navazuje silnice z Horažďovic a ze Sušice do Rejštejna, na Horskou Kvildu a Kvildu.

Silnice II/190 spojuje Nýrsko a Železnou Rudu přes Novou Hůrku a Dobrou Vodu s Hartmanicemi. Na křižovatce Skelná je z ní možno odbočit po rekonstruované silnici do Prášil a dále do Srní.

Nejbližší železniční stanice se nachází v Sušici na trati Klatovy–Horažďovice, 13 km od obce. Na nádraží v Železné Rudě na trati Železná Ruda – Klatovy – Plzeň je to z Hartmanic 20 km.

Partnerská města

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ Dolování a úpravy zlatonosného křemene na Kašperskohorsku [online]. 2015-05-28 [cit. 2016-08-05]. Dostupné online.
↑ Chronologie osvobození západních Čech | Osvobození českého území americkou armádou [online]. [cit. 2023-07-08]. Dostupné online.
↑ Seznam členů Sdružení obcí, měst a dalších právnických osob Čechy nad zlato [online]. rozmitalptr.cz [cit. 2020-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-24.

Literatura

Jiří Záloha, Šumava A-Z, Jihočeské nakladatelství České Budějovice, 1984 - Historie obce, poloha, místní části.
Marek Podhorský, Plzeňský kraj, freytag&berndt Praha, 2004 - obecné informace
kol. autorů, Šumava - turistický průvodce ČSSR, Olympia Praha, 1986
Šumava-Povydří, Soubor turistických map 1:50 000, Trasa Praha, 2006 - turistické informace

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Hartmanice na Wikimedia Commons
Hartmanice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
http://www.muhartmanice.cz - Městský úřad Hartmanice, historie a současnost města
http://hartmanice.cz - Údaje z historie židovské obce a synagogy v Hartmanicích.
Stránky o Muzeu Dr. Šimona Adlera
http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/p/4128-04 Archivováno 7. 4. 2010 na Wayback Machine. - Údaje o vývoji počtu obyvatel a domů v osadách Hartmanic. Český statistický úřad, 2005

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[4] Dolování a úpravy zlatonosného křemene na Kašperskohorsku [online]. 2015-05-28 [cit. 2016-08-05]. Dostupné online.

[5] Chronologie osvobození západních Čech | Osvobození českého území americkou armádou [online]. [cit. 2023-07-08]. Dostupné online.

[6] Seznam členů Sdružení obcí, měst a dalších právnických osob Čechy nad zlato [online]. rozmitalptr.cz [cit. 2020-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-24.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]