Háďátko pšeničné

Háďátko pšeničné
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	hlístice (Nematoda);
Třída	Secernentea;
Řád	háďátka (Tylenchida);
Čeleď	háďátkovití (Anguinidae);
Rod	háďátko (Anguina);
Binomické jméno
	Anguina tritici; (Steinbuch, 1799)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Háďátko pšeničné (Anguina tritici) je malá hlístice parazitující především na pšenici.

EPPO kód

ANGUTR^[1]

Historie

Háďátko pšeničné bylo prvním háďátkem parazitujícím na rostlinách, které bylo popsáno ve vědecké literatuře, a to už v roce 1773.^[2] Jménem Anguina tritici háďátko poprvé pojmenoval Dr. J.G. Steinbuch v roce 1799.

Popis

Má štíhlé, hadovité tělo. Samičky háďátka dorůstají délky 3–5 mm, jsou tlustší a mají ventrálně zatočené tělo. Samečci dorůstají délky okolo 2 mm a jejich tělo je zatočeno distálně.

Životní cyklus

Háďátka se z larev vylíhnou ve vlhké půdě a po 2–9 dnech vyšplhají na hostitelskou rostlinu. Vlhkost je základním předpokladem pro jejich pohyb. Migrace mezi rostlinami je možná na vzdálenost 20–30 cm. Hlístice pak pronikají rostlinným pletivem a květenstvím a znemožňují tvorbu nových klasů. Migrují do rostoucího bodu, kde se krmí ektoparaziticky. Hlístice napadají klas, který se mění v tvrdou, tmavou, asi 3 mm širokou hálku a v němž pohlavně dospějí, začínají se pářit a rozmnožovat. Jedna samice naklade až 2000 vajec, a po ovipozici hyne. Z vajíček se v hálce líhnou larvy a ty tam přezimují až do jara. V určitých případech ale larvy v hálce dokážou přežít ve stavu anabiózy až devět let.^[1] Na jaře se hálky uvolňují, larvy padají do vlhké půdy a čekají na další setbu.^[2] Celkový životní cyklus je dokončen za přibližně 113 dní.

Vztah s hostitelem

Háďátko pšeničné je ektoparazit. Napadáním květenství se ale postupně stává endoparazitem. U pšenice a jiných obilnin způsobuje nemoc zvanou „ušní koukol”. Napadenou rostlinu poznáme podle jejího zakrnění, nažloutnutí, zakroucených listů, hálek a hnědočerných semen.^[3]

Prevence a léčba

Napadení pšenice háďátkem se dá zabránit několika způsoby. Jde hlavně o čištění a kontrolu semen, to se provádí v solném roztoku – zdravá semena klesají ke dnu a nakažená plavou na hladině. Doporučuje se také střídání plodin. V případě, že jsou semena napadená probíhá léčba chemikáliemi, horkou vodou nebo mechanicky, speciálním válcovým strojem. Pokud je infikované pole, nechává se minimálně dva roky ležet ladem.^[3]

Reference

↑ ^a ^b EPPO Global Database. gd.eppo.int [online]. [cit. 2021-03-16]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Invasive Species Compendium [online]. [cit. 2021-03-16]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Hlísti - Háďátko pšeničné. www.guh.cz [online]. [cit. 2021-03-16]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu háďátko pšeničné na Wikimedia Commons

[:0-1] EPPO Global Database. gd.eppo.int [online]. [cit. 2021-03-16]. Dostupné online.

[:1-2] Invasive Species Compendium [online]. [cit. 2021-03-16]. Dostupné online.

[:3-3] Hlísti - Háďátko pšeničné. www.guh.cz [online]. [cit. 2021-03-16]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]