Guerrillové zahradnictví
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/02/Guerrilla_gardening.jpg/220px-Guerrilla_gardening.jpg)
Guerrillové zahradnictví (z anglického guerrilla gardening, někdy též partyzánské zahradničení[1]) je způsob neoficiálního zahradničení na cizím nebo opuštěném pozemku. Aktivisté převezmou (zasquatují) opuštěnou půdu, kterou nevlastní, k sázení rostlin a oživení veřejného prostoru. Může se jednat o jednorázovou akci nebo soustavnou péči o danou lokalitu, do akce se rovněž může zapojit jednotlivec nebo i skupina osob. Guerilloví zahradníci se často sdružují do komunit na internetu.
Jedná se často o formu společenského protestu proti nevšímavosti vůči špíně, nepořádku a celkově zanedbaným či zchátralým místům na veřejně přístupných prostorách. Může však také jít o zkrášlovací akci v duchu taktického urbanismu. Motivace bývá různá, od nadšených zahradníků zkoušejících překročit hranice zákona, až po politicky motivované protesty.
Historie
[editovat | editovat zdroj]![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9d/Levellers_declaration_and_standard.gif/220px-Levellers_declaration_and_standard.gif)
Za formu guerillového zahradnictví se dají považovat již aktivity amerických otroků, kteří z Afriky údajně pašovali semena rostlin zapletená do vlasů, aby je pak na americkém kontinentu tajně pěstovali, aby získali alespoň jistou míru nezávislosti. V Angllii se v roce 1649 proslavila skupina asi 20 radikálních protestantů přezdívaná The Diggers, která na šlechtické půdě načerno vysázela zeleninu jako formu protestu proti vysokým cenám potravin a vyzývala k zpřístupnění půdy k obdělávání. Jejich počet se za léto zdvojnásobil a nakonec byli rozehnáni.[2][3] Za guerillového zahradníka je někdy považován i americký misionář Johnny "Appleseed" Chapman, který se proslavil v 19. století zakládáním školek jabloní napříč Spojenými státy.[4]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/85/Mural_at_People%27s_Park_%2849271559491%29.jpg/220px-Mural_at_People%27s_Park_%2849271559491%29.jpg)
Za počátek guerillového zahradničení v moderním pojetí lze považovat 70. léta 20. století a éru Hippies. V roce 1969 se stovky studentů a protestujících sešli na opuštěném pozemku Kalifornské univerzity v Berkeley a založili zde People's Park. Na místě vzniklo jezírko, záhony a dětské hřiště a brzy se zde začaly konat komunitní akce a také demonstrace proti válce ve Vietnamu. Po měsíci byl park dělníky uzavřen a oplocen a následovaly střety s policií, které vyvrcholily v tzv. Krvavý čtvrtek, když tehdejší kalifornský guvernér Ronald Reagan povolil střelbu do davu protestujících.[2][5][6]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f9/Liz_christy_garden_0001.jpg/220px-Liz_christy_garden_0001.jpg)
V New Yorku mezitím vznikla skupina Green Guerillas, podle které se pro geurillové zahradničení ujal název. Skupina mladých umělců a místních začala sázet rostliny na neudržovaných pozemcích a podél silnic a v roce 1973 dokonce obsadila jeden neudržovaný pozemek na rohu ulic Bowery a East Houston, kde zřídila zahradu. Tato komunitní zahradu dodnes existuje a nese jméno jedné ze členek, Liz Christyové.[2][7]
Větší rozmach guerillového zahradničení nastal na počátku 21. století. Pozornost upoutala 1. května 2000 britská radikální skupina Reclaim the Streets, když na londýnském Parliament square vytrhali trávník a místo něj zasadili stromy, keře a byliny. Náměstí bylo prakticky okamžitě zástupci města uvedeno do původního stavu, rostliny byly vyhozeny a obecně zhoršila veřejné mínění o guerillovém zahradničení.[2]
