Přeskočit na obsah

Grabštejn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o hradu. O vesnici pojednává článek Grabštejn (Chotyně).
Hrad Grabštejn
letecký pohled
letecký pohled
Základní informace
Slohgotika, renesance
Výstavba13. století
Přestavba1566–1586
StavebníkPáni z Donína
Další majiteléČernousové, Nosticové, Trauttmansdorffové, Clam-Gallasové
Současný majitelČeský stát
Poloha
AdresaChotyně, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°50′46,05″ s. š., 14°52′34,28″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky32126/5-4317 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Grabštejn (dříve také Olsytz, Wlsitz nebo Grafenstein) je původně gotický hrad ze 13. století, který byl v 16. století přestavěn na výstavný renesanční zámek. Grabštejn leží v Čechách, při údolí Lužické Nisy, nad vesnicí Chotyně nedaleko Hrádku nad Nisou. Zámek je ve vlastnictví státu a je spravován Národním památkovým ústavem.[1][2] Je přístupný veřejnosti.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

O tom, kdy byl původní hrad Grafenštejn založen, dodnes nepanuje mezi historiky shoda. Jisté však je, že se zde ve druhé polovině 13. století, v době vlády Přemysla Otakara II., objevují purkrabí z Donína, pánové na Grafenštejně.[2] Donínové hrad drželi po tři století.

V 15. století, za husitských válek, byl hrad několikrát se střídavými úspěchy dobýván, jednou však odolal i útoku vojsk Šestiměstí. Ve druhé polovině 16. století jej však Donínové pro dluhy a spoluvlastnické problémy prodali císařskému radovi a zemskému místokancléři Jiřímu Mehlovi ze Střelic. Ten jej během dvaceti let (1566–1586) nechal přebudovat na renesanční zámek a nechal pod ním vystavět poplužní dvůr. Během těchto mohutných úprav, dotýkajících se horního i dolního hradu, byla původní kaple svaté Barbory opatřena vynikající malířskou výzdobou. Díky této výzdobě a také náročnému vnitřnímu vybavení je kaple považována za jednu z perel renesance a raného manýrismu v Čechách. Autorem maleb v kapli je nejspíše Heinrich Bocksberger, malíř salcburského původu, pokládaný též za autora slavného, tzv. Malého postního plátna v blízké Žitavě.[3] Kvůli zhoršenému postavení u dvora po nástupu Rudolfa II. a následným finančním těžkostem však byl roku 1586 Mehl nucen zámek opustit.[2]

Zámek od něj získal nejprve Ferdinand Hoffmann z Grünbühelu, po něm rod Černousů, pak Nosticové a Trauttmansdorffové.[2] Během té doby uplynula třicetiletá válka – na jejím začátku roku 1622 vyhořela velká hradní věž, v jejím průběhu hrad obsadila roku 1645 švédská posádka a po jejím skončení bylo na příkaz císaře roku 1655 strženo původně mohutné hradební opevnění. Roku 1704 prodal Jan Josef z Trauttmannsdorffu zámek hraběti Janu Václavu Gallasovi. Gallasové a po nich Clam-Gallasové provedli na zámku několik přestaveb. Roku 1818 dostal dolní zámek zásluhou Kristiána Kryštofa Clam-Gallase dnešní klasicistní podobu a kolem něj vznikl park s mnoha vzácnými dřevinami. V roce 1930 zemřel poslední mužský příslušník rodu František Clam-Gallas a hrad a zámek Grabštejn zdědila jeho dcera Marie, provdaná Podstatzká z Liechtensteinu.[4] Komplex využívala spolu s rodinou až do jeho konfiskace na základě dekretů prezidenta republiky Edvarda Beneše v roce 1945, kdy byli Clam-Gallasové nuceni kraj (v dobytčím vagónu) opustit. Následně byl ještě v nejnutnější míře udržován.[2]

Roku 1953 se však na zámku usídlila Československá lidová armáda.[2] Po odchodu armády z horního hradu na dolní Nový zámek roku 1973 začala zkáza celého hradu, kdy hrad nemající majitele hodně rychle chátral a během několika let se z něj stala téměř zřícenina. Záchranné práce začaly roku 1988 a trvaly do roku 2010, během této doby byly původně značné škody postupně zahlazovány.[2]

Návštěvnost zámku
Rok Počet návštěvníků
2015 17 011[5]
2016 19 308[5]
2017 17 478[5]

Funkci grabštejnského kastelána zastával v letech v letech 1991–2013 Jan Sedlák,[6] kterého na začátku roku 2014 vystřídala Iva Bártová.[7] Ta ve funkci působila do roku 2020, kdy se novou kastelánkou stala Věra Ozogánová.[8] Dolní zámek a přilehlý park využívá Armáda České republiky k výcviku služebních psů a jako základnu armádních psovodů.[2]

Stavební podoba

[editovat | editovat zdroj]

Horní zámek

[editovat | editovat zdroj]

