Gunnar Sønsteby
| Gunnar Sønsteby | |
|---|---|
 | |
| Narození | 11. ledna 1918 Rjukan |
| Úmrtí | 10. května 2012 (ve věku 94 let) Oslo |
| Místo pohřbení | Západní hřbitov |
| Alma mater | Harvardova obchodní škola Univerzita v Oslu |
| Povolání | spisovatel, odbojář, lektor, byznysmen a agent Special Operations Executive |
| Ocenění | Oslo citizen of the year (2007) Pamětní medaile Jeho Veličenstva krále Služební medaile obrany s vavřínovou ratolestí Řád za vynikající službu medaile Pro Memoria … více na Wikidatech |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gunnar Fridtjof Thurmann Sønsteby (11. ledna 1918 Rjukan – 10. května 2012 Oslo) byl norský odbojář za druhé světové války. Vystupoval pod krycími jmény Erling Fjeld nebo Kjakan („Brada“).[1]
Vystudoval ekonomii na Univerzitě v Oslu a pracoval jako účetní. V době operace Weserübung se zúčastnil obrany Ringerike. Po kapitulaci Norska se zapojil do odbojové činnosti a vydával ilegální noviny Vi vil oss et land. Přešel pak hranice do Švédska, kde se stal agentem č. 24 britské Special Operations Executive. V Anglii absolvoval výcvik v jednotce Kompani Linge a v říjnu 1943 byl shozen padákem do Norska, kde se připojil k hnutí Milorg. Vedl sabotážní skupinu Oslogjengen, která potápěla německé lodě, zaútočila na muniční továrnu v Kongsbergu, narušovala železniční dopravu, zabíjela udavače, vyhodila do vzduchu sídlo pracovního úřadu v Oslu a kradla potravinové lístky.[2] Sønsteby se také podílel na atentátu na šéfa kolaborantské policie Karla Marthinsena.
Po válce nastoupil k osobní stráži prince Olafa V., ale odmítl vstoupit do tajné služby a odešel do USA, kde vystudoval Harvard Business School a byl zaměstnán u Standard Oil. Do Norska se vrátil v roce 1949, pracoval jako manažer v rejdařství Erling Lorentzena a ve firmě Scancopter. Působil také v Muzeu morského odboje a pořádal přednášky o svých válečných akcích. Byl vyznamenán americkou Medailí svobody, britskou medailí Za obranu, Řádem svatého Olafa a jako jediná osoba v historii válečným křížem se třemi meči.[3] V historickém filmu Max Manus ztvárnil postavu Sønstebyho Knut Joner. Na náměstí Solli plass v Oslu se nachází jeho pomník zvaný „Muž na kole“, který vytvořil Per Ung. Po jeho smrti v roce 2012 se v katedrále v Oslu konal státní pohřeb. Od roku 2015 se uděluje za obranu demokratických hodnot cena Sønstebyprisen.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Sønsteby, Gunnar Fridtjof Thurmann "Kjakan" [online]. Traces of War [cit. 2024-09-02]. Dostupné online.
- ↑ Oral history interview with Gunnar Sønsteby [online]. United States Holocaust Memorial Museum [cit. 2024-09-02]. Dostupné online.
- ↑ Gunnar Sønsteby Centenary [online]. Posten [cit. 2024-09-02]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gunnar Sønsteby na Wikimedia Commons - Sønsteby Fondet
