Gurk

Gurk
Dóm a klášter
znak
Poloha
Souřadnice	46°52′31″ s. š., 14°17′20″ v. d.
Nadmořská výška	662 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Rakousko Rakousko
Spolková země	Korutany
Okres	St. Veit an der Glan
Gurk
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	39,7 km²
Počet obyvatel	1 226 (2018)
Hustota zalidnění	30,9 obyv./km²
Správa
Starosta	Siegfried Kampl (FPK)
Oficiální web	gurk.at
E-mail	gurk@ktn.gde.at
Telefonní předvolba	04266
PSČ	9342
Označení vozidel	SV
NUTS	AT213
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gurk (slovinsky Krka) je tržní obec v Korutanech s 1264 obyvateli (Počet 1. ledna 2015) v okrese St. Veit an der Glan. Větší regionální význam měla obec jako biskupské sídlo diecéze Gurk a díky románské katedrále z roku 1140, jež je spjata s klášterem sv. Emy z Gurku (asi 995–1045).

Geografie

Geografická poloha

Tržní obec Gurk je obklopena horskými stráněmi a rozlehlými lesy a nachází se uprostřed málo osídleného Gurského údolí. Proti proudu řeky Gurky leží městečko Straßburg s pevností, z níž kdysi gurská knížata-biskupové spravovali panství.

Dějiny

Gurská katedrála

Klášter

Sluneční hodiny na jižní stěně kláštera v Gurku

Název Gurk („die Gurgelnde“ = bublavý, klokotavý, zurčivý apod.) je odvozen od stejnojmenné řeky Gurky. Území dnešní obce bylo osídleno již před asi 2000 lety, většího významu však obec nabyla až po připojení Korutan k Bavorsku. Nejstarší písemná zmínka o řece pochází z roku 831 a jistý salcburský dvůr Gurk je zmiňován roku 864. V roce 898 daroval císař Arnulf Korutanský předkovi sv. Emy Cventibolt značná území údolí Gurktal, mezi nimiž figurovalo také hospodářství Gurk, jehož předpokládaná poloha je v dnešním Lieding, části obce Straßburg.

Roku 975 udělil císař Ota II. privilegium existujícímu liedinskému ženskému klášteru. Ten byl založen hraběnkou Emou z Gurku v letech 1043 až 1045 na dnešním místě v Gurku. Klášter Gurk však neexistoval dlouho, neboť místo ženského kláštera byla salcburskou arcidiecézí roku 1072 založeno biskupství Gurk, vlastníci rozlehlé panství v severní části Korutan. Gurk byl sídlem biskupství do roku 1787, kdy bylo přemístěno do Klagenfurtu.

Pod správou kláštera se v průběhu středověku a pozdního středověku obec rozvinula v sídlo s řemeslníky a živnostníky. ve 13. století získal Gurk tržní právo, dlouho však nebyl, podobně jako další klášterní tržní obce v Korutanech, tržní obcí v plném smyslu a až do 18. století neměl ani vlastní znak či pečeť.

Obecní symboly

Znak Gurku zobrazuje „v modrém poli podélně umístěnou románskou baziliku o dvou věžích s barokními vrcholy. Nad bazilikou jsou znázorněny biedermeierové váhy“. Váhy nad obrazem gurského dómu byly převzaty z tržní pečeti z 19. století. Ačkoli Lieding získal tržní práva již roku 975 a první sídlo řemeslníků při katedrále je ve 13. století získalo také, neměl Gurk ještě v 18. století ani znak ani pečeť. Teprve po přeložení biskupského sídla do Klagenfurtu se v listinných knihách objevuje jediné pečetidlo označené „Markt Gurk“, s motivem biedermeierových vah, symbol tržního soudce a spravedlivé vrchnosti.

Znak a vlajka byly obci propůjčeny 20. února 1969, vlajka je žluto-modro-žlutá se vkomponovaným městským znakem.

Kultura a pamětihodnosti

• Farní, kdysi katedrální chrám Nanebevzetí Panny Marie (Mariä Himmelfahrt)
• Středověká kašna Gerichtsbrunnen v Ranitzi, zvaná „Pohanská kašna (Heidenbrunnen) nebo Římská kašna (Römerbrunnen)“
• Trpasličí park Gurktal, zábavní park

25. června 1988 navštívil papež Jan Pavel II. místní dóm a pomodlil se v kryptě u hrobu svaté Emy. První papežská návštěva v korutanských dějinách byla zároveň velkou mediální událostí a přivedla tisíce lidí na mši slouženo pod širým nebem před katedrálou.

Obec Gurk byla roku 1998 zvolena Evropskou radou jako „Evropská obec“.

Obyvatelstvo

Podle sčítání obyvatel měl v roce 2001 Gurk 1 311 obyvatel, z nichž 99,0 % je rakouských státních občanů. 94,6 % obyvatelstva je římskokatolického vyznání a 1,5 % evangelíků, 3,5 % jsou bez vyznání.

Politika

Obecní zastupitelstvo

Obecní zastupitelstvo, vzešlé z voleb roku 2009, sestává z 15 členů:

• 8 FPK
• 4 ÖVP
• 2 SPÖ
• 1 FPÖ

Přímo voleným starostou je Siegfried Kampl (BZÖ).

Členění obce

Obec se dělí na tři katastrální části (Pisweg, Gruska, Gurk) a dále zahrnuje 22 místních čáastí (v závorkách jsou počty obyvatel z 31. října 2011):

• Dörfl (16)
• Föbing (6)
• Finsterdorf (9)
• Gassarest (9)
• Glanz (0)
• Gruska (24)
• Gurk (869)
• Gwadnitz (39)
• Hundsdorf (21)
• Kreuzberg (9)
• Krön (10)
• Masternitzen (5)
• Niederdorf (15)
• Pisweg (104)
• Ranitz (20)
• Reichenhaus (44)
• Straßa (16)
• Sutsch (11)
• Zabersdorf (18)
• Zedl (9)
• Zedroß (9)
• Zeltschach (10)

Sousední obce

S = Straßburg
Z = Weitensfeld im Gurktal
V = Mölbling
J = Frauenstein

Partnerská města

• Arnstadt v Durynsku (Německo)
• Hallein v Salcbursku

Osobnosti

• Ema z Gurku

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gurk_(Kärnten) na německé Wikipedii.

Literatura

• Wilhelm Deuer, Johannes Grabmayer: Transromanica – Auf den Spuren der Romanik in Kärnten (Reihe „Kulturwanderungen“). Verlag Johannes Heyn, Klagenfurt 2008, ISBN 978-3-7084-0302-1, S. 149-157

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gurk na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky

Autoritní data	NKC: ge369139 GND: 4094288-0 VIAF: 244574406

Portály: Geografie | Rakousko