S rozšířením internetu se guerilloví zahradníci začali sdružovat na internetových fórech a pomocí sociálních sítí.[2][8]
Vztah k legislativě
[editovat | editovat zdroj]Guerillové zahradničení někdy bývá řazeno do tzv. šedé zóny práva, tedy že neexistuje zákon vyloženě namířený proti této aktivitě.[9] V Česku je guerillové zahradničení nelegální a dá se považovat za přestupek (jako neoprávněný zásah do vlastnického práva), v závažných případech i za trestný čin. Závažnost může také zvýšit vysazení invazních druhů rostlin, které ošetřuje Zákon o ochraně přírody a krajiny.[10] Přesto většinou bývá tolerováno i ze strany představitelů větších měst.[11]
Případy v Česku
[editovat | editovat zdroj]V Praze se cílem guerillového zahradničení pravidelně stávají prostory kolem pouličních stromořadí.[12][13] Na pražském Jiráskově náměstí bylo v roce 2020 během pandemie covidu-19 provedeno guerillové sázení trávníku, za kterým stál investigativní novinář Janek Rubeš se svými přáteli. Hlavní město se po anonymním nahlášení o obnovený trávník začalo starat, autoři nebyli potrestáni, ani se jim nedostalo poděkování.[14]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Guerrilla gardening na anglické Wikipedii.
- ↑ MILAN. Nové formy zahradničení - Guerilla gardening. Příroda Zahrada [online]. 2015-07-24 [cit. 2025-01-11]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e MILES, Ellen. A Brief History of Guerrilla Gardening. Dream Green [online]. 2023-03-23 [cit. 2025-01-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Digger | Peasant Uprising, Radicalism & Levellers | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2025-01-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ROBBINS, Ocean. How Guerrilla Gardeners are Changing the World [online]. 2014-07-25 [cit. 2025-01-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ALEXANDRA, Rae. A Brief History of the Neverending Battle For People's Park. www.kqed.org [online]. 2022-08-05 [cit. 2025-01-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BINGHAM, Clara. The Battle for People’s Park, Berkeley 1969: when Vietnam came home. The Guardian. 2019-07-06. Dostupné online [cit. 2025-01-11]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ "Liz Christy Community Garden". www.lizchristygarden.us [online]. [cit. 2025-01-11]. Dostupné online.
- ↑ MILAN. Nové formy zahradničení - Guerilla gardening. Příroda Zahrada [online]. 2015-07-24 [cit. 2025-01-11]. Dostupné online.
- ↑ HEATH, Victoria. Geo explainer: Is guerrilla gardening the way to a greener planet?. Geographical [online]. 2024-09-04 [cit. 2025-01-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Guerilla gardening – jak zahradničit na veřejném prostranství (ne)legálně? | Frank Bold. frankbold.org [online]. 2025-01-09 [cit. 2025-01-11]. Dostupné online.
- ↑ EKOLIST, Zdeňka Vítková, mmo. Guerilla gardening: partyzánský způsob městského zahradničení. Ekolist.cz [online]. 2010-08-03 [cit. 2025-01-11]. Dostupné online.
- ↑ Spor o květiny v Praze 3. 'Nepřípustná privatizace veřejného prostoru,' říká o záhoncích starostka. iROZHLAS [online]. 2018-05-04 [cit. 2025-01-11]. Dostupné online.
- ↑ ŠEDÝ, Richard. Přibyl další "partyzánský záhonek". Tentokrát u jednoho stromu v Praze 8. Pražský deník. 2018-05-21. Dostupné online [cit. 2025-01-11].
- ↑ JAROŠEVSKÝ, Filip. Nadšenci tajně vysadili nový trávník u Tančícího domu. Dodnes jim nikdo nepoděkoval - Metro.cz. iDNES.cz [online]. 2020-10-25 [cit. 2025-01-11]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu guerrillové zahradnictví na Wikimedia Commons
- (anglicky) guerrillagardening.org
- (česky) Guerillové zahradničení – Československá anarchistická federace