Grodzisk Mazowiecki
| Grodzisk Mazowiecki | |
|---|---|
 Pěší třída v Grodzisku | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 52°6′18″ s. š., 20°37′29″ v. d. |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Mazovské |
| Okres | Grodzisk Mazowiecki |
| Gmina | Grodzisk Mazowiecki |
  Grodzisk Mazowiecki | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 13,19 km² |
| Počet obyvatel | 27 767 (2009) |
| Hustota zalidnění | 2 105,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Grzegorz Benedykciński |
| Vznik | 1522 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +48 22 |
| PSČ | 05-825 až 05-827 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Grodzisk Mazowiecki (do roku 1928 Grodzisk[1]) je město na Łowiczsko-błońské planině, v Mazovském vojvodství, v okrese Grodzisk Mazowiecki, sídlo gminy Grodzisk Mazowiecki. Přípona „Mazowiecki“ město odlišuje od starého města Grodzisk Wielkopolski na západě Polska. K 1. lednu 2009[2] zde žilo 27 767 obyvatel.
Geografie a doprava
[editovat | editovat zdroj]Město se skládá ze šesti místních částí: Jordanowice, Łąki, Osiedle Mikołaja Kopernika, Osiedle Tadeusza Bairda, Osiedle Fryderyka Chopina a Kaprys. Západní částí města protéká řeka Mrowna. V letech 1975-1998 město administrativně náleželo do Varšavského vojvodství. Má silniční spojení s Varšavou, vzdálenou 20 km, s Żyrardówem, Błoniem a Mszczonówem, městem vede železniční trať Varšava- Katowice, ústřední železniční magistrála a regionální trať z Varšavy.
Demografie
[editovat | editovat zdroj]
Historie
[editovat | editovat zdroj]- 11.–13. století – raně středověké hradiště v Chlebni (původně Chlewnia), zpřístupněno jako archeologická lokalita
- 12. století – vznik vesnice Grodzisk
- 14. století – ves náleží rodině Grodziských, roku 1355 – Tomasz Grodziski založil kostel sv. Tomáše
- 1522 – král Zikmund I. Starý přiznal Grodzisku městská práva
- 1540 – požár města
- 2. pol. 16. století – narodil se zde Grzegorz Knapski, autor polsko-latinského slovníku
- 1623 – majiteli města rodina Mokronoských,
- 1655 – zničení a vylidnění města po švédském útoku,
- 1708 – opětovné zničení města a epidemie cholery,
- 1795 – pod ruským záborem,
- 1795–1807 součást Pruska
- 1807 – ve Varšavském knížectví
- 1815 – v Kongresovém Polsku
- 1845 – první železniční spojení s hlavním městem (Varšavsko-vídeňská dráha)
- 1865 – město získal hrabě Henryk Skarbek,
- 1870 – ztráta městských práv,
- 1881 – rozparcelování Jordanowic, otevření první továrny
- 1884 – založení Kliniky vodoléčby dr. Michala Bojasińského, využívali ji mj. Adolf Dygasiński, Miłosz Kotarbiński a Władysław Reymont
- 1915 – opětovné získání městských práv
- 1918 – připojení k Polsku,
- 1927 – zavedeno elektrické železniční spojení s Varšavou (nyní WKD)
- 1928 – město získává současný název,
- 1939–1945 německá okupace, vyhlazení Żidů; celkem 5000 obětí druhé světové války.
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]
V Grodzisku existuje několik průmyslových firem. Územní plán zakazuje stavbu obchodních center větších než 5000 m², přesto je zde 5 poboček hypermarketů Carrefour Express, Lidl, MarcPol a Biedronka a Jysk.
Dopravní spojení
[editovat | editovat zdroj]Městem vedou dvě vojvodské silnice:
- Vojvodská silnice č. 719 směr Varšava - Pruszków - Żyrardów
- Vojvodská silnice š. 579 směr Kazuń Polski (silnice K7) - Leszno - Błonie - Grodzisk Mazowiecki - Radziejowice
Plánuje se stavba obchvatu sever-jih a západ-východ a také nájezd na dálnici A2 v obci Tłuste (na severním okraji města).
- Autobusové spojení má 10 městských linek, meziměstský spoj s Varšavou a bezplatné autobusové spojení do obchodního centra Janki.
- V železniční stanici zastavují vlaky Kolejí Mazowieckých na trase Varšava - Skierniewice. Plánuje se prodloužení linky S2 do Grodziska.
- Železniční dopravce Warszawska Kolej Dojazdowa zde sídlí a má 4 zastávky:
- Grodzisk Mazowiecki Radońska, Grodzisk Mazowiecki Jordanowice (dříve Muzeum), Grodzisk Mazowiecki Piaskowa, Grodzisk Mazowiecki Okrężna.
Vzdělání
[editovat | editovat zdroj]
| Rodzaj placówki | Národní školy | 2. stupeň základních škol | Střední školy a zasadnicze | Vyšší školy |
|---|---|---|---|---|
| Počet poboček | 7 (z toho 1 společná) | 4 | 3 | 1 |
| Počet žáků | 2767 | 1361 | 2183 | 146 |
Střední školy a učiliště jsou sloučeny ve tři skupiny: Automobilové učiliště - technické gymnázium a učiliště, Sdružení gymnázií s všeobecným vzděláním a učiliště potravinářské, Učiliště ve Sdružení škol H. Szczerkowského. Dále je zde pět veřejných mateřských škol a pět soukromých, devět soukromých jazykových škol. Nachází se tu přednáškový sál Vysoké školy společensko-ekonomické a poradenská střediska Vysoké školy mezinárodních vztahů a amerikanistiky ve Varšavě a koleje Collegium Varsoviensis). Státní hudební škola Tadeusze Bairda vyučuje hře na klavír, housle, violoncello a saxofon. Umělecká škola Publiczne Ognisko Plastyczne Jana Skotnického vyučuje kresbu, malbu, grafiku, keramiku, modelování, koláž, teorii umění a fotografii.
