Haemadipsidae
Haemadipsidae | |
---|---|
pijavka tygří (Haemadipsa picta) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Oddělení | trojlistí (Triblastica) |
Kmen | kroužkovci (Annelida) |
Třída | opaskovci (Clitellata) |
Podtřída | pijavice (Hirudinea) |
Řád | Arhynchobdellida |
Čeleď | Haemadipsidae Blanchard, 1893 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Haemadipsidae je čeleď suchozemských krevsajících pijavic z indopacifického regionu.
Systematika
[editovat | editovat zdroj]Za popisnou autoritu čeledi Haemadipsidae je pokládán francouzský zoolog Émile Blanchard, jenž v 90. letech 19. století vytyčil podčeleď Haemadipsinae k odlišení suchozemských krevsajících pijavic od jejich vodních a dravých protějšků.[1] Systematika byla v průběhu historie značně proměnlivá. K druhově nejpočetnějšímu rodu Haemadipsa systematici přidávali až 30 různých, vesměs monotypických rodů. Následující výčet rodů se zakládá na zdroji Borda & Siddall, 2010, jehož autoři vycházejí z taxonomie, kterou představil Sawyer, 1986.[2][3]
- Haemadipsa Tennent 1859
- Tritetrabdella Moore 1938
- Chtonobdella Grube 1866
- Domanibdella Richardson 1974
- Neoterrabdella Richardson 1969
- Phytobdella Blanchard 1849
- Planobdella Blanchard 1849
- Phytobdella Blanchard 1849
- Idiobdella Harding 1913
- Mahebdella Richardson 1978
- Leiobdella Richardson 1974
- Malagabdella Richardson 1975
- Tristabdella Richardson 1975
- Nesophilaemon Nybelin 1943
- Philaemon Lambert 1898
Rody Haemadipsa a Tritetrabdella sdílejí trojdílné čelisti, zatímco zbývající rody mají čelisti dvojdílné. Haemadipsa sp. a Tritetrabdella sp. proto v některých systémech mohou vystupovat jako čeleď Haemadipsidae v užším smyslu. Rekonstrukce fylogeneze nicméně ukázala, že klad pijavek s dvojdílnými čelistmi se evolučně odvozuje od předků s třídílnými čelistmi.[2] Za zmínku stojí i problematické rody suchozemských pijavic Xerobdella, Mesobdella a Diestecostoma z Ameriky a Evropy, jež se ukázaly být s ostatními pijavkami čeledi Haemadipsidae blíže nepříbuzné, a evoluce obou skupin tedy probíhala nezávisle. Studie z roku 2008 tři výše zmíněné rody zařadila do čeledi Xerobdellidae.[1]
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]Pijavky z čeledi Haemadipsidae se přizpůsobily životu na zemi, svým výskytem se však omezují na vlhké lesy se sezónními srážkami.[1] Zřejmě nejznámější zástupce představují druhy z rodu Haemadipsa (jako je pijavka tygří, odb. H. picta), číhající na svého potenciálního hostitele typicky na okolní vegetaci. Jeho přítomnost zaznamenají na základě otřesů a chemických atraktantů, přičemž během charakteristického vyhledávacího chování se tito parazité zadní přísavkou zachycují podkladu, zatímco přední část těla zdvihnou a krouživě s ní pohybují.[4] Suchozemské pijavky platí za metlu návštěvníků tropických oblastí Indopacifiku. Například Ludwig Karl Schmarda (1819–1908), rakouský přírodovědec a cestovatel původem z Moravy, se o nich vyjádřil následovně:[5]
Obě morové rány [způsobené šváby a komáry] však nejsou ničím ve srovnání s mnohem větší pohromou, která pronásleduje cestovatele doslova všude; lesy a louky se totiž hemží malými suchozemskými pijavicemi, staršími výzkumníky nazývanými Hirudo ceylanica [sic!]. Žijí v trávě, pod spadaným listím a kameny, ale také na stromech a keřích. Pohybují se extrémně rychle a svou kořist musí cítit na dálku. Jakmile zahlédnou člověka nebo zvíře, na svou oběť se vrhnou z celého okolí. Často si však sotva všimnete, že vám vůbec odsávají krev. Po několika hodinách se nasytí a poté samy odpadnou. […] Zvláště mrzuté je, že pijavice nejraději navštěvují místa, kde se už poměli jejich předchůdci, protože je přitahuje zanícená, prokrvená a teplejší kůže. V této části země jsou lidi sužováni pijavicemi více než hady, slony a šelmami. Abyste se ochránili před útokem tohoto malého, ale hrozivého nepřítele, je nezbytné zabezpečit především nohy, a sice koženými nebo silnými vlněnými punčochami, které se navlékají přes kalhoty a zavazují pod kolenem. […] I přes veškerou opatrnost jsme je brzy měli na krku, ve vlasech nebo na pažích, protože nežijí jen v trávě a listí, ale i na stromech, z nichž odpadávají na procházející lidi nebo zvířata.
Hromadné útoky pijavek mohou u hostitele vést k větším ztrátám krve, protože tito parazité dovedou nasát její množství ekvivalentní desetinásobku vlastní hmotnosti. Rány může následně postihnout sekundární infekce,[4] pijavky z čeledi Haemadipsidae zároveň mohou představovat vektory parazitárních onemocnění, kdy např. australský rod Chtonobdella vystupuje v životních cyklech některých trypanosom.[6] Rody Idiobdella a Mahebdella ze Seychelských ostrovů opustily potravu založenou na krvi a místo toho se živí coelomickou tekutinou suchozemských plžů.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c BORDA, Elizabeth; OCEGUERA-FIGUEROA, Alejandro; SIDDALL, Mark E. On the classification, evolution and biogeography of terrestrial haemadipsoid leeches (Hirudinida: Arhynchobdellida: Hirudiniformes). Molecular Phylogenetics and Evolution. 2008-01-01, roč. 46, čís. 1, s. 142–154. Dostupné online [cit. 2024-01-11]. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2007.09.006.
- ↑ a b c BORDA, Elizabeth; SIDDALL, Mark E. Insights into the evolutionary history of Indo-Pacific bloodfeeding terrestrial leeches (Hirudinida:Arhynchobdellida:Haemadipisdae). Invertebrate Systematics. 2010, roč. 24, čís. 5, s. 456. Dostupné online [cit. 2024-01-11]. ISSN 1445-5226. DOI 10.1071/IS10013. (anglicky)
- ↑ SAWYER, R. T. Leech Biology and Behavior. Oxford, UK: Clarendon Press, 1986. S. 1065.
- ↑ a b VOLF, Petr; HORÁK, Petr. Paraziti a jejich biologie. Praha: Triton, 2007. ISBN 9788073870089, ISBN 8073870088. S. 199.
- ↑ SCHMARDA, L. K. Ludwig K. Schmarda's Reise um die Erde in den Jahren 1853-1857. Braunschweig: Westermann, 1861. Dostupné online. S. 416. (německy)
- ↑ ELLIS, John; BARRATT, Joel; KAUFER, Alexa. A new subspecies of Trypanosoma cyclops found in the Australian terrestrial leech Chtonobdella bilineata. Parasitology. 2021-09, roč. 148, čís. 10, s. 1125–1136. Dostupné online [cit. 2024-01-11]. ISSN 0031-1820. DOI 10.1017/S0031182021000639. PMID 33843511. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Haemadipsidae na Wikimedia Commons
- Taxon Haemadipsidae ve Wikidruzích