Přeskočit na obsah

Hans Leinberger

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hans Leinberger
Narození1480
Úmrtí1531 (ve věku 50–51 let)
Povolánísochař
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Hans Leinberger, též Lemberger (* kolem 1475/1480 – 1531 nebo později) byl pozdně gotický sochař, řezbář a grafik působící v oblasti Altbayern (Staré Bavorsko).

O místě narození a životě před rokem 1510, kdy je Leinberger poprvé zaznamenán v Landshutu jako "Maister Hanns pildschnitzer", není nic známo. Od roku 1516 pracoval pro bavorského vévodu Ludwiga X. z rodu Wittelsbachů, který spoluvládl se svým bratrem, dolnobavorským vévodou Wilhelmem IV. Záznamy o mzdě z let 1529/30 nasvědčují, že zastával pozici jako dvorní umělec[1], ale nezachovala se žádná Leinbergerova díla z té doby. Roku 1535 je jako občan Mnichova uváděn jistý „Hannsen pildschnitzer von Lanndßhut“.

S Hansem Leinbergerem byl pravděpodobně v příbuzenském vztahu (bratr ?) malíř a řezbář Georg Lemberger, který rovněž žil v Landshutu a mohl se vyučit v jeho dílně.

Sv. Anna samotřetí
Sv. Jošt (Jodocus)
Odpočívající Kristus

Nejznámějším Leinbergerovým dílem je hlavní oltář v kostele sv. Haštala (St. Castullus) v Moosburgu (Moosburg an der Isar) z roku 1514, který je největším zachovaným pozdně gotickým oltářem v Bavorsku (upraveným v baroku). Oltář ve tvaru obří monstrance má ve středu sochu Panny Marie mezi sv. Haštalem a sv. Jindřichem a křídla s reliéfními scénami ze života sv. Haštala. V témže roce vytvořil podle kresby Albrechta Dürera sochu bavorského vévody Albrechta IV. Bavorského pro dvorní kostel (Hofkirche) císaře Ferdinanda I. v Insbrucku.

Vliv Hanse Leinbergera přesahoval z Bavorska do regionu Inn-Salzach a Dolních Rakous. Spolupracoval s čelným představitelem dunajské školy Albrechtem Altdorferem v Regensburgu.[2]

Známá díla (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • kolem 1510 Sv. Anna samotřetí, Bayerisches Nationalmuseum, Mnichov
  • 1514 Hlavní oltář v kostele sv. Haštala, Moosburg (značně upraven v baroku)[3]
  • 1514 socha bavorského vévody Albrechta IV. Bavorského, Hofkirche, Insbruck
  • 1515 Trůnící Madona, Bayerisches Nationalmuseum, Mnichov
  • 1516/18 Madona, kostel sv. Martina, Landshut
  • 1520 Sv. Maří Magdalena, Bayerisches Nationalmuseum, Mnichov
  • 1525 sv. Jošt (Jodok), Bayerisches Nationalmuseum, Mnichov
  • 1525 Odpočívající Kristus, Bodemuseum Berlin
  • Madona, Kristus bolestný, Liebfrauenkirche, Polling, Weilheim-Schongau
  • 1535 Oplakávání Krista, Kaiser Friedrich Museums [4]
  1. Alfred Schädler (1985), s. 140-142
  2. Schädler, Alfred, "Leinberger, Hans"(1985), s. 140
  3. Archivovaná kopie. www.panoramio.com [online]. [cit. 2015-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-30. 
  4. Reliéf Oplakávání Krista

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Um Leinberger. Schüler und Zeitgenossen. Museen der Stadt Landshut, Landshut 2007, ISBN 978-3-924943-50-9
  • Heinz Dollinger: Hans Leinberger und die Herren von Plieningen. Hans Leinbergers Kleinbottwarer Altar von 1505. In: Alt und Jung Metten 72, 2006
  • Heinz Dollinger: Hans Leinbergers (untergegangene) St. Georgs-Silberschilde und sein druckgrafisches Werk. In: Oberbayerisches Archiv, ISSN 0342-1686, Bd. 129, München 2005, S. 189-362
  • Schädler, Alfred, "Leinberger, Hans" in: Neue Deutsche Biographie 14 (1985), S. 140-142 On line
  • Hans Thoma: Hans Leinberger. Seine Stadt, seine Zeit, sein Werk. Friedrich Pustet, Regensburg 1979, ISBN 3-7917-0578-4
  • Georg Lill: Hans Leinberger. Der Bildschnitzer von Landshut. Welt und Umwelt des Künstlers. F. Bruckmann, Munich, 1942

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]