HD 147513
| HD 147513 | |
|---|---|
| Astrometrická data (Ekvinokcium J2000.0) | |
| Souhvězdí | Štír (Scorpius) |
| Rektascenze | 16h 24m 01.28927s |
| Deklinace | -39°11′34.7121″ |
| Paralaxa | 78.26 ± 0.37 |
| Vzdálenost | 42 ly (12.9 pc) |
| Barevný index (U-B) | +0.00 |
| Barevný index (B-V) | +0.62 |
| Zdánlivá hvězdná velikost | 5.38 |
| Absolutní hvězdná velikost | 4.82 |
| Vlastní pohyb v rektascenzi | 73,748 mas/rok |
| Vlastní pohyb v deklinaci | 3,367 mas/rok |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Spektrální typ | G5V |
| Hmotnost | 1.11 M☉ |
| Poloměr | 1.0 R☉ |
| Zářivý výkon (V) | 0.98 L☉ |
| Povrchová teplota | 5 855 K |
| Stáří | 400 milionů let |
| Rotační perioda | 4,7 dní |
| Rychlost rotace | 0,32 |
| Další označení | |
| Henry Draper Catalogue | HD 147513 |
| Bonner Durchmusterung | BD CD-38°10983 |
| Bright Star katalog | HR 6094 |
| 2MASS | 2MASS J16240128-3911346 |
| SAO katalog | SAO 207622 |
| Katalog Hipparcos | HIP 80337 |
| Tychův katalog | TYC 7853-621-1 |
| General Catalogue | GC 22030 |
| Glieseho katalog | Gl 620.1 |
| Synonyma | 62 G. Sco, NSV 7680 |
| Databáze | |
| SIMBAD | [HR+6094 data] |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
HD 147513 (62 G. Scorpii) je hvězda v jižním souhvězdí Štíra. Poprvé ji katalogizoval italský astronom Giuseppe Piazzi ve svém hvězdném katalogu jako „XVI 55“.[1] S magnitudou 5,38 je podle Bortleova stupnice viditelná pouhým okem z příměstských oblastí. Na základě měření paralaxy družicí Hipparcos se odhaduje její vzdálenost na přibližně 42 světelných let.[2]
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]HD 147513 je hvězda hlavní posloupnosti spektrálního typu G5V, podobná Slunci. Má přibližně o 11 % větší hmotnost než Slunce a její stáří se odhaduje na 400 milionů let.[3]
Rotace a magnetická aktivita
[editovat | editovat zdroj]Podle studie z Astronomy & Astrophysics byla u HD 147513 naměřena hodnota indexu chromosférické aktivity , což naznačuje střední úroveň aktivity. Různé práce však uvádějí hodnotu rotační periody v rozmezí zhruba 4,7 až 10 dní, v závislosti na použité metodice měření.[4]
Pohybová skupina a bílý trpaslík
[editovat | editovat zdroj]HD 147513 je členem pohybové skupiny Velké medvědice (Ursa Major moving group), což je skupina hvězd, které sdílejí podobný vlastní pohyb prostorem, naznačující společný původ.[5]
Navíc byla u HD 147513 identifikována společně se pohybující hvězda, která je bílým trpaslíkem spektrální třídy DA, nacházejícím se přibližně 5 360 AU daleko.[6] Tento společník je pravděpodobně pozůstatkem hmotnější hvězdy, která prošla fází červeného obra a následně kolapsem do degenerovaného stavu.[7]
Planetární systém
[editovat | editovat zdroj]V roce 2002 byl objeven plynný obr HD 147513 b s hmotností minimálně 1,21 M_J a oběžnou dobou 528,4 dní. Jeho dráha je excentrická (e=0,26) a většinu oběhu se nachází v obyvatelné zóně.[8]
| Název | Hmotnost (>MJ) | Perioda (dny) | Velká poloosa (AU) | Výstřednost |
|---|---|---|---|---|
| HD 147513 b | >1,21 | 528,4 ± 6,3 | 1,32 | 0,26 ± 0,05 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Piazzi, G., (ed.) Palermo Catalogue, 1814.
- ↑ Validace nového zpracování dat Hipparcos [online]. Astronomy & Astrophysics [cit. 2025-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Průzkum slunečního okolí podle Geneva-Copenhagen [online]. Astronomy & Astrophysics [cit. 2025-02-02]. Dostupné online.
- ↑ RAMÍREZ, I.; ALLENDE PRIETO, C.; LAMBERT, D. L. Oxygen Abundances in Nearby FGK Stars and the Galactic Chemical Evolution of the Local Disk and Halo. The Astrophysical Journal. 2013-02-01, roč. 764, s. 78. ADS Bibcode: 2013ApJ...764...78R. Dostupné online [cit. 2025-02-02]. ISSN 0004-637X. doi:10.1088/0004-637X/764/1/78.
- ↑ SODERBLOM, D. R., M. Mayor. Stellar kinematic groups. I-The Ursa Major group. The Astronomical Journal. 1993, roč. 105, čís. 1. Dostupné online.
- ↑ GAIDOS, E. J. Nearby Young Solar Analogs I. Catalog and Stellar Characteristics. Publications of the Astronomical Society of the Pacific. 1998, roč. 110, čís. 749. Dostupné online. doi:10.1086/316251.
- ↑ HUSSAIN, G. A. J. A Spectro-Polarimetric Study of the Planet-Hosting G Dwarf, HD 147513. Astronomy & Astrophysics. 2016, roč. 26595, čís. 1. Dostupné online.
- ↑ Přehled HD 147513 [online]. NASA Exoplanet Archive [cit. 2025-02-02]. Dostupné online.