Náboženství
[editovat | editovat zdroj]
- římskokatolické:
- Kostel Matky Boží Ustavičné pomoci
- Farní kostel sv. Anny, barokní, založen roku 1687, po druhé světové válce znovu dostavěn; obraz Ukřižování na hlavním oltáři namaloval Filippo Castaldi z Neapole koncem 18. století; s barokní pohřební kaplí Svatého kříže na zrušeném hřbitově
- Starokatolický kostel
- protestantské:
- Kostel mariavitů
- Židovská komunita byla centrem chasidské dynastie Grodzhisků (výslovnost v jidiš), narodil se zde Kelman Szapiro (1889–1943), rabín varšavského ghetta. Za druhé světové války byla synagoga zbořena, židé deportování do koncentračních táborů. V roce 2016 se podařilo zachránit zbytky židovského hřbitova před přestavbou na obytný komplex, obnovit vstupní bránu, plot a některé náhrobky.
Infrastruktura
[editovat | editovat zdroj]Na přelomu 19. a 20. století se město stalo známým letoviskem s vilami a budovou vodoléčebné kliniky. V současnosti Grodzisk tento charakter ztrácí, Vznikla moderní sportovní hala (1997), krytý bazén (2000), v areálu sportu a rekreace je také fotbalový stadion (750 míst) a tenisové kurty. V roce 2002 byla otevřena Západní nemocnice, Centrum Kultury s kinem, hudebním klubem, kuželníkem a sídlem místního rádia Bogoria.
Turistické cíle
[editovat | editovat zdroj]Památky
[editovat | editovat zdroj]Podle seznamu kulturních památek[3]:
- barokní farní kostel sv. Anny, náměstí Zikmunda Starého, ze 17.-19. století, s kaplí Svatého Kříže a márnicí na zrušeném hřbitově
- Židovský hřbitov s bránou
- Fokusalova vila, z let 1845-1846, adaptována z prvního železničního nádraží
- vily Milusinova (1884), Kaprysova s hospodářským stavením a stájemi, Kniazievů a Radogoszcz, z přelomu 19. a 20. století:
- Skarbkův palác s dvorem a parkem, Jordanowice, 18. století
- Haberleho vila, 1897, 1910-12, zanedbaná
- dřevěný kostel Proměnění Páně v Żukowě, ze 17. století
- habrová alej - přírodní památka
Pomníky
[editovat | editovat zdroj]- pomník malíře Józefa Chełmońského, (1867-1914)
- Pomník Svobody
- obelisk na paměť Leopolda Okulického
- pamětní deska s myšlenkami Jana Pavla II.
Muzea
[editovat | editovat zdroj]- Regionální muzeum PTTK
- archeologická lokalita Szwedzkie Góry v Chlebni nad řekou Mrownou.
Kultura a média
[editovat | editovat zdroj]- Centrum Kultury Gminy Grodzisk Mazowiecki,
- Rádio Bogoria (94,5 FM), místní noviny: Grodziskie Pismo Społeczno-Kulturalne „Bogoria“, Gazeta Grodziska,
- informační portály: www.grodzio.pl, www.obiektyw.info, www.infogrodzisk.pl
Sport
[editovat | editovat zdroj]- Fotbalový klub „Pogoń“, založený v roce 1922, hraje 4. ligu; druhý klub Lks Chlebnia.
- Ping-pongový klub Bogoria Grodzisk Mazowiecki (před rokem 2006 - Tur Jaktorów), Mistr družstev Polska v letech 2008, 2009 i 2010, vítěz Poháru Polska 2008, 2009, individuální tituly Mistrů Polska mužů i juniorů
- Každoroční mezinárodní tenisový turnaj žen kategorie ITF 140 se koná v srpnu.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]
- Tadeusz Baird – hudební skladatel
- Kelman Szapiro (Kalonymus Kálmán Shapira) (1889-1943), rabín varšavského ghetta
- Bronisław Chajęcki – pedagog, vedoucí skautského oddílu, voják polské armády, místoprezident Varšavy
- Janusz Krupski - polský historik, aktivista demokratické opozice v období Polské lidové republiky (1952-1989), vedoucí Úřadu válečných veteránů a osob pronásledovaných
- Leonid Teliga – námořník, letec, spisovatel
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grodzisk Mazowiecki na polské Wikipedii.
- ↑ M.P.1928.163.311
- ↑ Główny Urząd Statystyczny
- ↑ Rejestr zabytków nieruchomych, woj. mazowieckie, Krajowy Ośrodek Badań i Dokumentacji Zabytków, datum přístupu 13.02.2008
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Grodzisk Mazowiecki na Wikimedia Commons - Informační portál
- Úřad města Grodzisk Mazowiecki
- Úřad okresu Grodzisk v Grodzisku Mazowieckém
- Noviny Grodziska
