Halásztelek
Halásztelek | |
---|---|
Letecký pohled na Halásztelek | |
Poloha | |
Souřadnice | 47°21′39″ s. š., 18°59′16″ v. d. |
Časové pásmo | +1 |
Stát | Maďarsko |
Župa | Pest |
Okres | Szigetszentmiklós |
Administrativní dělení | Geretanya, Háromszékitanya, Marlyntelep, Lepsénytanya, Vasúton túli rész, Vincetanya |
Halásztelek | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 8,6 km² |
Počet obyvatel | 12 072 (2024)[1] |
Hustota zalidnění | 1 397,2 obyv./km² |
Správa | |
Status | město |
Starosta | Szentgyörgyi József |
Vznik | 1950 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 24 |
PSČ | 2314 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Halásztelek [halástelek] je město v Maďarsku v župě Pest, spadající pod okres Szigetszentmiklós, nacházející se na říčním ostrově Csepel. Město je součástí aglomerace Szigetszentmiklósu (sousedí s jeho městskou částí Lakihegy). V roce 2015 zde žilo 9 056 obyvatel, z nichž jsou 84,9 % Maďaři.
Historie
[editovat | editovat zdroj]V lokalitě dnešního sídla se dříve nenacházelo žádné trvalé osídlení. Na mapách třetího vojenského mapování z konce 19. století se zde nacházelo jediné staveni (Joska-major) a místní kaštel. Až před druhou světovou válkou zde začala postupně vyrůstat zástavba podle pravidelné uliční sítě.
Dne 1. března 1950 se stal Halásztelek samostatnou obcí pod názvem Herminatelep. V roce 1951 přijal dnešní název. Zpočátku zde žilo asi 1500 obyvatel, ale díky blízkosti Budapešti se jejich počet rychle zdvojnásobil díky postupnému trendu suburbanizace, který probíhal i za dob existence Maďarské lidové republiky. Do 60. let 20. století byla zastavěna jižní část obce směrem k Tökölskému letišti.
V následujících letech se začala rozvíjet infrastruktura obce. Od počátku padesátých let zahájil budapešťský dopravní podnik (BKV) provoz příměstské autobusové linky č. 38, která byla v šedesátých letech rozšířena o další tři linky (38/A, 38/B a 38-červená"). S nárůstem počtu obyvatel začala také její modernizace. Odstartovalo připojování vodovodů k rodinným domům a výstavba kanalizační sítě, která po dokončení otevřela možnost výstavby větších obytných celků. První sídliště tak začala vyrůstat na konci 60. let 20. století. Ubylo tak sadů a přibyla zastavěná oblast. Zlepšily se veřejné služby.
Sedmdesátá léta přinesla zásadní obrat v oblasti školství. V roce 1971 bylo otevřeno odborné zahradnické učiliště (nyní Reformovaná střední škola Štěpána Bočkaje) a začala výstavba nové moderní základní školy. Po roce 1990 pokračoval rozvoj města podobou pokračující suburbanizace, kdy sem migrovali obyvatelé nedaleké Budapešti.
Kultura a pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]V obci se nachází kaštel rodiny Malonyai. V centru města stojí také kostel sv. Alžběty. Na břehu Dunaje je vedena turistická značená cesta (Mariánská cesta).
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Obcí prochází silnice z místní části Budapešti s názvem Csepel do města Tököl. Při dunajském břehu se nachází protipovodňový val, po kterém vede cyklostezka. Železniční spojení Halásztelek nemá.
Sport
[editovat | editovat zdroj]Ve městě byla budována hala pro házenou.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Magyarország helységnévtára. Hungarian Central Statistical Office. 23. září 2024. Dostupné online. [cit. 2024-09-23].
- ↑ KÉZILABDACSARNOK ÉPÜL HALÁSZTELKEN. Origo.hu [online]. [cit. 2023-09-07]. Dostupné online. (maďarsky)
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Halásztelek na maďarské Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Halásztelek na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky