Hendrik Kramers
| Hendrik Kramers | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Hendrik Anthonie Kramers |
| Narození | 17. prosince 1894 Rotterdam |
| Úmrtí | 24. dubna 1952 (ve věku 57 let) Oegstgeest |
| Alma mater | Univerzita v Leidenu (1912–1916) Kodaňská univerzita (1916–1919) |
| Povolání | teoretický fyzik, fyzik a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatelé | Kodaňská univerzita (1920–1926) Utrechtská univerzita (1926–1934) Delftská technická univerzita (1931–1952) Univerzita v Leidenu (1934–1952) Bataafse Petroleum Maatschappij (1941–1945) |
| Ocenění | Lorentzova medaile (1947) doctor honoris causa from the University of Toulouse (1949) doctor honoris causa from the University of Paris (1949) Hughesova medaile (1951) |
| Příbuzní | Johannes Hendrik Kramers[1] (sourozenec) |
| Funkce | předseda (Mezinárodní unie pro čistou a aplikovanou fyziku; 1947–1951) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hendrik Anthony „Hans“ Kramers (2. února 1894 – 24. dubna 1952) byl nizozemský fyzik, spolupracovník Nielse Bohra, s nímž zkoumal interakce elektromagnetických vln a hmoty.
Raná léta a vzdělání[editovat | editovat zdroj]
V roce 1912 dokončil středoškolské vzdělání v Rotterdamu a odešel na univerzitu v Leidenu, kde studoval matematiku a fyziku. V roce 1916 získal magisterský titul. Kramers chtěl během doktorského studia získat zkušenosti v zahraničí. Jeho první volba, studium u Maxe Borna v Göttingenu nepřipadala během první světové války v úvahu. Vzhledem k tomu, že Dánsko bylo podobně jako Nizozemsko ve válce neutrální, rozhodl se odcestovat lodí (po souši to v té době nešlo) do Kodaně, kde neohlášeně navštívil tehdy ještě poměrně neznámého, Nielse Bohra. Bohr souhlasil s vedením jeho doktorského studia a tak začal Kramers pod jeho vedením připravovat disertaci. Ačkoli většinu práce na disertaci s tématem intenzity atomových přechodů provedl v Kodani, formálně získal doktorát v Leidenu pod Paulem Ehrenfestem v roce 1919.
Akademická kariéra[editovat | editovat zdroj]
Po deseti letech práce ve skupině Nielse Bohra se stal profesorem na Kodaňské univerzitě. V roce 1926 opustil Dánsko a vrátil se do Nizozemska. Zde se stal řádným profesorem na univerzitě v Utrechtu. Odtud odešel roku 1934, kdy odešel za Ehrenfestem do Leidenu. Současně zastával od roku 1931 také pozici na Delftské technické univerzitě.
Kramers byl jedním ze zakladatelů matematického centra v Amsterdamu.
V roce 1925 objevili s Wernerem Heisenbergem rozptylový vzorec, který dnes nese jméno Kramersův-Heisenbergův vzorec. V roce 1948 potom přišel s nápadem renormalizace v kvantové teorii pole.
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
Roku 1947 získal Lorentzovu medaili a roku 1951 Hughesovu medaili.
Členem Nizozemské akademie věd byl zvolen roku 1929, v průběhu druhé světové války musel odstoupit, znovuzvolen byl v roce 1945. [2]
Osobní život[editovat | editovat zdroj]
Od roku 1920 byl ženatý, z manželství měl tři dcery a syna.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hans Kramers na anglické Wikipedii.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Hans A. Kramers (1894 - 1952) [online]. Royal Netherlands Academy of Arts and Sciences [cit. 2015-07-28]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hendrik Kramers na Wikimedia Commons
