Hans Ledwinka
Dr. techn. Ing. Hans Ledwinka, dr. h. c. | |
---|---|
Narození | 14. února 1878 Klosterneuburg |
Úmrtí | 2. března 1967 (ve věku 89 let) nebo 3. března 1967 (ve věku 89 let) Mnichov |
Bydliště | Klosterneuburg |
Povolání | inženýr a podnikatel |
Zaměstnavatelé | Nesselsdorfer Wagenbau-Fabriks-Gesellschaft Tatra Trucks |
Ocenění | záslužný velkokříž s hvězdou a šerpou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1965) čestný doktor Technické univerzity Vídeň medaile Rudolfa Diesela |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hans Ledwinka (někdy také Hans Ledvinka, v poválečné české literatuře i Jan Ledvinka; 14. února 1878 Klosterneuburg, Rakousko – 2. března 1967 Mnichov) byl rakouský automobilový konstruktér a průkopník automobilismu, který pracoval pro firmu Tatra.
Život a působení
[editovat | editovat zdroj]Hans Ledwinka se narodil v Klosterneuburgu u Vídně 14. února 1878, jeho rodiči byli Anton Ledwinka (1840–1903) pocházející z Brtnice u Jihlavy, který se živil jako restauratér, a Leopoldine (1843–1923) z Dobenbergu. Hans se narodil jako páté dítě. Nejprve se stal zámečníkem, poté odešel studovat do Vídně. Po studiu na průmyslové škole ve Vídni pracoval od roku 1897 ve firmě Nesselsdorfer Wagenbau-Fabriks-Gesellschaft (NW, později Závody Tatra) jako zámečník. V roce 1900 pracoval i na výrobě prvního závodního vozu, který byl zkonstruován v pouhých pěti týdnech pro barona Liebiega. Po krátké přestávce, kdy roku 1902 odešel pracovat do Vídně pro firmu Max Friedmann, kde se podílel na výrobě automobilu s brzdami pro všechna kola, se vrátil do Kopřivnice. V letech 1905–1945 byl technickým ředitelem firmy s opětovnou přestávkou mezi lety 1916–1921, kdy působil ve firmě Steyr; po návratu se stal vedoucím automobilky. Byl znám svou skromností, dřevěnou kancelář s židlí a rýsovacím prknem měl přímo u montážní dílny.[zdroj?]
Je tvůrcem koncepce automobilu s centrální nosnou rourou (páteřový rám), výkyvnými polonápravami a vzduchem chlazeným motorem.[zdroj?] Tato již dříve známá řešení jako první spojil u vozu Tatra 11[zdroj?] z roku 1923 a podnik Tatra tuto koncepci používá dodnes.
Během svého působení v Tatře se věnoval především konstrukci automobilů. Byl už u stavby prvního továrně „sériově“ vyrobeného benzinového automobilu v rakouské monarchii – automobilu NW Präsident, později byl autorem i mnoha dalších vozů a motorů (první uplatnění motoru OHC v NW roku 1910).[zdroj?] Vymyslel koncepci vozu s páteřovým rámem, využití vzduchem chlazených motorů typu boxer, umístění motoru vzadu, důslednou aplikaci aerodynamických tvarů a řadu dalších inovací. Ve třicátých letech konzultoval Ferdinand Porsche s Ledwinkou své koncepce, což je vidět na podobnosti vozů obou konstruktérů (soudní spor Tatra - VW).
Protože žil v Sudetech, byl mu v roce 1945, kdy se Sudety opět staly částí Československa, podle tzv. Benešových dekretů vyvlastněn majetek.[zdroj?] Ledwinka se pokusil o záchranu části majetku a byl proto v medializovaném procesu odsouzen k šesti letům vězení. Jako vedoucí představitel firmy musel za války komunikovat s říšskými orgány, a po válce byl obviněn z kolaborace s nacisty. Když byl v roce 1951 propuštěn z vězení, využil možnosti odejít do Německa. Od roku 1953 až do smrti žil v Mnichově, kde se konstrukci věnoval do velmi vysokého věku. Svou koncepci podvozku s páteřovou rourou a výkyvnými polonápravami uplatnil (resp. syn Erich) i v některých vozech Steyr-Puch. V roce 1992 byl plně rehabilitován Nejvyšším soudem ČSFR.