Původní hrad ze 13. století patřil k dvoudílným hradům bergfritového typu. Tvořilo jej předhradí, na které na severu navazovalo hradní jádro s palácem a volně stojícím bergfritem. Původně dvoupatrový trojprostorový palác stával podél severní hradby. Nejspíše v 15. století byla přistavěna budova mezi palácem a věží, která sloužila jako hradní kaple, další trojdílná budova vznikla podél východní hradby. Během období pozdní gotiky a renesance bylo razantně přestavěno předhradí. Na východní straně, kde se původně mohl nacházet široký parkán, byla postavena rozměrná budova s průjezdem a jižní hradbu zesílily dvě polookrouhlé a dovnitř otevřené dělostřelecké bašty. Renesanční budovy poté obklopily i zbývající strany prvního nádvoří.[9]

Fasády dvoupatrových budov na prvním nádvoří jsou zdobené sgrafitovou rustikou. Vnější úprava pochází z roku 1843, ale řešení interiérů je barokní. Dochovaná podoba bergfritu je výsledkem novogotických úprav z roku 1846.[10]

Na návrší východně od zámku jsou patrné pozůstatky obléhacího tábora z 15. století. Dochovaly se z něj stopy opevnění velitelského stanoviště a postavení obléhacích zbraní.[11]

Nový zámek

[editovat | editovat zdroj]

Na severním úpatí hradního vrchu stojí areál Nového zámku. Tvoří jej zejména empírová dvoupatrová obdélná budova se středovým rizalitem, naproti které stojí jednopatrový hostinský dům se sedmi okenními osami.[10]

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Kaple svaté Barbory
    Kaple svaté Barbory
  • Strop kaple svaté Barbory
    Strop kaple svaté Barbory
  • Vstupní místnost
    Vstupní místnost
  • Místnost s krbem
    Místnost s krbem
  • Velký sál
    Velký sál
  • pohled od jihu
    pohled od jihu
  • Nádvoří
    Nádvoří
  • nádvoří
    nádvoří
  • vstupní brána
    vstupní brána

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-12-26]. Identifikátor záznamu 143682 : Hrad a zámek Grabštejn. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b c d e f g h Neprávem opomíjený Grabštejn na poslední chvíli unikl zániku. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2023-06-01]. Dostupné online. 
  3. ↑ WINZELER A KOL., Marius. Grabštejn zapomenutý a objevený. 1. vyd. Chrastava: Städtische Museen Zittau a Sdružení pro obnovu a rozvoj státního hradu Grabštejn a jeho okolí, 2013. 101 s. ISBN 978-80-260-4698-1. S. 32–33. 
  4. ↑ BÁRTOVÁ, Iva; ŠUBRTOVÁ, Jana; TREGL, Vladimír; WEISS, Petr. Hrad Grabštejn v proměnách času. Sychrov: Národní památkový ústav, 2015. 80 s. ISBN 978-80-905871-5-1. S. 15. 
  5. ↑ a b c Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [PDF online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. S. 29. Dostupné v archivu. 
  6. ↑ TRDLA, Martin. Z ruiny vybudoval zase hrad. Po dvaceti letech kastelán Grabštejna končí. iDnes.cz [online]. 2013-12-15 [cit. 2020-12-26]. Dostupné online. 
  7. ↑ LUBAS, Miloslav. Hrad Grabštejn má novou kastelánku. Zřejmě nejmladší v celém Česku. iDnes.cz [online]. 2014-01-12 [cit. 2020-12-26]. Dostupné online. 
  8. ↑ Ohlédnutí za letošní sezonou. Hrad Grabštejn má novou kastelánku [online]. Národní památkový ústav, 2020-11-10 [cit. 2020-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-01. 
  9. ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Grabštejn, s. 143. 
  10. ↑ a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Grabštejn, s. 357. 
  11. ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 2. Praha: Libri, 2005. 164 s. ISBN 80-7277-262-7. Heslo Grabštejn, s. 28. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Grabštejn – zámek, s. 125–127. 
  • BÁRTOVÁ, Iva; ŠUBRTOVÁ, Jana; TREGL, Vladimír; WEISS, Petr. Hrad Grabštejn v proměnách času. Sychrov: Národní památkový ústav, 2015. 80 s. ISBN 978-80-905871-5-1. 
  • FUČÍKOVÁ, Eliška, a kol. Státní hrad Grabštejn. Ústí nad Labem: Státní památkový ústav v Ústí nad Labem, 2002. 15 s. ISBN 80-85036-21-5. 
  • KRYPTA, Jan; RICHTEROVÁ, Jana. Opevněné postavení obléhatelů hradu Grabštejn. In: DURDÍK, Tomáš. Castellologica Bohemica 9. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2004. ISBN 80-86124-45-2. S. 285–290.
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek X. Boleslavsko. Praha: František Šimáček, 1895. 462 s. Dostupné online. Kapitola Grabštein hrad, s. 225–232. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Grabštejn&oldid=24134787“