Přeskočit na obsah

Hans Lippershey

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hans Lippershey
Hans Lippershey (1655)
Hans Lippershey (1655)
Narození1571
Wesel
Úmrtízáří 1619 (ve věku 47–48 let)
Middelburg
Povoláníeyeglass maker, fyzik, vynálezce, inženýr, výrobce nástrojů a astronom
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hans Lippershey, též Hans Lipperhey či Johann Lippershey z Middelburgu (asi 1570 — pochován 29. září 1619), byl německo-nizozemský brusič skla a výrobce brýlí, který je považován za vynálezce moderního dalekohledu.[1]

Lippershey se narodil pravděpodobně v roce 1570 nebo 1571 v německém Weselu (v dnešním Severním Porýní-Vetsfálsku). V roce 1594 se přistěhoval do Middelburgu, hlavního města provincie Zeeland, která je dnes součástí Nizozemska. Ve stejném roce se oženil a v roce 1602 získal občanství Zeelandu. V průběhu této doby se stal mistrem v broušení skla a výrobě brýlí a provozoval vlastní dílnu. V Middelburgu zůstal až do své smrti v září 1619. Pochován byl 29. září 1619.

Vynález dalekohledu

[editovat | editovat zdroj]

Dne 2. října 1608 požádal Lippershey o patent na „přístroj přibližující pomocí čoček věci vzdálené“. Jeho přístroj se skládal z jedné spojky a jedné rozptylky ve válcovém tubusu, zvětšoval asi 3x až 4x. Podle legendy princip dalekohledu náhodou objevily Lippersheyovy děti nebo jeho učeň. Krátce po podání patentové žádosti se sešla komise pro posouzení vynálezu. Dva týdny po Lippersheyovi, 17. října 1608, nicméně požádal o patent na dalekohled také Jacob Metius. Komise žádnému uchazeči patent neudělila, mimo jiné proto, že shledala přístroj příliš snadno kopírovatelný.[pozn. 1] Metius však dostal menší finanční odměnu a Lippershey objednávku na několik kusů binokulárních dalekohledů, za které dostal dobře zaplaceno.[2][3][pozn. 2].

Lippersheyův model se užívá dodnes například v divadelních kukátkách, říká se mu „dalekohled holandského typu“ nebo Galileův dalekohled, protože Galileo přístroj výrazně vylepšil a použil jej k pozorování oblohy.

  1. To se potvrdilo, protože již v létě 1609 sestrojil Galileo Galilei na základě zpráv z Nizozemska vlastní dalekohled se zvětšením 3x, později 8x a v říjnu nebo listopadu již 20x; s tím pak prováděl svá astronomická pozorování, například objev měsíců Jupiteru.
  2. O prvenství na nový vynález se přihlásil i další brusič z Middelburgu, Zacharias Jansen, jeho nárok je však z řady důvodů považován za pochybný[4]
  1. http://www.britannica.com/biography/Hans-Lippershey
  2. ŘEHOŘ, Zdeněk. 400 let dalekohledu. astro.cz [online]. Česká astronomická společnost, 2008-10-15 [cit. 2024-02-09]. Dostupné online. 
  3. The Telescope. The Galileo Project [online]. Al Van Helden, 1995 [cit. 2024-02-09]. Dostupné online. 
  4. VAN HELDEN, Albert; DUPRÉ, Sven; VAN GENT, Rob. The Origins of the Telescope [online]. Amsterdam: Amsterdam University Press, 2010 [cit. 2024-02-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]