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]Hans Ledwinka byl během slavnostního večera 6. března 2007 na ženevském autosalónu Geneva Motor Show uveden do „síně slávy“ mezi nejvýznamnější konstruktéry evropské historie automobilů.[zdroj?] V roce 1961 byl oceněn Medailí Rudolfa Diesela.
Následovníci
[editovat | editovat zdroj]Hans Ledvinka se věnoval i svým následovníkům – inženýrům Antonínu Kličkovi, Miloslavu Klavíkovi, Romanu Labensovi, Miloslavu Hronovi, Erichovi Übelackerovi a synovi Erichovi Ledwinkovi.
Tatra 77
[editovat | editovat zdroj]Pravděpodobně nejslavnějším Ledwinkovým dílem[zdroj?] byla konstrukce automobilu Tatra 77 a pozdější modifikace tohoto modelu jako Tatra 87, na kterých spolupracoval se svým synem Erichem a Erichem Übelackerem. Model se vyráběl v letech 1936–1950. Hans Ledwinka navázal na metody poválečných německých automobilových původně leteckých konstruktérů, jako byl kupř. Dipl.Ing. Edmund Rumpler – pracující mj. v Kopřivnici mezi lety 1895–1900. Tito původně letečtí inženýři přešli po první světové válce a demilitarizaci Výmarské republiky od návrhů válečných letadel k civilním automobilům. V této praxi poté uplatňovali aerodynamické metody používané předtím jen v letectví, kupř. Rumplerův první aerodynamický vůz Tropfenwagen (kapkovitý vůz), od kterého Tatra 77 převzala svůj atypický střední reflektor. Z automobilů podobných Tatře 77 stojí za povšimnutí kupř. Chrysler Airflow z téhož roku 1934 či první minivan Stout Scarab z roku 1930, inspirovaný skaraby.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Rumplerův Tropfenwagen (1921)
-
Stout Scarab (1930)
-
Tatra 77 (1934)
-
Chrysler airflow (1934)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hans Ledwinka na Wikimedia Commons
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Ražnok, Jan, Zátopek, Radim, etc.: Hans Ledwinka - od "Präsidenta" do síně slávy.In: Vlastivědný sborník Novojičínska, 62/2012, s. 115 - 146.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K-P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 261.
- Wolfgang Schmarbeck: Hans Ledwinka. Seine Autos - Sein Leben. Štýrský Hradec: H. Weishaupt Verlag 1990. ISBN 3-900310-56-4
- Seper, Pfundner, Lenz. Österreichische Automobilgeschichte. Klosterneuburg: Eurotax Verlag 1999.
- Erich Ledwinka Sudetendeutsche Pionierleistungen im Kraftfahrzeugbau. In: Sudetendeutsche Beiträge zur Naturwissenschaft und Technik (Schriften der Sudetendeutschen Akademie der Wissenschaften und Künste, Band 2) Mnichov: Verlagshaus Sudetenland 1981. ISBN 3-922423-11-6.
- Margolius, Ivan and Henry, John G. Tatra - The Legacy of Hans Ledwinka. Harrow: SAF, 1990. ISBN 0946719063.
- Margolius, Ivan and Henry, John G. (2015). Tatra - The Legacy of Hans Ledwinka. Dorchester: Veloce. ISBN 978-1-845847-99-9
- Margolius, Ivan a Henry, John G. (2020). Tatra - Odkaz Hanse Ledwinky, Praha: Argo. ISBN 978-80-257-3066-9
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Čeští automobiloví konstruktéři
- Automobiloví konstruktéři
- Rakouští vynálezci
- Průkopníci automobilismu
- Čestní občané města Kopřivnice
- Narození v roce 1878
- Narození 14. února
- Narození v Klosterneuburgu
- Úmrtí v roce 1967
- Úmrtí 2. března
- Úmrtí v Mnichově
- Držitelé čestných doktorátů Technické univerzity Vídeň
- Rakušané českého původu