Glutamátový receptor

Glutamátový receptor (GluR^[1]) je obecné označení pro receptor, jehož ligandem je glutamát (tedy kyselina glutamová, přesněji L-glutamová^[2]). Jsou běžné v nervových soustavách savců – glutamát u savců totiž plní funkci základního excitačního neurotransmiteru.^[2] Receptory glutamátového typu se tak vyskytují na většině rychlých excitačních synapsí obratlovců. U člověka bylo nalezeno více než 20 genů pro různé glutamátové receptory.^[1] Je totiž známo velké množství různých typů glutamátových receptorů, a to jak tzv. ionotropních (iGluR, jež se po vazbě glutamátu stávají otevřenými iontovými kanály), tak metabotropních (mGluR, které mají povahu tzv. receptorů spřažených s G proteinem).^[2]

Klasifikace

Ionotropní glutamátové receptory jsou ligandem řízené iontové kanály, které po aktivaci propouští sodné, draselné a někdy i vápenaté ionty:^[2]

AMPA receptory (též Q receptory) – typickým agonistou je α-amino-3-hydroxy-5-methyl-4-isoxalon (AMPA), tyto receptory tvoří podstatu většiny rychlých excitačních synapsí v mozku^[2]
NMDA receptory – typickým agonistou je N-methyl-D-aspartát (NMDA), tyto receptory se významně podílí např. na procesech paměti a učení,^[1] vyskytují se nicméně na téměř všech nervových buňkách v mozku a míše.^[3]
Kainátové receptory (KA receptory^[3]) – typickým agonistou je kainát,^[2] jako jediné glutamátové receptory se vyskytují nejen na presynaptických, ale též na postsynaptických membránách, takže se účastní i procesu výlevu neuropřenašečů.^[2]

Metabotropní glutamátové receptory jsou méně početná a teprve nedávno objevená skupina glutamátových receptorů, které po navázání glutamátu aktivují na vnitřní straně membrány G proteinovou kaskádu.^[3] Označují se čísly, jsou známy mGluR1–mGluR6.^[3] Hrají rozmanité role v regulaci neuronální dráždivosti a synaptického přenosu.^[4]

↑ ^a ^b ^c Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition. Příprava vydání R. Cammack et al. New York: Oxford university press, 2006. ISBN 0-19-852917-1.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g SCOTT, Derek B.; EHLERS, Michael D. Glutamate Receptors, Ionotropic. In: Lennarz,W.J., Lane, M.D. Encyclopedia of Biological Chemistry , Four-Volume Set, 1-4. [s.l.]: [s.n.]
↑ ^a ^b ^c ^d SMITH, C. U. M. Elements of Molecular Neurobiology. 3. vyd. Chichester: John Wiley & Sons, 2002. ISBN 0-470-84353-5.
↑ CONN, P. Jeffrey. Glutamate Receptors, Metabotropic. In: Lennarz,W.J., Lane, M.D. Encyclopedia of Biological Chemistry , Four-Volume Set, 1-4. [s.l.]: [s.n.]