Přeskočit na obsah

Gustaw Morcinek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gustaw Morcinek
Rodné jménoAugustyn Morcinek
Narození25. srpna 1891
Karviná nebo Doly
Úmrtí20. prosince 1963 (ve věku 72 let)
Krakov
Příčina úmrtíleukemie
Místo pohřbeníMunicipal cemetery in Cieszyn
Povoláníspisovatel, politik, školní učitel, novinář, prozaik a publicista
Významná dílaWyrąbany chodnik
OceněníŘád praporu práce 2. třídy (1952)
Řád praporu práce 1. třídy (1954)
rytíř Řádu znovuzrozeného Polska (1959)
Pamětní medaile za obranu Těšínského Slezska
Medaile nezávilosti
… více na Wikidatech
Politická příslušnostStronnictwo Demokratyczne
Front of National Unity
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jeho hrob v Těšíně.

Gustaw Morcinek (narozen jako Augustyn Morcinek, [morčjinek]) (24. srpna 1891 v Karviné, Rakousko-Uhersko20. prosince 1963 v Krakově, Polsko) byl polský spisovatel, pedagog a pozdější člen Sejmu v období 19521957[1]. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších spisovatelů ze Slezska.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Morcinek se narodil v roce 1891 v Karviné do chudé rodiny. Byl nejmladším ze čtyř sourozenců. Jeho otec Józef zemřel v roce 1892 a jeho matka se musela starat o celou rodinu. Augustyn začal pracovat v dole ve svých 16 letech, což ovšem bylo na zvyklosti této doby poměrně pozdě. Když mu bylo 19 let, tak horníci udělali sbírku na jeho vzdělání a Morcinek začal navštěvovat učitelský seminář v Bělé, který ukončil v roce 1914. V tomto roce byl povolán do Rakousko-uherské armády a po roce 1918 sloužil krátce i v Polské armádě. V roce 1920 bylo Těšínské Slezsko rozděleno mezi Polsko a Československo, přičemž jeho rodná Karviná zůstala v Československu. Jakožto polský aktivista se Morcinek rozhodl zůstat v Polsku. V 20. a 30. letech pracoval jako učitel v Skočově.

Meziválečné období

[editovat | editovat zdroj]

Během meziválečného období Morcinek publikoval množství článků v různých slezských tiskovinách. Svá nejdůležitější díla napsal právě na konci 20. let a na začátku 30. let a stal se tak jediným Slezským prozaikem píšícím v polštině v meziválečném období. Jeho díla se zaměřovala především na hornickou tematiku a na slezská témata. Morcinek vystihl realisticky hornickou práci a život a zdůrazňoval sociální charakter národního útlaku polských horníků. Roky 19361939 Morcinek absolvoval literární setkání v západní Evropě zejména mezi polskými imigranty.

Druhá světová válka

[editovat | editovat zdroj]

Morcinek se vrátil do Polska krátce před vypuknutím druhé světové války. Hned 6. září 1939 byl zatčen gestapem a ze začátku byl vězněn spolu s Władysławem Dworaczkem a zbytkem slezské inteligence. Nejprve byl krátce internován ve sběrném táboře Skrochovice, celou válku pak strávil v koncentračních táborech Sachsenhausen a Dachau. Předpokládaným důvodem jeho zatčení byla protiněmecká aktivita před válkou a skutečnost, že pes v jedné z jeho novel ("Wyrąbany chodnik") se jmenoval Bismarck. Během pobytu v koncentračních táborech dostal možnost podepsat Volkslistu, ale odmítl.

Poválečné období

[editovat | editovat zdroj]
Pomník Gustava Morcinka v Skočově

Po svém propuštění až do listopadu 1946 žil Morcinek ve Francii, Itálii a Belgii a spolupracoval s polským emigračním tiskem v těchto zemích. Poté se vrátil do Polska a pobýval znovu ve svém domě ve Skočově. Po svém návratu aktivně podporoval novou vládu a znovu začal psát. Nadále se zabýval slezskými tématy, ale rozšířil své dílo o knihy pro děti a epistolografii. Obdržel mnoho uznání a literárních cen za svou práci, jeho knihy byly přeloženy a publikovány v zahraničí, v Československu minimálně (na Slovensku vyšly jeho dvě knihy ve slovenském překladu), zejména z politických důvodů.

Gustaw Morcinek zemřel na leukemii 20. prosince 1963 v Krakově a je pohřben na obecním hřbitově v Těšíně (pl. 'Cmentarz Komunalny w Cieszynie').

Politická činnost

[editovat | editovat zdroj]

Morcinek byl politicky činný od svých mladých let. Byl aktivní obhájce připojení Těšínského Slezska k Polsku. Během meziválečného období byl protiněmecký aktivista, někteří kritici jej obviňují z rozšiřování nenávisti. Po válce podporoval Polskou sjednocenou dělnickou stranu) a byl poslancem Sejmu za volební obvod Katovice (1952–1957).

Po Gustawu Morcinkovi byl pojmenován bývalý důl v Kačicích (Polsko) na česko-polském pomezí.

