Großhennersdorf

Großhennersdorf ;
	Evangelický kostel z roku 1870
	; znak
Poloha
Souřadnice	50°59′27″ s. š., 14°47′36″ v. d.
Nadmořská výška	341 m n. m.
Časové pásmo	UTC +1
Stát	Německo
Spolková země	Sasko
Zemský okres	Zhořelec
Město	Herrnhut
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	21,9 km²
Počet obyvatel	1 206
Hustota zalidnění	55 obyv./km²
Správa
Status	místní část
Telefonní předvolba	035873
PSČ	02747
Označení vozidel	GR, LÖB, NOL, NY, WSW, ZI
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Großhennersdorf je vesnice, místní část města Herrnhut v Horní Lužici v německé spolkové zemi Sasko. Nachází se v zemském okrese Zhořelec a má přibližně 1 200 obyvatel. Leží na spolkové silnici B178 mezi Žitavou a Löbau.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1296. Ve 20. a 30. letech 18. století zdejší baronka Jindřiška Žofie z Gersdorfu přijímala české nekatolíky, exulanty, kteří se v Großhennersdorfu chtěli usadit v nově naplánované české kolonii Schönbrunn (česky Na Kopečku); kazatelem pro službu Čechům byl ordinován v roce 1726 Jan Liberda. Baronce vadilo, že exulanti porušují její zákaz misií do Čech, podomně se scházejí při domácích pobožnostech a neúnavně jí připomínají své požadavky. Proto v roce 1730 vykázala jejich mluvčí ze svých statků. Ti se uchýlili přes Herrnhut do Berlína, za nimi se tiše vytráceli další poddaní paní baronky, která Janu Liberdovi zakázala v roce 1732 kázat. Jan Liberda byl odsouzen, uvězněn a útočištěm českých exulantů se stal Berlín.^[1]

V letech 1739–1741 v Großhennersdorfu působil jako evangelický pomocný kazatel Henry Melchior Muhlenberg, pozdější misionář v Americe.

Do konce roku 2010 se jednalo o samostatnou obec, od 1. ledna 2011 je součástí Herrnhutu.

Reference

↑ Edita Štěříková: Stručně o pobělohorských exulantech. Kalich, 2005

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Großhennersdorf na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Edita Štěříková: Stručně o pobělohorských exulantech. Kalich, 2005

[1]

Města a obce zemského okresu Zhořelec

Bad Muskau (Mužakow) • Beiersdorf (Bejerecy) • Bernstadt auf dem Eigen (Bjernadźicy) • Bertsdorf-Hörnitz • Boxberg (Hamor) • Dürrhennersdorf (Suche Hendrichecy) • Ebersbach-Neugersdorf (Habrachćicy-Nowe Jěžercy) • Gablenz (Jabłońc) • Görlitz (Zhorjelc) • Groß Düben (Dźěwin) • Großschönau (Wulki Šunow) • Großschweidnitz (Swóńca) • Hähnichen (Wosečk) • Hainewalde • Herrnhut (Ochranow) • Hohendubrau (Wysoka Dubrawa) • Horka (Hórka) • Jonsdorf • Kodersdorf (Kodrecy) • Königshain (Kralowski haj) • Kottmar (Kotmar) • Krauschwitz (Krušwica) • Kreba-Neudorf (Chrjebja-Nowa Wjes) • Lawalde (Lěwałd) • Leutersdorf (Lutarjecy) • Löbau (Lubij) • Markersdorf (Markoćicy) • Mittelherwigsdorf (Herbikecy) • Mücka (Mikow) • Neißeaue (Nysowa łućina) • Neusalza-Spremberg (Nowosólc-Horni Hródk) • Niesky (Niska) • Oderwitz (Wódrjeńca) • Olbersdorf • Oppach (Wopaka) • Ostritz (Wostrowc) • Oybin (Ojbin) • Quitzdorf am See (Kwětanecy při jězoru) • Reichenbach (Rychbach) • Rietschen (Rěčicy) • Rosenbach • Rothenburg (Rózbork) • Schleife (Slepo) • Schönau-Berzdorf auf dem Eigen (Sunow-Bartono) • Schönbach (Šumbach) • Schöpstal (Šepcowy Doł) • Seifhennersdorf (Wodowe Hendrichecy) • Trebendorf (Trjebin) • Vierkirchen • Waldhufen • Weißkeißel (Wuskidź) • Weißwasser (Běła Woda) • Zittau (Žitawa)