Golem (divadelní hra)
| Golem | |
|---|---|
.png) Jan Werich a Jiří Voskovec při sté repríze hry Golem (časopis Pestrý týden, 1932) | |
| Základní informace | |
| Autor | Jiří Voskovec a Jan Werich |
| Premiéra | 4. listopadu 1931 |
| Štáb | |
| Režie | Jindřich Honzl |
| Hudba | Jaroslav Ježek |
| Výprava | František Zelenka |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Golem, romantická revue o jedenácti obrazech je 12. divadelní hra autorů Jana Wericha a Jiřího Voskovce s hudbou Jaroslav Ježka v Osvobozeném divadle. Premiéra této hry byla 4. listopadu 1931 v režii Jindřicha Honzla, který se vrátil do Osvobozeného divadla po angažmá v Brně a dočkala se 186 repríz. Výprava F. Zelenka. Autoři připsali hru Otakaru Švecovi a Václavu Víchovi.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Hra si vrací do období rudolfínské Prahy, hemžící se romantiky a dobrodruhy. Její úspěch předčil všechny dosavadní hry Osvobozeného divadla. Golem je hliněný panák, dost neuměle uhněten do nadlidských proporcí a vybaven nadlidskou silou židovským rabínem Löwi, který ho ovládal šémem Ha M´Fóráš, který v této hře zastupuje umělý chrup. Základ o oživlém hliněném muži, Rudolfu II. a intrikách na císařském dvoře o ovládání Golema, umělé ženě se později stal základem filmu Císařův pekař – Pekařův císař, který režíroval Martin Frič.
Osoby a premiérové obsazení
[editovat | editovat zdroj]| Císař Rudolf II. | M.Nedbal |
| Filip Lang, jeho komorník | B. Záhorský |
| Jeroným Scotta, dvorní alchymista | J. Skřivan |
| Břeněk, hvězdopravec | F. Vnouček |
| Sirael, umělá žena | H. Vítová |
| Golem | V. Trégl |
| Potulný pěvec | V. Plachý-Tůma |
| Prokop Prach z Prachatic | J. Voskovec |
| Pavel Popel z Lomnice nad Popelkou | J. Werich |
| Kapitán císařovy gardy | V. Plachý-Tůma |
Masky, Čtyři Elementy, Astrální zjevení, Larvy a duchové křižovatek - Jenčíkovy girls
Děje se na pražském hradě v noci masopustní roku 1600.
Děj
[editovat | editovat zdroj]Podvodník Břeněk stvořil pro císaře Rudolfa II. umělou ženu Sirael, stvořenou z měsíčních paprsků, do které se císař zamiloval, ale Sirael neopětuje jeho city. Jeho dvorní hvězdopravec pracuje na oživení Golema, kterého císař ukradl z pražské synagogy, ale bez šému, který sochu ovládá. Císaři vysvětluje, že se mu nedaří šém sestavit, a při tom ho dávno má ukradený z jiné synagogy, aby mohl Golema ovládat sám. Když ho chce Břeněk císaři udat, je Scottou zavražděn a použije oživlého Golema, aby uklidil mrtvolu do Jeleního příkopu. Ten však dá přednost Sirael. Scotta si od císaře vyžádá Břeňkovu mrtvolu k získání šému, ale ukáže se Břeněk není mrtvý a Sireal k němu zahoří láskou. Oživlý a neovládatelný Golem se stal ochráncem Sireal a Břeňka, které pronásleduje císař se Scottou až do studny na opuštěném vrchu, kam se Břeněk se Sirael schovali. Zde do příběhu vstupují V+W jako chudí šlechtici a vlezou do studny za nimi. Ukáže se, že studna je tajný vchod do mučírny, kde se ukrývají milenci, Golem přivleče Rudolfa, Lang a Scotta doplní společnost. Zde se odkryje spiknutí na císařském dvoře. Císař přebere Golema pod svou ochranu, kterého chce představit světu na maškarním plese, pořádaném na pražském hradě. Prach a Popel seberou Scottovi Golemův šém, což jsou jeho umělé zuby. Břeněk a Sirael plánují využít zmatku na maškarním plese, aby z hradu uprchli. V tom se na plese objeví Prach a Popel s umělým chrupem, vznikne zmatek, honička, všichni chtějí získat šém na ovládání Golema. Prach a Popel se ho chtějí zbavit, tak ho uschovají v Golemových ústech, čímž ho znovu oživí a zmatek vrcholí. Rudolf se s Golemem skamarádí a mizí ve vinných sklepech hradu.
Hudba
[editovat | editovat zdroj]Ve hře zazněly písně Pochod stoprocentních mužů, Pražská java, Chmury jeho minulosti, Arie náměsíčné, Píseň strašlivá o Golemovi, Nikdo nic nikdy nemá, Balada o džbánu.
Nahrávky
[editovat | editovat zdroj]Některé písně a orchestrální skladby byly v roce 1931 zaznamenány na gramofonové desky firmy Ultraphon:
- Píseň strašlivá o Golemovi Jaroslav Ježek / Voskovec a Werich, zpívají V+W, dirigent Jiří Srnka, nahráno 24. 11. 1931
- Pochod stoprocentních mužů, Jaroslav Ježek / Voskovec a Werich, zpívají V+W, dirigent Karel Ančerl, nahráno 24. 11. 1931
- Stala se chyba, Voskovec a Werich, předscéna, nahráno 17. 11. 1931
- Nikdy nic nikdo nemá, Jaroslav Ježek / Voskovec a Werich, zpívají V+W, dirigent Karel Ančerl, nahráno 24. 11. 1931
- Polonaisa, Jaroslav Ježek, orchestrální skladba, dirigent Jiří Srnka, nahráno 17. 11. 1931
- Naše řeč, Voskovec a Werich, předscéna, nahráno 17. 11. 1931
- Pražská java, Jaroslav Ježek, zpívají V+W, klavír Josef Tesárek, nahráno 24. 11. 1931[1][2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ JUST, Vladimír. Osvobozené divadlo 1929-1938. Praha: Supraphon, 2007. 56 s. Kapitola Robin zbojník 1933, s. 13, 15–16.
- ↑ Osvobozené divadlo I. - VII. 1929 - 1938 [online]. Supraphon [cit. 2020-11-15]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- VOSKOVEC, Jiří; WERICH, Jan. Golem : romantická revue o 11 obrazech. 1. vyd. Praha: Evžen J. Rosendorf, 1931. 69 s.
- VOSKOVEC, Jiří; WERICH, Jan. Hry Osvobozeného divadla 2. Praha: Československý spisovatel, 1955. 419 s. S. 91.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Golem na Wikimedia Commons
