Hôtel Ritz (Paříž)
| Hôtel Ritz | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní architektura |
| Architekti | Jules Hardouin-Mansart a Charles Mewès |
| Výstavba | 1898 |
| Pojmenováno po | César Ritz |
| Poloha | |
| Adresa | 1. pařížský obvod,  Francie |
| Ulice | Place Vendôme |
| Souřadnice | 48°52′4,69″ s. š., 2°19′44″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Kód památky | PA00085826 |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ritz Paris je hotel v Paříži, na Place Vendôme. Je považovaný za jeden z nejluxusnějších na světě. Byl založen roku 1898 švýcarským hoteliérem Césarem Ritzem (zakladatelem The Ritz-Carlton Hotel Company) a francouzským šéfkuchařem Augustem Escoffierem.
Při stavbě byla zachována fasáda z 18. století, dílo Julese Hardouina-Mansarta, přestavbu navrhl architekt Charles Mewès. Patřil k prvním hotelům na světě, které nabízely koupelnu, telefon a elektrické světlo na pokoji. Rychle si vybudoval pověst luxusu a přilákal klientelu, která zahrnovala královské rodiny, politiky, spisovatele, filmové hvězdy a zpěváky. Několik jeho apartmá je pojmenováno na počest slavných hostů hotelu včetně Coco Chanel, která žila v hotelu třicet let. Koktejlový bar nese jméno spisovatele Ernesta Hemingwaye, který zde žil čtyři roky a střelil ve svém pokoji pistolí do záchodu, do níž předtím vhodil fotografii své třetí ženy, s níž se právě rozcházel. Za německé okupace si z hotelu udělala sídlo Luftwaffe v čele s Hermannem Göringem, který zde uchovával řadu obrazů, jež odcizil v nedalekém Louvru.[1] Roku 1988 byla při hotelu založena gastronomická škola Ritz-Escoffier. Roku 1979 hotel koupil egyptský miliardář Mohamed Al-Fayed. 31. srpna 1997 princezna Diana a Al-Fayedův syn Dodi Al-Fayed povečeřeli v apartmá Suite Impériale, načež se vydali na cestu, během níž oba zemřeli při autonehodě. Od roku 2012 procházel hotel se 159 pokoji rekonstrukcí v hodnotě mnoha milionů eur, aby splňoval kritéria francouzské kategorie "palace". Byl znovu otevřen 6. června 2016.[2][3] Jeho nejluxusnější apartmá Suite Impériale je francouzskou národní kulturní památkou. Pozoruhodná je také role hotelu ve světové kultuře. Ve zdejší zahradní kavárně psal Marcel Proust své Hledání ztraceného času. Scény z hotelu se objevují v románu Něžná je noc amerického spisovatele Francise Scotta Fitzgeralda, v Hemingwayově románu I slunce vychází, v bondovce From Russia, with Love Iana Fleminga, v Šifře mistra Leonarda Dana Browna, nebo v románu Ďábel nosí Pradu Lauren Weisbergerové. Byl také často využíván filmaři, objevuje se například v romantické komedii Odpolední láska Billyho Wildera či v kriminální komedii Jak ukrást Venuši.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hôtel Ritz Paris na anglické Wikipedii.
- ↑ KUBÍČKOVÁ, Klára. Sex, drogy a válka v Ritzu. Vyšel životopis slavného luxusního hotelu. iDNES.cz [online]. 2014-06-02 [cit. 2023-09-09]. Dostupné online.
- ↑ V Paříži se po rekonstrukci znovu otevřel slavný hotel Ritz. Lidovky.cz [online]. 2016-06-09 [cit. 2023-09-09]. Dostupné online.
- ↑ Přespal zde Hemingway, Coco Chanel i princezna Diana. Pařížský hotel Ritz rozprodává tisíce předmětů. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-02-11 [cit. 2023-09-09]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hôtel Ritz na Wikimedia Commons