  • Serce za tamą (soubor novel; 1929)
  • Chleb na kamieniu (soubor novel; 1932)
  • Byli dwaj bracia (román 1930; slovensky Boli dvaj bratia, 1936)
  • Wyrąbany chodnik (dvoudílný román; 1931–32)
  • Narodziny serca (román pro mládež; 1932)
  • Gwiazdy w studni (román pro mládež; 1933)
  • Łysek z pokładu Idy (povídky; 1933)
  • Śląsk (odborná práce; 1933)
  • Ludzie są dobrzy (román pro mládež; 1935)
  • Uśmiech na drodze (román pro děti; 1935)
  • Gołębie na dachu (povídky; 1936)
  • Noc listopadowa (novela; 1936)
  • Po kamienistej drodze (román; 1936)
  • Inżynier Szeruda (román; 1937)
  • W najmłodszym lesie (reportáže; 1937)
  • Maszerować!... (román pro mládež; 1938)
  • Miasteczko nad rzeką (povídky; 1938)
  • Listy spod morwy (vzpomínky z koncentračních táborů; 1945)
  • Dziewczyna z Pól Elizejskich (povídky; 1946)
  • Listy z mojego Rzymu (povídky; 1946)
  • Wyorane kamienie (román; 1946)
  • W zadymionym słońcu (povídky pro mládež; 1947)
  • Wróżbita (povídky; 1947)
  • Dwie korony. Rzecz o ojcu Maksymilianie Marii Kolbem (biografie; 1948; slovensky Dve koruny, 1950)
  • Zagubione klucze (román; 1948)
  • Zabłąkane ptaki (román pro mládež; 1948)
  • Górny Śląsk (esej; 1950)
  • Pokład Joanny (román; 1950)
  • Urodzaj ludzi (román; 1951)
  • Odkryte skarby (povídky; 1953)
  • Ondraszek (1953)
  • Z mojej ziemi (výbor z publicistiky; 1955)
  • Wskrzeszenie Herminy (román; 1956)
  • Roztomili ludkowie (povídky; 1956)
  • Nowele wybrane (výbor novel; 1956)
  • Wybór pism, sv. 1 – 3 (vybrané spisy; 1956)
  • Judasz z Monte Sicuro (román; 1957)
  • Mat Kurt Kraus (román; 1957)
  • Jak górnik Bulandra diabła oszukał (slezské pohádky; 1961; č. výběr 2012)
  • Jan Wantuła (studie; 1959)
  • Czarna Julka (román; 1958; slovensky Čierna Julka, 1986)
  • Victoria (román, 1959)
  • Siedem zegarków kopidoła Joachima Rybki (román; 1961)
  • Przedziwne śląskie powiarki (slezské pohádky; 1961)
  • Ziemia Cieszyńska (eseje; 1961)
  • Opowieść o ludziach z pociągu (povídky; 1963)
  • Przedziwna historia o zbójniku Ondraszku (legendy; 1963)
  • Górniczy zakon (román; 1964)
  • Miód w sercu i inne nowele, sv. 1 – 2 (výbor novel; 1966)
  • W wiergułowej dziedzinie (pro mládež; 1975)
  • Legendy i baśnie (výbor z legend a bájí; 1984)
  • Gustaw Morcinek do Dziewczyny ze Wschodniej Ballady. Listy Gustawa Morcinka do Janiny Gardzielewskiej (epistolografie; 1983)
  • Opowiadania (výbor povídek; 1985)
  • Gustawa Morcinka „Listów spod morwy ciąg dalszy“. Listy Gustawa Morcinka do Władysławy Ostrowskiej (epistolografie, 1986)
Uspořádal

Z górnośląskiej ziemi (próza a poezie; red. s Marií Suboczovou, 1963).

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gustaw Morcinek na anglické Wikipedii.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Libor Martinek, Milan Rusinský o Gustawu Morcinkovi. Časopis Slezského muzea. Série B – vědy historické. 2010, roč. 59, č. 1, s. 79–87.
  • Libor Martinek, Czeski rzecznik pisarza i jego dzieła. (O přátelství Milana Rusinského a Gustawa Morcinka.) Zwrot, 2011, č. 3, s. 30–33.
  • Libor Martinek, Korespondence Gustawa Morcinka s Pawłem Kubiszem. Těšínsko, 2020, roč. 63, č. 2, s. 83–94. ISSN 0139-7605
  • Libor Martinek, Milan Rusinský o Gustawie Morcinku. In: Gustaw Morcinek – w 120-lecie urodzin. Edice: Historia Literatury Polskiej. Red. Krystyna Heska-Kwaśniewicz a Jacek Lyszczyna. Katowice: Wydawnictwo Uniwersytetu Śląskiego, 2012, s. 179–194. ISBN 978-83-226-2105-9
  • Gustaw Morcinek: Jak horník Bulandra přelstil čerta, Vyprávění o Pusteckém, O tom, jak horník Maślok handloval s Pusteckým. In: idem, Z říše Pusteckého – Z krainy Pusteckiego. Český Těšín: Sdružení přátel polské knihy, 2012. 64 s. Přeložil Libor Martinek. ISBN 978-80-260-3226-7

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]