Gustav Gruss
Gustav Gruss | |
---|---|
Dr. Gustav Gruss (cca 1910) | |
Narození | 3. srpna 1854 Jičín Rakouské císařství |
Úmrtí | 24. září 1922 (ve věku 68 let) Praha-Smíchov Československo |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Národnost | česká |
Alma mater | Gymnázium v Jičíně Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | astronom, astrofyzik a matematik |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gustav Gruss (3. srpna 1854 Jičín – 24. září 1922 Praha-Smíchov[1]) byl český astronom, astrofyzik, vysokoškolský pedagog, meteorolog, odborný spisovatel a publicista, jeden ze spoluzakladatelů a popularizátorů moderní české astronomie.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v domě č. 11 na Kolínském předměstí v Jičíně ve východních Čechách do české rodiny soudního písaře. Vychodil obecnou školu a jičínské gymnázium. Poté odešel za studiem do Prahy, kde vystudoval matematiku a fyziku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a roku 1877 získal titul doktora filozofie. V letech 1875–1877 byl asistentem c. k. pražské hvězdárny v Klementinu, v letech 1878–1879 pak působil jako asistent vyšší geodézie a sférické astronomie na Vysoké škole technické ve Vídni, kde však stálé místo nezískal.
Roku 1880 tak nastoupil jako suplující učitel na Slovanské gymnázium v Brně, následujícího roku byl jmenován adjunktem c. k. hvězdárny v Praze, kam se přesunul. Roku 1892 byl jmenován mimořádným profesorem astronomie na české sekci Univerzity Karlovy, roku 1897 získal řádnou profesuru. Roku 1893 byl jmenován mimořádným členem Královské české společnosti nauk a mimořádným členem České akademie věd a umění.
Jako jeho asistent působil matematik a astronom Václav Láska, se kterým fakticky položili základy českého astrofyzikálního výzkumu. Byl také odborným redaktorem astronomické části Ottova slovníku naučného. Definitivně odešel do penze roku 1915.
Zemřel 24. září 1922 v Praze-Smíchově ve věku 68 let. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.[2]
Na jeho rodném domě v Jičíně byla roku 1945 instalována pamětní deska.[3]
Jeho synem byl průkopník českého sportu a lékař Josef Gruss (1884–1968).
Dílo
[editovat | editovat zdroj]V různých vědeckých publikacích uveřejnil pojednání z matematiky, fyziky, meteorologie, především však z astronomie, mj. o jeho pozorování planet, komet, proměnlivých hvězd, mlhovin a dalších jevech. Zúčastnil se několikaletých pozorování periodických měn zeměpisné šířky pražské hvězdárny, jež přispěla k rozřešení otázky o kolisání zemské osy.
Odborné práce (výběr)
[editovat | editovat zdroj]- Z říše hvězd (1894, popularizační dílo o astronomii)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku غوستاف غروس na arabské Wikipedii.
- ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2022-10-30]. Dostupné online.
- ↑ 40141885. viaf.org [online]. [cit. 2022-10-30]. Dostupné online.
- ↑ REDAKCE. Gustav Gruss byl oceněn v roce 1945. Jičínský deník. 2013-09-10. Dostupné online [cit. 2022-10-30].
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KAREŠ, Martin: Průkopník českého sportu a lékař Josef Gruss (1884–1968) a šlechtický rod Leyendeckerů z Leyensteina. In: Genealogické a heraldické listy 4/2024, s. 2–14
- Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. V Praze: J. Otto. s. 545. Dostupné online
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gustav Gruss na Wikimedia Commons
- Autor Gustav Gruss ve Wikizdrojích
- Biografický slovník AV ČR
- Dílo G. Grusse v Digitální knihovně Kramerius