Hajnáčská vrchovina

Hajnáčská vrchovina
Nejvyšší bod	Karanč
Stát	Slovensko Slovensko
Souřadnice	48°11′2″ s. š., 19°49′34″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hajnáčská vrchovina je geomorfologický podcelek Cerové vrchoviny. Nejvyšší vrch Karanč je s výškou 725 m n. m. nejvyšším vrcholem celého pohoří.

Polohopis

HierarchieAlpsko-himálajský systém → Karpaty → Západní Karpaty → Vnitřní Západní Karpaty → matransko-slanská oblast → Cerová vrchovina → Hajnáčská vrchovina

Podcelek zabírá nejvyšší část pohoří v Slovensko - maďarském pohraničí, ale úzkým pásem pokračuje centrální částí na jeho severní okraj. Na jihu Hajnáčskou vrchovinu vymezuje státní hranice, na západě sousedí Mučínska vrchovina, na severu Fiľakovská brázda a Bučenská vrchovina. Na severovýchodě se úzký výběžek dotýká Rimavské kotliny a východním směrem pokračuje Cerová vrchovina podcelkem Petrovská vrchovina.

Vybrané vrcholy

• Karanč (725 m n. m.) - nejvyšší vrchol pohoří
• Šiator (660 m n. m.)
• Monica (584 m n. m.)
• Pohanský hrad (578 m n. m.)
• Ragač (537 m n. m.)

Chráněná území

Podcelek zasahuje do CHKO Cerová vrchovina, z maloplošných chráněných území zde leží:

• Čakanovský profil - přírodní památka
• Šomoška - národní přírodní rezervace
• Pohanský hrad - národní přírodní rezervace
• Hajnáčsky hradný vrch - přírodní rezervace
• Ragáč - národní přírodní rezervace
• Soví hrad - přírodní památka
• Kostná dolina - národní přírodní památka
• Ostrá skala - přírodní rezervace
• Zaboda - přírodní památka
• Steblová skala - přírodní rezervace

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hajnáčska vrchovina na slovenské Wikipedii.